Izrael se k zabití vůdce Hamásu nepřizná, nechce eskalovat napětí i s Íránem, míní velvyslankyně
Podle íránských oficiálních míst Izrael tvrdě zaplatí za smrt vůdce Hamásu Ismaíla Haníji. Jak se izraelská vláda vyrovnává s náročnou bezpečnostní situací? Může si dovolit vést nadále boj v pásmu Gazy a zároveň odolávat hrozbám ze strany Hizballáhu? „Kdyby k odvetě došlo, bude to poměrně krátký a cílený útok, ať už ze strany Íránu nebo ze strany Hizballáhu,“ řekla Radiožurnálu velvyslankyně v Izraeli Veronika Kuchyňová Šmigolová.
Zprávou dnešního dne je smrt vůdce hnutí Hamás Ismáíla Haníji, v Teheránu ho zabila raketa. Hamás z útoku obvinil Izrael, ten se k němu zatím nepřihlásil, ale úřad izraelské vlády dopoledne zveřejnil na Facebooku fotografii právě vůdce Hamásu s razítkem „zneškodněn“. Následně ten příspěvek z Facebooku zmizel. Považujete za jisté, že je za tím útokem Izrael?
Považuji to za pravděpodobné v největší možné míře. Je ale také velice pravděpodobné, že se Izrael nikdy k zabití Ismaíla Haníji nepřizná zcela otevřeně. Ponechat nějakou pochybnost je pro Izrael důležité i kvůli možné íránské odvetě, i proto, aby nebylo úplně jasné, jakým způsobem to bylo provedeno.
Jednání o příměří na čas zamrzne. Zabití Haníji je pro izraelské politiky úspěch, ze svých požadavků ale neustoupí, říká tamní velvyslankyně Veronika Kuchyňová Šmigolová
Za sebe můžu říct, že jsem přesvědčená, že to Izrael byl, že Izrael za zabitím Haníji stojí a domnívám se, že se k tomu Izrael oficiálně nepřihlásí.
Ismáíl Haníja sice pocházel z Gazy, ale řadu let žil v Kataru. Operace přímo v Gaze řídil šéf militantní části Hamásu Jahjá Sinvár. V průběhu dneška jsem zaznamenal hlasy, které upozorňovaly na to, že odstranění Haníji může uvolnit ruce právě bojechtivému a nevypočitatelnému Sinvárovi. Může něco takového být v zájmu izraelské vlády?
Já se domnívám, že otěže už Sinvár v ruce poměrně dlouhou dobu drží, že i vyjednávání o možném příměří a propuštění rukojmích mnohem více záleželo na Sinvárovi nežli na Haníjovi, který ze svého katarského úkrytu vliv spíše ztrácel.
Šéf Hamásu byl zabit ve své rezidenci v Teheránu. Teroristické hnutí z útoku obvinilo Izrael
Číst článek
Ano, názory, že by to situaci mohlo zhoršit, se objevily. Na druhou stranu se objevily i druhé názory, že právě silný, radikální útok na Haníju může vedení v Gaze v tunelech přimět k tomu, aby vážněji přemýšlelo o propuštění rukojmích, protože jinak je čeká podobný osud.
Další konflikt?
Vůdce Hamásu byl hostem slavnostní inaugurace nového íránského prezidenta. Právě nový íránský prezident na útok reagoval slovy, že Írán bude bránit svou územní celistvost a čest a přiměje teroristické okupanty litovat atentátu na Haníju. Nejvyšší íránský duchovní vůdce, Alí Chameneí, slíbil pomstít smrt lídra Hamásu, uvedl, že Izrael poskytl důvod pro tvrdý trest. Očekávate, že zůstane jen u silných slov, anebo se spíš dá očekávat z íránské strany silná vojenská odveta?
Domnívám se, že odvetu je možné očekávat, nicméně v tuto chvíli si nemyslím, že by to měla být tak silná odveta, jaká přišla například v dubnu po tom útoku na velitele íránských revolučních gard.
Zaprvé, Izrael se k tomuto útoku nepřiznal a nepřihlásil. Zadruhé, bylo to skutečně velké ponížení Íránu, nicméně teritoriální integrita porušena nebyla a nebyl zabit žádný Íránec.
Čili Írán bude muset nějakým způsobem odpovědět, pokud bude chtít v jejich pojetí nabýt zpátky trochu cti, protože byl skutečně hluboce ponížen, když byl jeho host na jeho území tímto způsobem zabit. Ale jaká ta reakce bude se teprve uvidí. Domnívám se, že by nemusela být až tak silná, nebo že se zaměří na konkrétní cíle, eventuálně izraelské cíle mimo Izrael.
Zabití Haníji je nebezpečnou eskalací konfliktu Hamásu a Izraele, tvrdí Katar. Írán slibuje pomstu
Číst článek
Vy jste připomněla napětí z dubna mezi Izraelem a Íránem, kdy pravděpodobně Izrael zabil představitelé íránských revolučních gard v Sýrii. Následoval nálet stovek íránských dronů na Izrael, který ale nezpůsobil větší škody. Během jarního incidentu, když to tak řeknu, se připomínalo, že ani jedna ze stran nemá zájem na absolutním vyhrocení vztahů. Platí to i nyní?
Domnívám se, že to platí, rozhodně to platí z izraelské strany. Izrael i tu odvetu proti Hizballáhu vedl takovým způsobem, aby ne nutně vedla k nějaké další eskalaci. Pokud jde o útok v Íránu, Haníja byl skutečně významným cílem, čili jeho zabití zřejmě překonalo i obavy z možné další eskalace.
Teď bude zcela na Íránu, jakým způsobem se rozhodne odpovědět. Já se domnívám, že k vyhlášení úplné války v tuto chvíli Írán nemá velkou chuť. Koneckonců i výroky nejvyšších iránských představitelů, které jste citoval, nemluví o plné válce – mluví o potrestání, o tom, že bude Izrael litovat, ale řekla bych, že se ještě drží v nějakých mezích.
Napětí na hranicích
Plyne z aktuální situace nějaké doporučení pro Čechy, kteří jsou v Izraeli nebo kteří se tam chystají?
Samozřejmě sledovat aktuální situaci, sledovat informace ministerstva zahraničí, zaregistrovat se v databázi Drozd a jaksi se řídit zdravým rozumem. Nebudu teď jezdit do blízkosti libanonské hranice, pokud jsem v Izraeli.
7:33
Šéf Hamásu Haníja byl ‚eliminován‘. ‚Zkomplikuje to jednání o rukojmích,‘ upozorňuje analytik Tureček
Číst článek
Pokud se pohybuji v centrech jako Tel Aviv, Jeruzalém, v centrální části Izraele, tak je dobré vědět, kde se nacházejí kryty, sledovat zprávy, řídit se pokyny tzv. Home Front Command, čili civilní obrany, pokud by k něčemu došlo.
Jinak se domnívám, že kdyby k odvetě došlo, bude to poměrně krátký a cílený útok, ať už ze strany Íránu nebo ze strany Hizballáhu. V tuto chvíli by určitě všichni čeští občané, kteří v Izraeli jsou, měli poslouchat pokyny, které bude vydávat izraelský stát.
Když se na bezpečnostní situaci v Izraeli podíváme celkově: napětí na hranicích s Libanonem, vojenské operace v pásmu Gazy, útoky na cizím území, napětí s Íránem. Může si Izrael dovolit všechno toto zároveň a může si to dovolit po delší dobu?
Otázka není, jestli si to Izrael může dovolit, protože Izraeli nic jiného nezbývá. Izrael tuto válku nezačal, ta začala barbarským teroristickým útokem Hamásu 7. října a vše, co se od té doby stalo, je důsledkem tohoto útoku. Domnívám se, že by Izrael mnohem radši neválčil ani na severu, ani na jihu, ani s Jemenem. Nicméně Izrael – a v zásadě žádná země v regionu Blízkého východu – si nemůže dovolit projevit slabost, protože projev slabosti znamená, že nepřátelé se na tu zemi sesypou mnohem více.
Zároveň platí, že přes celé dlouhé měsíce, které válka trvá, se Izraeli dostává tiché, nahlas nevyslovené podpory zemí Zálivu – od spojenců z Abrahámských dohod, jako jsou Spojené arabské emiráty nebo Bahrajn, ale i od zemí, jako je Saúdská Arábie – kteří vnímají jak Írán a jím podporované milice, tak palestinský Hamás jako velké hrozby i pro sebe a v zásadě jsou rádi, že Izrael Írán a různé milice oslabuje.
Jak ovlivňují eskalace pozici izraelského premiéra Netanjahua? A může zabití vůdce Hamásu zvýšit mezinárodní tlak na Izrael ze strany spojenců? Poslechněte si celý rozhovor výše.
