Na dotyk měkký, v puse hedvábný, tvrdila pekárna o toastech Penam. Přinášíme 5 milníků dotační kauzy
„Je v puse skoro až hedvábný.“ Tak Pekárna Zelená louka, dceřiný podnik Penamu, zdůvodnila žádost o dotaci 100 milionů na inovační linku pro výrobnu v Herinku u Prahy. Podle policie ale neuvedla pravdivé údaje, a proto ji spolu s dvěma exmanažery obvinila z dotačního podvodu. Vláda Andreje Babiše (ANO) přitom dotaci dlouho bránila před unijními auditory, podle nichž toastový chléb nebyl inovativní. Server iROZHLAS.cz přináší milníky kauzy.
„Je na dotyk měkký a vydrží déle čerstvý,“ slibovala společnost z pekárenské divize holdingu Agrofert, když se chystala na výrobu zdravějšího toastového chleba značky Penam bez konzervantů. Místo spokojených zákazníků se ale ozvala konkurence. Pekárna United Bakeries, která nyní patří také do Agrofertu, už tehdy kritizovala údajnou „inovativnost“ výrobní linky. Ta hned poté, co byla v roce 2018 spuštěna, vyvolala kontroverzi.
Policie zaplombovala majetek Penamu. Kvůli dotaci na toasty zajistila továrnu za 98 milionů
Číst článek
„Výrobek bez konzervantů a se sníženým obsahem soli tady už dávno je. Netřeba ho vyvíjet, a už vůbec ne dotovat,“ řekl tehdy pro Hospodářské noviny mluvčí konkurenční pekárny Jaroslav Pomp s dovětkem, že jde o nerovnou soutěž. United Bakeries totiž podle Pompa přišla s tímto inovativním toastovým chlebem v roce 2010, tedy osm let před Pekárnou Zelená louka.
Ke stejnému závěru, tedy že toasty Penam nejsou inovativní, došla v roce 2019 také Evropská komise v rámci auditu ke střetu zájmů. Politické vedení země v čele s hnutím ANO přesto udělení stomilionové dotace dlouho bránilo. Nyní však došlo k nečekanému zvratu.
Kriminalisté z Národní centrály proti organizovanému zločinu pod taktovkou Úřadu veřejného evropského žalobce po letech prověřování obvinili pekárnu z dotačního podvodu, stejně jako její dva dřívější manažery. Trestní stíhání přichází zhruba rok před volbami do Poslanecké sněmovny, v nichž má být Andrej Babiš a jeho hnutí ANO hlavním favoritem.
Server iROZHLAS.cz informuje o kauze od samého začátku a nyní připomíná hlavní milníky aféry kolem stamilionové dotace.
Ze státní kasy
Nejvíce emocí vzbudila dotace pro Penam v roce 2019. Na konci roku 2018 se rozjel audit Evropské komise k Babišově střetu zájmů a s ním přišla po pár měsících také preventivní stopka pro dotace pro firmy z koncernu Agrofert. Ministerstvo průmyslu a obchodu, které dotace poskytovalo, tehdy tak přestalo předkládat Bruselu žádosti k proplacení a 100 milionů na linku pro Penam bylo mezi nimi, jak tehdy zjistil iROZHLAS.cz.
Systém čerpání evropských dotací je totiž založen na principu předfinancování ze státního rozpočtu. Evropská komise peníze proplácí až po splnění určitých podmínek.
Projekty holdingu, jež tehdy ministerstvo k proplacení do Bruselu neposlalo, tedy byly uhrazeny ze státního rozpočtu. Reálně v té době hrozilo, že peníze z evropských fondů Česko nedostane. V té době také Piráti podali kvůli dané dotaci a střetu zájmů trestní oznámení a údajně inovativní linkou se tak začala zabývat policie.
Není inovativní
Když pak na konci roku 2019 dostaly české úřady na stůl závěry auditu, bylo jasné, že stomilionová dotace je skutečně ohrožena. Byla mezi těmi, u kterých našli auditoři pochybení. A to nejen kvůli střetu zájmů tehdejšího premiéra Babiše, byl u ní i další problém. Neměla být inovativní, jak se tvrdilo v žádosti.
„Je to pouze kvalitativní úprava produktu, který žadatel – a stejně tak i jeho konkurenti – už vyráběl,“ napsali unijní kontroloři, kteří požadovali projekt stornovat.
Ve svých závěrech se Brusel opřel o hodnocení trojice expertů, které oslovil po námitkách české strany. A k čemu došli? Projekt nebyl inovativní, a nesplnil tak hlavní kritérium výběru. Dali by mu tak maximálně 30 bodů, tedy sotva poloviční skóre, než mu připsali v minulosti čeští úředníci při posuzování dotace.
Česká defenziva
Jenže Češi se nevzdali a udělení dotace před Bruselem přesto bránili. Nejdříve se snažili získat zmíněné hodnocení trojice unijních expertů, na jehož základě auditoři rozhodli, že linka nebyla inovativní. Jenže to se nedařilo. Na podporu si tak nechali vypracovat vlastní posudek.
„Ministerstvo průmyslu a obchodu zadalo expertní posudek na způsobilost projektu, na základě kterého se vyhodnotí, zda je z hlediska inovativnosti způsobilý a jestli nedošlo k pochybení,“ zdůvodnil tehdy pro server iROZHLAS.cz Marek Vošahlík z tiskového odboru resortu.
Až poté se ministerstvo chtělo rozhodnout, zda bude dotaci ve výši 100 milionů vymáhat od holdingu Agrofert, který už měl tehdy Babiš vložený ve svěřenských fondech, zpět. „V případě, že by byl případ uzavřen v neprospěch příjemce, bude řídicí orgán požadovat vrácení prostředků v souladu se zákonem,“ doplnil Vošahlík.
Jenže expertiza ministerstva dopadla přesně opačně než ty unijní. Podle ní byl projekt inovativní. Evropská komise posudek viděla, ale trvala na tom, že peníze nezaplatí. Podle ní o inovaci nešlo. „Zjištění Komise znovu neotevře,“ reagovali auditoři.
10 dní po volbách
Evropská komise tedy trvala na svém a chtěla po Česku nápravu. Tedy aby dotaci začalo ministerstvo vymáhat zpět. Ministerstvo se tomu dlouho bránilo. Zdůvodňovalo to tím, že nemá v ruce žádné důkazy a že vymáhat 100 milionů není možné právě bez posudků z Bruselu.
Nakonec ale s vymáháním začalo, a to i bez zmiňovaných klíčových posudků. Došlo k tomu 10 dní po sněmovních volbách v roce 2021, z jejichž výsledků bylo zřejmé, že Babiš i přes výhru jeho hnutí ANO už nebude znovu premiérem.
Do vymáhání se pak vložil i nový ministr průmysl za STAN Jozef Síkela, který nakonec posudky získal a oficiálně oznámil v lednu 2022, že dotaci získá od Penamu zpět.
Podjatost
Jenže tím paradoxně celý proces zbrzdil. Agrofert si totiž na Síkelu stěžoval, měl za to, že byl podjatý a to i s jemu podřízenými úředníky.
„Jsme přesvědčeni, že tato vláda ke koncernu Agrofert a jeho jednotlivým firmám nepřistupuje stejně jako k jiným český firmám, a co nás především mrzí a zaráží, je to, že někteří členové vlády dokonce předjímají rozhodnutí správních orgánů, které sami řídí, a zasahují do nich,“ vysvětlil tehdy redakci mluvčí koncernu Pavel Heřmanský.
Námitku podjatosti podalo vedení Agrofertu na celé ministerstvo a celý proces se zastavil. A to na více než rok. Úředníci začali opět s vymáháním až loni v létě.
