Švejnar: Trumpova slova o obrovském volebním úspěchu jsou příliš optimistická. Země je rozpolcená
Americký prezident Donald Trump označil výsledek republikánů v úterních kongresových volbách za fantastický úspěch a velkou výhru. Český ekonom Jan Švejnar ale nadšení mírní. „Úspěch je to pouze částečný,“ řekl v pořadu Interview Plus. Země je podle ředitele Centra pro globální hospodářskou politiku a profesora Kolumbijské univerzity v New Yorku rozpolcená.
„Volební účast byla značná a ukázalo se, že země je rozpolcená,“ tvrdí Švejnar.
„Trumpovi republikáni udrželi a dokonce posílili svou většinu v Senátu. Ale schopnost rozhodovat o všem i v dolní sněmovně už ztratili,“ dodává ve vysílání Českého rozhlasu Plus.
Pro vládnutí prezidenta Donalda Trumpa tak výsledky znamenají komplikace, přesto je bezprostředně na sociálních sítích označil za obrovský úspěch.
„Také je ale pravda, že prezident sám v kampani mnohokrát řekl, že tyto volby byly o něm a jeho vládnutí. Zapomínat nesmíte ani na aktuální a velmi dobrou ekonomickou situace a nízkou nezaměstnanost. To všechno dohromady totiž vždy určuje, jak se nakonec voliči zachovají,“ připomíná Švejnar.
Volby v USA: nové rozložení sil, rekordní počet zvolených žen a komplikace pro Trumpovu vládu
Číst článek
Bude to mít těžší
Trumpova slova o obrovském úspěchu by ale on sám nepoužil. „Je to až příliš optimistický výrok, protože jeho úspěch je pouze částečný. Doposud tady měl svou republikánskou stranu, která s ním držela prakticky ve všem. Teď musí začít spolupracovat.“
V mnoha případech pak samotná volba ani nebyla referendem o Trumpovi. „Lidé prostě volili podle toho, co se má dál dít přímo v jejich regionu, městě. To obzvlášť platí u volby guvernérů a částečně i u reprezentantů,“ míní český ekonom.
Nijak moc ho nepřekvapila struktura voličů, která je dost podobná, jako při prezidentských volbách.
„Příznivce Trumpa najdete spíš na Středozápadě, mezi staršími lidmi a mezi bílými muži. Mladí lidé ve městech a na předměstích hlasovali většinově pro demokraty, stejně jako ženy, které ale mnohem víc než minule hlasovali pro opoziční stranu,“ doplňuje Švejnar.
Co se podařilo?
V historii Spojených států podle něj najdeme příklady prezidentů, kteří nebyli schopni prosadit vlastní politiku ani při většině v Kongresu.
„Trump je ale byznysmen, který se bude snažit najít cestu, aby něco z jeho myšlenek proniklo dál. I když teď za to bude muset něco pustit,“ podotýká Švejnar.
Přitom největší šanci něco prosadit mají prezidenti USA obvykle v prvních dvou letech, které už má ale Donald Trump za sebou. Co se mu tedy podařilo?
„Zatím toho moc nebylo. Vlastně ani neměl příležitost zrušit tolik diskutovanou reformu zdravotnictví - Obamacare. Začal ji aspoň rozmělňovat, ale je otázka, kam až půjde. On své první dva roky nevyužil. Ale stejně na tom byl i Barack Obama, který také měl své demokraty v obou komorách,“ upozorňuje.
Není bezzubý
Donald Trump ale teď podle něj rozhodně není ani bezzubý, protože vládnout může sám, a taky to dělá, pomocí prezidentských dekretů.
První muslimské ženy, nejmladší kongresmanka i původní obyvatelky. Volby v USA měnily historii
Číst článek
„Vzpomeňte na jeho antimigrační dekrety a tahanice se soudy. Nikdy ale nesmí překročit duch ústavy. V neposlední řadě bude do konce volebního období chtít ještě jednu důležitou věc – investice do infrastruktury. A na to bude potřebovat i souhlas dolní komory,“ poznamenává Švejnar.
Na republikánském lídrovi je ale podle něj zajímavé, že vede velmi expanzivní fiskální politiku, která se spíš očekává od demokratů.
„Ale už od dob Ronalda Reagana jsou to republikáni, kteří způsobují rozpočtové schodky. Když se nad tím zamyslíte, tak v 90. letech, za vlády demokrata Billa Clintona, zas došlo k rozpočtovému přebytku. Takže se pomalu stírají i tyto stoleté rozdíly,“ uzavírá Jan Švejnar.
