Hizballáh ani Hamás nelze jen tak vykořenit. Jsou součástí místní společnosti, míní bývalý zpravodajec
Izraeli se nejspíš nikdy nepodaří zcela porazit teroristické organizace jako libanonský Hizballáh nebo palestinský Hamás. „Mám-li být upřímný, myslím si, že ne. Mohli bychom vidět, jak je teď módní říkat, nevítězství,“ odhaduje v Osobnosti Plus plukovník Libor Kutěj, bývalý zpravodajec na Blízkém východě a nynější ředitel Ústavu zpravodajských studií Univerzity obrany v Brně.
„Hizballáh ani Hamás – a já se netajím tímto názorem dlouhodobě – se nedají vykořenit z tamní společnosti, ať už palestinské, nebo libanonské,“ soudí Kutěj. „I kdyby se podařilo zlikvidovat naprostou většinu militantů nebo politické vedení, ono se to přelije do jiné organizace.“
Libor Kutěj, plukovník, ředitel Ústavu zpravodajských studií na Univerzitě obrany v Brně, o dění na Blízkém východě
Izraeli se během rok trvajícího konfliktu na Blízkém východě, který odstartoval teroristickým útokem Hamás, podařilo zabít několik jeho představitelů a koncem září při vzdušném útoku v Bejrútu i nejvyššího vůdce militantního hnutí Hizballáh Hasana Nasralláha.
Obě militantní teroristická hnutí dlouhodobě vojensky i finančně podporuje Írán v čele s ajatolláhem Alím Chameneím. „Írán je stát, který podporuje teroristické organizace. V minulosti to dělalo i socialistické Československo, které vzdělávalo, cvičilo a vyzbrojovalo teroristické organizace,“ připomíná Kutěj.
Šanci na okamžité zmírnění napětí na Blízkém východě moc nevidí. „K uklidnění nedojde,“ soudí.
Jestli se něco změní v delším časovém horizontu, je těžké odhadnout. „Myslím, že soupeření v rámci tohoto regionu bude více méně věčné, ono už totiž je od sedmého století a má jenom různé formy,“ říká Kutěj.
Už ne krize, ale katastrofa. Izraeli tu nikdo nevěří a údery přitvrzují, hlásí z Bejrútu zpravodaj
Číst článek
Írán pod sankcemi
Vojenská i politická křídla šíitského Hizballáhu a sunnitského Hamásu a dalších takzvaných proxy organizací zeleného půlměsíce včetně jemenských Húsíů podporuje a úkoluje Írán prostřednictvím svých tajných služeb. De facto může jít o statisíce bojovníků.
Írán to stojí ohromné peníze, ačkoli je pod mezinárodními sankcemi.
„Nepochybně to stojí hrozné peníze, ale Írán, podobně jako Rusko, funguje dál. Máme pocit, že se nedaří, aby sankce byly funkční. A nezapomeňme na to, že Írán jako režim vnímá své zájmy venku jako důležitější než třeba sociálně-ekonomický profit vlastního obyvatelstva,“ uzavírá Kutěj.
Celou Osobnost Plus Barbory Tachecí najdete v audiozáznamu v úvodu článku.
