Migrace je složité téma, jednoduchá řešení neexistují. Centra v Albánii ale nepomáhají, říká italský analytik

Loni na podzim podepsal Řím s Tiranou dohodu o přesunu migrantů. První loď s šestnácti lidmi do přístavu Shëngjin připlula 16. října, o dva dny později však italský soud nařídil jejich převoz zpět. O podobné řešení jevily zájem i další unijní země, snáší se na něj ale i kritika. „Ta vychází z toho, že není jasné, v čem přesně přesuny proces zefektivňují,“ podotýká pro iROZHLAS.cz Michele Vannucchi, analytik italské neávislé organizace Openpolis.

Rozhovor Řím/Tirana Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Bezpečnostní pracovníci se členy první skupiny uprchlíků převezených z Itálie do albánského přístavu Shengjin

Bezpečnostní pracovníci se členy první skupiny uprchlíků převezených z Itálie do albánského přístavu Shengjin | Zdroj: ČTK / AP, Vlasov Sulaj

Minulý týden do Albánie připlula první loď s šestnácti migranty, centra mají pojmout přibližně tři tisíce lidí za měsíc. Jak má dohoda mezi oběma zeměmi fungovat?
Do uprchlických středisek v Albánii mohou být odvezeni pouze muži spadající do určitých kategorií, musí například pocházet ze zemí, které Itálie považuje za bezpečné a být v dobrém zdravotním stavu. Po příjezdu se posoudí jejich žádosti o azyl. Zatím mi jen není jasné, zda by případné repatriace probíhaly přímo z Albánie, nebo by se uprchlíci museli vrátit do Itálie.

Migrační dohodu kritizovaly italská opozice nebo katolická církev. Na co přesně se odkazují? A jaké jsou naopak argumenty zastánců?
Oponenti se odvolávají hlavně na dva aspekty. Zaprvé říkají, že kvůli tomu budou lidé po často náročné cestě zažívat další stresovou situaci, zadruhé pak ukazují na enormní zvýšení nákladů. Vychází zejména z toho, že není jasné, v čem přesunutí uprchlíků do albánských středisek celý proces zefektivňuje.

26:21

Legální cesty pro migraci neexistují. Většina příchozích ale nárok na azyl má, říká Rozumek

Číst článek

Pokud například nebudou příslušné osoby repatriované, protože nebude existovat dohoda se zemí původu, budou muset tak jako tak být navráceny do Itálie, i když třeba nebudou mít doklady. V čem vláda vidí výhody daného řešení, mi popravdě řečeno uniká. Určitě se ale dá říci, že jde o komunikační strategii adresovanou spíše voličům než jako odstrašující příklad běžencům.

Myslet si, že člověk, který bude chtít odejít z nějaké země například ve střední Africe s vědomím, že musí přejít poušť, možná upadne do zajetí v Libyi, zaplatí spoustu peněz za výkupné a riskuje utonutí v moři by se, znalý italské politické debaty, rozhodl, že ve své původní zemi kvůli riziku následného přesunu do Albánie zůstane, mi upřímně řečeno přijde směšné.

Jak daný krok tedy vnímají italské humanitární a neziskové organizace?
U nás v Openpolis se soustředíme především na přípravu analýz v kontextu systému přijímání migrantů v Itálii. Podle nás jde tedy o zbytečné a nákladné opatření. Je nám jasné, že přistěhovalectví je vážné a složité téma a jednoduchá řešení neexistují, podobná jako tato ale rozhodně nepomáhají.

Zpráva veřejnosti

Itálie letos k polovině října zaznamenala mnohem menší počet migrantů než za stejné období loni. Stojí za tím i mezivládní dohody s Tuniskem nebo Libyí. Nižší počet příchozích na italské území ale znamenal, že mnozí z nich volili jiné trasy, kupříkladu skrze Španělsko či Řecko. Jak byste migrační krizi z italského hlediska v letošním roce shrnul?
V průběhu let jsme se zabývali hlavně systémem přijímání, abychom pochopili, jaké jsou hlavní ukazatele vedoucí rok od roku ke změnám v migračních tocích na mezinárodní úrovni. Nižší čísla v Itálii často znamenají právě ta vyšší ve zmíněném Španělsku a Řecku. Nicméně, není snadné vytvářet analýzy v mezinárodním středomořském a africkém kontextu.

Nedokážu tedy přesně říci, proč konkrétně je letos příchozích méně než loni. Každopádně mám dojem, že jsou zde tendence k tomu značně přeceňovat vliv domácí politiky oproti regionálním fenoménům, které s pohyby mají mnohem více co do činění. Dalším aspektem je také klima a změny s ním spojené.

Loni byly počty opravdu vysoké, letos se značně snížily. Vláda se nicméně nezměnila a domnívám se, že by nebylo správné tvrdit, že za loňská čísla může kabinet Meloniové, stejně jako je naivní si myslet, že ta letošní nízká jsou jeho zásluhou.

Co si podle vás vláda od umístění migrantů do center v Albánii slibuje?
Popravdě, netuším. Díval jsem se na počty příchozích, na stránkách ministerstva vnitra jsou k dispozici data, která více či méně zobrazují, jak jsou dané osoby po příchodu rozdělované. V Albánii vybudovali takzvaný hotspot, teoreticky by měl pojmout zmíněné tři tisíce lidí měsíčně.

V hotspotech po celé v Itálii se v současné době nachází 1200 lidí. V loňském roce, s mnohem vyššími čísly, jich tam ve stejném období bylo na 800. Jaký má tedy smysl vybudovat v dané zemi centrum s takovou kapacitou a co od toho současná vláda očekává, tedy snad kromě předání nějaké zprávy veřejnosti, opravdu nevím.

Jana Stuláková Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme