V době své největší slávy měla Stasi, východoněmecká tajná služba, tak hustou síť informátorů, že s ní údajně spolupracoval každý třetí občan NDR. Po pádu komunismu Němci zřídili instituci, která činnost agentů Stasi dokumentuje.

8:45 14. března 2011 Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

Takzvaný Gauckův úřad má podobný úkol jako český Ústav pro studium totalitních režimů a teď dostal nového ředitele a bývalého disidenta Rolanda Jahna.

Hlavním cílem zmíněného úřadu je zprostředkovat občanům přehledné nahlédnutí do vlastních archivovaných spisů, potažmo spisů Stasi, což ve vysílání Rádia Česko potvrdil i odborník na Německo z Ústavu mezinárodních vztahů Vladimír Handl.

„Přístup k avizovaným dokumentům je sice umožněn od roku 1992, ale rozsah listin činí asi 11 kilometrů. Ročně využije nahlédnutí asi 90 tisíc Němců,“ uvedl Handl.

Podpora napříč politickým spektrem

Osobnosti, které stály v čele úřadu, zakladatel Joachim Gauck i Marianne Birthler, vyšly z východoněmeckého disentu. I Roland Jahn je z východního Německa, z durynské Jeny. Podle Handla tak představuje z hlediska budoucího směřování úřadu dobrou volbu.

„Už jen proto, že v Bundestagu pro něj hlasovalo přes 550 poslanců. Dokonce pro něj hlasovali i poslanci z radikální levicové strany Die Linke. Zdá se, že Jahn má velkou politickou podporu, o kterou se nyní může bezpečně opřít,“ řekl Handl.

„Na druhou stranu úřad funguje poměrně bezproblémově už několik let a požívá poměrně vysoké důvěry veřejnost. Je rovněž značně apolitický, a to i když otázka NDR je stále na politickém pořadu dne a spíše německou politickou scénu rozděluje,“ dodal Vladimír Handl.

Markéta Bartošová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít