Blízký východ zažívá neobvykle suché období. To se velmi výrazně projevuje v Íránu, kde má nedostatek vody výrazně politický rozměr. Většina lidí totiž z potíží ze zásobování viní vládu.
Premiér čelí kritice, že válku z obav o svůj politický konec prodlužuje, zatímco příbuzní rukojmích naléhají, aby svolil k jejímu ukončení. To by mohl přinést i Trumpem nedávno nastíněný mírový plán.
„Aby došlo k odzbrojení Hizballáhu, tlak by musel být obrovský, zároveň by muselo dojít k přezbrojení a intenzivní podpoře libanonské armády, a hlavně by na to musel kývnout Írán,“ říká Josef Kraus.
Americký vyslanec Thomas Barrack ve čtvrtek libanonské vládě gratuloval k „historickému, odvážnému a správnému rozhodnutí“. Panují ale obavy, že krok povede k další politické krizi.
Síť spojenců na Blízkém východě Írán budoval od islámské revoluce. Hnutí Hamás a Hizballáh jsou ale dnes oslabena konfliktem s Izraelem a nová syrská vláda nehodlá navazovat na předchozí Asadův režim.
„Pravděpodobnost, že konflikt velkého rozsahu vypukne, je výrazně větší než kdykoliv předtím,“ říká o situaci na Blízkém východě politolog a bezpečnostní analytik Josef Kraus.
Izrael začal vyzbrojovat v Pásmu Gazy rodinné – a některými označované za zločinné – gangy, a to s cílem, aby bojovaly proti Hamásu a pomohly tak izraelské armádě „šetřit životy“ svých vojáků.
Libanonská vláda chce ukončit desítky let trvající stav, podle kterého bylo libanonské teritorium používáno k útokům proti Izraeli. To vedlo k tomu, že Libanonci nesli břemeno izraelských protiútoků.
Úder si podle libanonského ministerstva zdravotnictví vyžádal tři mrtvé a sedm zraněných. Svědci uvedli, že nad hlavním městem byla slyšet nízko letící letadla a ozývaly se hlasité výbuchy.
Izraelská armáda sestřelila tři rakety z Libanonu a odpověděla útoky na jihu země. Jde o první přeshraniční střet od příměří s Hizballáhem z listopadu loňského roku.
Dlouholetý vůdce Hizballáhu zemřel 27. září, když izraelské letectvo shodilo 82 těžkých bomb na podzemní bunkr, v němž se nacházelo hlavní ústředí skupiny.
Libanonská armáda potvrdila, že začala nasazovat své vojáky do vesnic, z nichž se stáhly izraelské síly. Izrael zároveň potvrdil, že jeho jednotky zůstávají na pěti pozicích.
Podle Marca Rubia Hamás nemůže pokračovat v Gaze jako vojenská nebo vládnoucí síla. Dokud bude působit jako vládnoucí síla nebo síla, která může hrozit použitím násilí, nebude mír možný, míní Rubio.
Navzdory výzvám izraelské armády, aby tak zatím nečinili, se v neděli do vesnic u hranic s Izraelem snaží vrátit stovky obyvatel, které odtud před více než rokem vyhnaly střety Izraelem a Hizballáhem.
Postupné stahování jednotek bude v etapách pokračovat i po uplynutí lhůty, a to po domluvě se Spojenými státy, uvádí v prohlášení úřad izraelského premiéra.
„Spojené státy tam mají malý kontingent a mluví se o tom, že americké jednotky budou staženy,“ řekl Jiří Schneider, dřívější velvyslanec v Izraeli a bezpečnostní analytik.
Loni 27. listopadu začalo platit příměří, které mezi Izraelem a Hizballáhem zprostředkovaly Spojené státy a Francie. Obě strany se ale vzájemně obviňují z jeho porušování.
„Povstalci byli prostě najednou velmi úspěšní a zbořilo se to jako domeček z karet,“ popisuje pád režimu Bašára Asada v Sýrii bezpečnostní expert Jiří Schneider.
„Evropu bude situace v Sýrii zajímat speciálně kvůli migraci, Ameriku kvůli zájmům, které tam dlouhodobě má,“ popisuje politický geograf Libor Jelen z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy.
Postup povstalců však ve třetím největším syrském městě vyvolal u obyvatel obavy. Tisíce z nich se podle exilové organizace a místních zdrojů rozhodly Homs opustit.
„To, jak rychle budou syrští spojenci schopní se zmobilizovat, je momentálně klíčová proměnná,“ říká k aktuálnímu dění v Sýrii odborník Jan Daniel. Co se v zemi odehrává, shrnují otázky a odpovědi.
Příznivci šíitského militantního hnutí se chtějí shromáždit na „svatém místě mučednictví", což je bývalé sídlo organizace, které se tak pravděpodobně stane jakousi svatyní.
Armáda tvrdí, že její bezpilotní prostředek zaútočil na nákladní vůz, na kterém bylo nainstalováno odpalovací zařízení. Uvedla, že odstranila „hrozbu vůči Izraeli a porušení dohody o příměří“.
Izraelská armáda se z Libanonu plně nestáhla a tvrdí, že tam působí „proti porušování příměří“. Členové Hizballáhu se údajně pohybovali v areálu, který sloužil k odpalování raket.
