Evropa nahlíží do armádních skladů a přemýšlí, jak se ubrání bez Spojených států
Už 75 let hrají Spojené státy v Severoatlantické alianci zásadní roli. Návrat Donalda Trumpa do Bílého domu však vyvolal strach z války v Evropě, v níž by spojenci už nemohli počítat s plnou podporou USA, píše v analýze britský deník Financial Times.
Od zvolení Trumpa jsou evropské výzvy k akci stále naléhavější. „Musíme se umět bránit,“ prohlásil francouzský prezident Emmanuel Macron a varoval, že se Evropa nesmí stát slabým „býložravcem obklopeným masožravci“.
Dle Financial Times existují tři obecné otázky, kterým by Severoatlantická aliance musela čelit, pokud by Spojené státy náhle omezily svou bezpečnostní přítomnost v Evropě: Co dělat? Co udělat jako první? A kolik to bude stát?
Na papíře nebyla vojenská aliance nikdy připravena lépe. Od ruské invaze na Ukrajinu spojenci rozmístili ve východní Evropě více sil, schválili velmi podrobné vojenské plány a přihlásili se k takzvanému novému modelu sil NATO.
Tento nový model počítá s nasazením více než 100 tisíc vojáků za méně než 10 dní, což je dvakrát více a o pět dní rychleji než v plánech NATO před rokem 2022. Jestli to evropští spojenci zvládnou bez amerických vojenských kapacit a vedení, je jiná otázka.
Prázdné sklady
Britská armáda, která je tradičně druhým nejdůležitějším aktérem Aliance po Spojených státech, byla slovy ministra obrany Johna Healeyho „vyprázdněna“.
Vojenské zásoby ve Francii, která má druhé nejdůležitější ozbrojené síly NATO, jsou tenké. Co se týče Německa, modernizaci jeho armády brzdí nedostatek finančních prostředků kvůli takzvané dluhové brzdě.
Další Trumpův člověk. Zvolený prezident navrhl na budoucího šéfa FBI Kashe Patela
Číst článek
Kdyby Amerika z NATO vystoupila, Aliance by se musela začít nově starat také o logistiku, zásoby munice a dopravu. Například americká flotila nákladních letadel C17 je téměř nenahraditelná. Jeden takový stroj stojí asi 340 milionů dolarů (asi osm miliard korun) a dokáže přepravit 75 tun vybavení na vzdálenost téměř 4 500 kilometrů bez doplňování paliva.
Dalším problémem je neefektivita roztříštěného evropského obranného průmyslu. Podle americké konzultační firmy McKinsey mají Spojené státy v hlavních zbraňových kategoriích, jako jsou stíhací letouny, tanky nebo torpédoborce, 32 typů systémů. Evropa jich udržuje 172.
To zvyšuje náklady, omezuje kompatibilitu a vytváří logistické noční můry, a to i v případě jednoduchých věcí, jako je munice, která je údajně standardní pro celé NATO.
Bez vedení
Evropa by také musela vyřešit problematiku vedení, kdyby Washington opustil Alianci. Nejlépe je to patrné na osobě vrchního velitele NATO, kterým je vždy Američan. USA navíc zajišťují také operační plánování.
„Spojené státy to bagatelizují a Evropa také, protože je to mírně řečeno trapné. Ale když odstraníte Washington, trenéra a kapitána týmu, chcete-li, zbytek hráčů se může začít hádat. Dovedete si představit, že by francouzský prezident Macron ustoupil polskému premiérovi Tuskovi nebo naopak? Je to právě vedení USA, které táhne ostatní dopředu,“ vysvětluje Edward Stringer, bývalý maršál britského letectva RAF.
Kolik peněz postačí?
Třetí důležitou otázkou je financování. Evropští spojenci podle NATO zvýšili od roku 2022 výdaje na obranu v reálném vyjádření téměř o třetinu na 476 miliard dolarů.
Zelenskyj naznačil ochotu ukončit válku za členství v NATO. Okupované území by bylo z dohody vyňato
Číst článek
Od letošního června také 23 z 32 členů splnilo svůj cíl vydávat na obranu dvě procenta svého HDP, což je asi dvakrát víc než před čtyřmi lety. Přesto generální tajemník NATO Mark Rutte prohlásil, že to Evropě nebude stačit.
Vyšší výdaje by byly jasným signálem, že to Evropa myslí vážně. Není ale jasné, jakým způsobem by státy hledaly peníze vzhledem k napjatým rozpočtům, vysoké úrovni veřejného dluhu a konkurenčním prioritám, mezi které patří zdravotnictví a vzdělávání.
Země jako Itálie, Polsko a Řecko navrhly, aby Evropská unie vydávala společné dluhopisy na financování výdajů na obranu. Německo a Nizozemsko jsou však proti. Další možností je přesměrovat desítky miliard eur ze společného unijního rozpočtu.
Evropský obranný průmysl ale nabírá na obrátkách. Podle Francoise Heisbourga, vedoucího poradce z Mezinárodního institutu pro strategická studia (IISS), Evropa aktuálně vyrábí více dělostřeleckých granátů než USA.
Existuje také několik příkladů úspěšně konsolidovaných evropských zbrojních společností, na kterých lze stavět. Nic z toho však nesnižuje potřebu rychlého postupu Evropy, protože Spojené státy se stále více zaměřují na jiné priority.
„Severokorejské jednotky právě vstoupily do války na Ukrajině. Rusko také dostává vojenské dodávky z Íránu. A co udělali evropští členové NATO? Bezmyšlenkovitě se vracíme ke starým časům a k rétorice o tom, že my máme spojence a Rusko ne. Ale to je právě to, co se změnilo,“ uzavírá Financial Times slovy bývalého maršála britského letectva RAF Edwarda Stringera.
