Belgie zatkla dva izraelské vojáky. ‚Je to součást strategie ozbrojených konfliktů,‘ říká právnička
Belgická policie v pondělí zadržela dva izraelské vojáky kvůli podezření z páchání válečných zločinů v Pásmu Gazy. Belgická prokuratura oba vojáky vyslechla a potom propustila s tím, že mají povolení ze země odjet. „Není to poprvé, kdy se objevují snahy o takové jednání. Je to součást širší strategie, která se objevuje ve všech ozbrojených konfliktech,“ říká vedoucí katedry mezinárodního práva na Univerzitě Karlově Veronika Bílková.
Bylo z vašeho pohledu zadržení dvou izraelských vojáků v Belgii odůvodněné?
To nemůžeme posuzovat my, pokud nemáme přístup k důkazům, na jejichž základě belgické úřady postupovaly. Zatím je dostupné poměrně malé množství informací o tom, co a proč se v Belgii stalo.
Žalobu proti dvojici izraelských vojáků podaly belgické nevládní organizace. Podle nich byli oba podezřelí z útoků na civilisty, z mučení, z používání lidských štítů nebo i z jednání, které odpovídá genocidě. To posuzovat lze, nebo nelze?
Z informací, které máme, se zdá, že Belgie jedná na základě univerzální jurisdikce. Ta státům dovoluje, aby v případě, je-li důvodné podezření, že byly spáchány zvláště závažné zločiny, jako jsou zločiny proti lidskosti, zahájily trestní stíhání. A to dokonce i v případě, kdy k nim došlo mimo území daného státu a spáchali ho neobčané daného státu. V tomto případě izraelští občané, kteří měli spáchat zločiny na území Palestiny.
V rámci Belgie to řeší zvláštní prokuratura, generální prokuratura a federální prokuratura. Ta podle dostupných informací vyhodnotila situaci tak, že je důvodné podezření, že ti dva vojáci byli zapojeni do páchání závažných zločinů, konkrétně válečných zločinů spáchaných v Pásmu Gazy.
Povinnost stíhat závažné zločiny
Znamená to, že k takovému zadržení by v jiných zemích dojít nemohlo? Je Belgie v tomto ohledu specifická?
Ne, Belgie vůbec není specifická, naopak. Univerzální jurisdikci zná velká část právních řádů celého světa včetně České republiky. My ji máme zakotvenou v § 7 trestního zákoníku a vztahuje se na rozsáhlý okruh trestných činů, včetně válečných zločinů nebo zločinů proti lidskosti.
21 mrtvých dětí za tři dny kvůli podvýživě. V Pásmu Gazy hladoví i 60 tisíc těhotných žen
Číst článek
Pokud by tato situace nastala v České republice, tak by české orgány měly postupovat obdobně, protože státy mají povinnost stíhat tyto závažné zločiny.
Kdyby v Česku byli zažalováni dva vojáci kvůli podezření ze spáchání válečných zločinů, měly by úřady povinnost konat tak jako ty belgické a zadržet je?
Vždycky je tam poměrně velká míra diskrece. Prokuratura, ať už belgická, nebo česká, musí zvážit, zda je takové stíhání na místě a zda je vhodné, aby ho vedla právě daná země.
Je-li stíhání vedeno zcela mimo oblast, kde k údajným zločinům došlo, vyvstávají tam různé praktické komplikace – třeba přístup k obětem, ke svědkům, důkazům a podobně. Ale pokud jde o válečné zločiny, Ženevské úmluvy státům přímo ukládají, aby, mají-li možnost, tyto zločiny stíhaly.
Když se vrátíme k belgickému případu, jaký význam zadržení dvojice izraelských vojáků má, když nakonec byli propuštěni?
Řízení lze vést i v nepřítomnosti údajných pachatelů. Čili zdá se, že řízení bude pokračovat dále.
Součást širší strategie
Takže můžou být souzeni, nebo přinejmenším trestně stíháni v Belgii?
Ano, přesně tak. Zatím nevíme, jestli k tomu dojde, to je na vyhodnocení federálního prokurátora, ale podle veřejně dostupných informací byly učiněny kroky k zahájení trestního stíhání.
Británie či Francie vyzvaly k okamžitému zastavení války v Pásmu Gazy. Česko mezi signatáři chybí
Číst článek
Žalobu podává federální prokurátor, ale jedná na základě informací, které mu může dodat v zásadě kdokoli. V tomto případě to byly dvě nevládní organizace.
Je to poprvé, co takto vůči Izraelcům zasáhly úřady některé z evropských zemí. Může být belgický případ průlomový?
Není to poprvé v celosvětovém měřítku a není to ani poprvé v Evropě, kdy se objevují snahy o podobné jednání. Podobně už jednají úřady v Brazílii a je to součást širší strategie, která není omezená jenom na konflikt Palestina–Izrael, ale objevuje se v poslední době ve všech ozbrojených konfliktech.
Konflikty se standardně odehrávají se na několika polích. První pole je fakticky válečné, druhé je politicky diplomatické, třetí je ekonomické a čtvrté pole je právní.
To znamená, že jak státy samotné nebo aktéři ozbrojených konfliktů, tak i různé nevládní organizace nebo jiní aktéři se snaží zažalovat silnějšího hráče u různých mezinárodních národních orgánů.
A přesně k tomu tady dochází. Organizace Hind Rajab Foundation má za zahájením stíhání v Belgii strategii, že se v různých zemích, jakmile se tam objeví izraelští vojáci, snaží podat podnět k zahájení trestního stíhání.
