Evropské komisi vadí politika polské vlády. Reforma justice je jen záminka, tvrdí advokát
Evropská komise pohrozila Polsku odebráním hlasovacího práva kvůli reformě tamní justice. Evropské instituce se podle místopředsedy Komise Franse Timmermanse dva roky marně snažily o konstruktivní dialog s Varšavou. „Polská reforma určitě tak špatná není, komise ji použila jako záminku k tomu, aby vyjádřila nesouhlas s politikou polské vlády,“ myslí si advokát Aleš Rozehnal, podle něhož v Polsku nedochází k převratným změnám.
Komise Polsku vytýká například vliv exekutivy na nejvyšší soudcovskou radu. V Česku ale žádný takový samosprávný orgán neexistuje a vliv exekutivy je přímý. Předsedové krajských soudů nově nemají co mluvit ani do výběru asistentů a soudních čekatelů.
Maďarsko stojí za Polskem, řekl Orbán. S Morawieckým probírali sílu Visegrádu a migraci
Číst článek
Nezávislost justice je přesto podle Rozehnala v České republice zajištěna, a to především díky vysoké morální integritě našich soudců. Osobně ale považuje pravomoci ministra spravedlnosti za příliš široké, například ohledně zbavování soudců funkce.
Nízká politická kultura?
Přestože s postupem komise nesouhlasí, vadí mu zkrácení mandátu soudců polského nejvyššího soudu. „Ukazuje se, že politická kultura je tam velmi nízká, podobně jako v případě tahanic kolem ústavního soudu v roce 2015. Tehdy se mimořádně neeticky zachovala předchozí vláda Občanské platformy, která najmenovala pět soudců v době, kdy končil její mandát,“ připomíná publicista.
Podle předsedy TOP 09 a exministra spravedlnosti Jiřího Pospíšila by se právě na situaci u polského nejvyššího soudu měla komise zaměřit především. „V demokratickém právním státě není možné zbavit soudce mandátu, protože se politici rozhodli změnit pravidla. Soudce musí mít garantovánu dobu, kdy bude ve funkci. A musí být jasné, kdo ho může trestat, pokud pochybí,“ zdůrazňuje.
Nesouhlasí ale s kritikou komise ohledně soudcovské rady, jejíž členy mají nově kromě soudců vybírat i politici. Připomíná, že soudcovská samospráva je v řadě evropských zemích upravena velmi rozdílným způsobem a v některých státech ani neexistuje.
Zavádění soudcovských rad v postkomunistických zemích po vzoru Západu se podle Pospíšila často nevyplatilo.
„Například na Slovensku byli noví soudci vybíráni z řad známých a příbuzných těch starých. Systém byl velmi neefektivní a chyběla vnější kontrola. V Polsku mají tak trochu pravdu obě strany, výsledkem by proto měla být kompromisnější reforma,“ uzavírá.
