Vysoký plot, nárazníková zóna a stále přítomné násilí. Více než tři roky trvající napětí na polsko-běloruské hranici se v posledních týdnech opět zvyšuje a počet pokusů o ilegální přechod roste.
Z balíku investic tvoří pět miliard eur přímá finanční pomoc v podobě půjček, zbylých 1,8 miliardy jsou investice a 600 milionů granty, z nichž má 200 milionů jít na výdaje spojené s migrací.
Zemědělský inženýr Ota Beran z Benešova u Prahy patří mezi 14 procent lidí, kteří jsou považovaní za Skalní odpůrce EU. Beran je aktivní na sítích a účastní se i protivládních demonstrací.
„Nápady, že budeme obracet lodě či že se lidé budou vracet, v praxi to probíhá, ale podle evropského, národního i mezinárodního práva to přípustné není,“ říká ředitel Organizace pro pomoc uprchlíkům.
Počet nelegálních vstupů na německé území rychle roste, a to už dva roky. Za měsíc německá policie případů, kdy lidé přijedou do země bez potřebných dokladů nebo víz, eviduje více než deset tisíc.
Polská režisérka Agnieszka Hollandová v rozhovoru pro Radiožurnál reaguje na obvinění polského ministra z toho, že její film Hranice je prý jako nacistická propaganda.
Podle některých zdrojů mohlo být na palubě až 750 lidí, což ale vládní mluvčí ve středu večer nepotvrdil, píše agentura Reuters. Letos jde o neštěstí s největším počtem mrtvých u řeckého pobřeží.
Loni Německo do zemí původu vrátilo 12 945 odmítnutých žadatelů o azyl. V dalších 23 337 případech se ale deportace nezdařila, třeba kvůli zrušeným letům nebo protože úřady odmítnuté žadatele nenašly.
Podle nové zprávy OSN uprchlo z Venezuely přes sedm milionů lidí. Nejčastěji utíkají do Kolumbie, Ekvádoru nebo Brazílie. S venezuelskými migranty se potýkají i Spojené státy.
Nová zpráva Amnesty International popisuje násilí, které lotyšský režim páchá na běžencích, kteří se snaží dostat do EU přes Bělorusko. Lotyšsko vše popírá a zpochybňuje věrohodnost organizace.
Do Evropy by podle všeho mohla přijít další migrační vlna z Blízkého východu. Unie ani Británie na ni ovšem nejsou připravené. Dokáží země situaci zvládnout i s válkou na Ukrajině za hranicemi?
Současná uprchlická ukrajinská vlna je ještě větší než ta syrsko-irácká. V Evropě dnes naštěstí nejsou žádní tehdejší Češi, Maďaři, Poláci a Slováci, kteří by před běženci z války drátovali hranice.
Asistenční centra v republice zvládnou podle Rakušana odbavit 10 tisíc uprchlíků denně. Česko chce ale jednat o pomoci ukrajinským uprchlíkům v Evropské unii.
Podle polských úřadů zahynulo na hranici s Běloruskem přinejmenším 12 běženců. Charitativní organizace ale varují, že počty mrtvých migrantů mohou být daleko vyšší. Situaci zhoršuje mrazivé počasí.
Vše bude podle polského premiéra záviset na krocích běloruského vůdce Alexandra Lukašenka. „Chceme dát Lukašenkovi šanci ustoupit a poslat migranty zpět do zemí jejich původu,“ dodal Morawiecki.
„Situace se minimálně odehrává za velmi silné tiché podpory Ruska,“ tvrdí odborník Pavel Havlíček, podle kterého by se EU měla na ruskou roli v krizi na hranicích Polska s Běloruskem více zaměřit.
Počínání Minsku, který podle Evropské unie cíleně vyhrocuje migrační krizi na běloruských hranicích s Polskem a pobaltskými zeměmi, označila šéfka unijní exekutivy za hybridní útok režimu.
Litevský ministr obrany Arvydas Anušauskas odhadl, že u bělorusko-litevské hranice je nyní soustředěno okolo tisícovky migrantů, uvedla agentura Interfax.
Na rozdíl od více než tří a půl milionu uprchlíků ze Sýrie se ale Afghánci v Turecku netěší prakticky žádné ochraně před deportací a mají také jen omezený přístup ke státním službám.
Na vnějších hranicích schengenského prostoru loni zadrželi čeští policisté 428 lidí. Nejčastěji do Česka mířili lidé z Ukrajiny, Gruzie nebo z Ruska, uvádí ministerstvo vnitra.
Několik stovek Maročanů se pokusilo dostat přes dvojitý plot do španělské enklávy Melilla. Začátkem týdne se dostaly tisíce Maročanů do druhé španělské enklávy v Africe, přístavu Ceuta.