V brazilských volbách uspěli i zástupci domorodých obyvatel. Do dolní komory se jich dostalo pět
Do dolní komory brazilského parlamentu bylo v neděli zvoleno i pět příslušníků domorodých národů, z toho čtyři ženy. Jde o rekordní počet, podle agentury EFE se do poslanecké sněmovny největší latinskoamerické země v minulosti dostali jen dva indiáni, a to v roce 1982 a 2018. Novými poslankyněmi federální sněmovny, která má 513 členů, se od 1. února poprvé stanou i dvě transsexuálky.
Brazilci v neděli volili prezidenta, federální parlament, guvernéry a zákonodárné sbory států brazilské federace. Ve volbách kandidoval rekordní počet příslušníků domorodých národů, podle místních médií jich bylo 186, což bylo asi o čtyřicet procent více než v předchozích volbách v roce 2018. Celkem 164 jich bylo do některého ze zákonodárných sborů zvoleno.
Do horní komory parlamentu se dostali dva politici, kteří se hlásí k domorodé menšině - současný viceprezident Hamilton Mourão a Wellington Dias, který byl do března guvernérem státu Piauí.
Hlavním důvodem pro snahu velké části indiánů vstoupit do politiky je krajně pravicový prezident Jair Bolsonaro a jeho postoje k ochraně životního prostředí a právům domorodých národů.
Z genocidy domorodého obyvatelstva, obývajícího právě Amazonii, a zločinů proti lidskosti ho některá sdružení obvinila i u Mezinárodního trestního soudu. Poslankyní ale byla zvolena i jedna příslušnice domorodých národů za Bolsonarovu Liberální stranu (PL) Silvia Waiapiová, která je bývalou vojačkou a kandidovala za amazonský stát Amapá.
Etnocida, ekocida
Nejznámější z nově zvolených poslankyň z řad domorodých obyvatel je Sonia Souzaová Silvaová, známá podle kmene, z něhož pochází, jako Sonia Guajajaraová.
5:51
Případnou prohru s Lulou nebude chtít brazilský prezident Bolsonaro uznat, je si jistý publicista
Číst článek
Tato osmačtyřicetiletá ekologická aktivistka v roce 2018 kandidovala na viceprezidentku Brazílie a stojí v čele Sdružení domorodých obyvatel Brazílie (APIB). To mimo jiné v roce 2020 zažalovalo Bolsonara kvůli rasismu, jehož se podle nich dopustil svými výroky.
„Indián se mění, vyvíjí, je čím dál více lidskou bytostí jako my,“ prohlásil v lednu 2020 Bolsonaro, když komentoval na facebooku vznik Rady pro Amazonii, založenou domorodými obyvateli.
Ti na zakládajícím shromáždění vyzvali k ochraně Amazonie a kritizovali plán vlády na povolení komerčního zemědělství a těžby v indiánských rezervacích, který označili za „genocidu, etnocidu a ekocidu“.
V Brazílii, která má 216 milionů obyvatel, žije přibližně 850 tisíc příslušníků tří stovek domorodých kmenů. Většina z nich žije v indiánských rezervacích, které zaujímají asi dvanáct procent rozlohy státu.
Podle Bolsonara je taková rozloha rezervací příliš velká a nevyužitá pro národní ekonomiku. Indiáni ale argumentují tím, že rezervacemi pomáhají chránit Amazonii, která v posledních letech čelí výraznému odlesňování, jež se za Bolsonarovy vlády ještě zrychlilo.
