Skupiny, kterým dodává odvahy vláda hinduistických nacionalistů premiéra Naréndry Módího, soudy i sociální sítě, jsou přesvědčeny, že tyto stavby byly vybudovány na místě někdejších hinduistických chrámů, které podle nich reprezentují „pravou“ víru Indie.

Nejvíce ohrožena je v současnosti několik století stará mešita Džňánvápí ve Váránasí, které je jedním z nejstarších soustavně obývaných měst světa. Hinduističtí poutníci sem přicházejí, aby tu v Ganze podstoupili rituální koupel či na břehu řeky spálili své zesnulé.

Minulý měsíc se objevily zprávy, že v mešitě byl objeven falický symbol, jehož prostřednictvím je uctíván hinduistický bůh Šiva. „To znamená, že se jedná o místo chrámu,“ prohlásil vládní ministr Kaušal Kišór z Módího Indické lidové strany. Podle něj by nyní měli mít hinduisté možnost se na místě modlit. Muslimům již bylo také zakázáno omývat se v rezervoáru, kde se údajný objekt našel.

Rostou obavy, že islámskou svatyni ve Váránasí bude nyní čekat stejný osud jako mešitu ve městě Ajódhja, která byla podle některých hinduistických skupin vystavěna na místě narození boha Rámy.

Demolice 450 let staré stavby v roce 1992 rozpoutala náboženské nepokoje, které si vyžádaly přes 2000 obětí, převážně muslimů, kteří tvoří v Indii 200milionovou menšinu. Likvidace mešity byla rovněž důležitým okamžikem pro hinduistický nacionalismus a otevřela cestu pro nástup Módího k moci v roce 2014.

Hinduistický nacionalismus

Hlavní myšlenkou hnutí je, že hinduismus je původním náboženstvím Indie a všechno ostatní - od Mughalů, pocházejících ze Střední Asie, až po Brity - je cizí.

Některé hinduistické skupiny si dokonce vybraly za terč Tádž Mahal, nejznámější indickou památku, která každoročně přitahuje miliony turistů. Ačkoli nemají žádné spolehlivé důkazy, věří, že hrobka, kterou nechal vystavět mughalský císař Šáhdžahán pro svou zesnulou manželku Mumtáz Mahal před více než 350 lety v severoindickém městě Ágra, se nachází na místě někdejšího Šivova chrámu.

„Byl zničen mughalskými okupanty, aby tam mohla být postavena mešita,“ řekl AFP Sandžaj Džát, mluvčí nacionalistické strany Hindú mahásabhá.

Minulý měsíc jeden z členů Módího strany předložil soudu petici, která má přimět indický archeologický úřad ASI, aby otevřel až 20 místností uvnitř mauzolea, které podle něj obsahují hinduistické modly. Úřad uvedl, že žádné takové modly neexistují, a soud petici zamítl.

„Budu za to bojovat až do své smrti,“ prohlásil Džát. „Respektujeme soudní rozhodnutí, ale bude-li třeba, Tádž Mahal zničíme a dokážeme existenci hinduistického chrámu na tomto místě,“ dodal.

Muslimské dědictví

Expertka na dějiny jižní Asie Audrey Truschkeová, která působí na americké Rutgersově univerzitě, říká, že tato tvrzení o Tádž Mahalu „jsou podobně rozumná jako teorie, že je Země placatá“.

„Pokud vím, nejedná se o žádnou promyšlenou teorii ohledně Tádž Mahalu jako spíš o nacionalistickou hrdost, která odmítá označit za indické cokoli, co není hinduistické, a požaduje vymazání všeho muslimského z indického národního dědictví,“ řekla Truschkeová.

Zatímco ale demolice Tádž Mahalu zůstává - alespoň prozatím - pouhým snem fundamentalistů, další památky čelí bezprostřednímu ohrožení. Je mezi nimi mimo jiné mešita Šáhí Idgáh ve městě Mathura, kterou vybudoval mughalský císař Aurangzéb poté, co na město v roce 1670 zaútočil a zničil jeho chrámy. Mešita stojí vedle chrámu z pozdější doby, který údajně vyrostl na místě narození hinduistického boha Krišny.

Indický soud souhlasil, že se bude zabývat požadavkem na odstranění mešity, a místní policie byla uvedena do stavu pohotovosti.

ČTK Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít