Po přírodní katastrofě, která minulý týden zasáhla Myanmar (dříve Barma), našly záchranné složky už 2700 těl, číslo podle odhadů neziskových organizací může ale stoupnout až k deseti tisícům. Zničena byla i celá sousedství, kláštery, mosty a dálnice.

„Záchranné týmy pořád zachraňují uvězněné pod sutinami a nemocnice jsou přeplněné. Fyzické a mentální rány této katastrofy budou znát po desetiletí,“ říká pro britský deník The Guardian Arif Noor z humanitární organizace Care, která v zemi operuje.

Lidé, kteří přišli o domovy, zatím zůstávají na ulicích. Nemají základní hygienické podmínky, přístup k elektřině, země má i nedostatek léků nebo pitné vody. Zároveň hrozí, že situace pro přeživší se ještě zhorší. Duben je v Myanmaru nejteplejší měsíc, kdy cizinci pijí rehydratační roztoky, aby je z horka nebolela hlava, jak popisuje pro iROZHLAS.cz Kristina Kironská, vedoucí Myanmar Studies Center na Palackého univerzitě v Olomouci.

Úleva nepřijde ani v květnu, kdy začíná období monzunů. To trvá v různých částech země až do srpna. „Tehdy to tam vypadá tak, že je celý den šero, neustále prší a člověk chodí po ulicích ve stojící vodě,“ líčí Kironská. V podmínkách, ve kterých jsou lidé na ulicích nyní, by to podle ní mohlo vést k šíření infekčních nemocí.

Záchrana i útoky v jednom dni

Myanmarská junta proto požádala mezinárodní společenství o pomoc, žádost přišla i do Česka. Záchranných operací se měla zúčastnit jednotka USAR Hasičského záchranného sboru. Na doporučení ministerstva zahraničí se ale do země nakonec nevydala.

„Celou záležitost jsme konzultovali s ministerstvem zahraničí, které vyhodnocovalo situaci v zemi, a kvůli bezpečnostní situaci, logistice v postižených oblastech a riziku to vyústilo v to, že náš USAR tým, a pravděpodobně ani žádný jiný z evropské země, vyslán nebude,“ vysvětluje pro iROZHLAS.cz vedoucí oddělení komunikace Hasičského záchranného sboru Jan Kocourek.

Důvodem je počínání vojenské junty, která se po puči v roce 2021 ujala vedení státu. Následně začala občanská válka. Boje junta ale nezastavila ani poté, co země čelila minulý týden nejhoršímu zemětřesení za století. Časopis The Diplomat uvádí, že jen ve čtyřech dnech po katastrofě nařídila minimálně 16 útoků na opoziční skupiny.

Ty přitom už dříve oznámily, že pozastavují činnost, aby bylo možné doručit pomoc do postižených oblastí. Opozice vyzvala také mezinárodní organizace, aby pomoc do země posílaly jinými cestami než přes juntu. The Diplomat píše, že už dlouho vojenský režim neposkytuje humanitární pomoc občanům, kteří proti jejich vládě vystupují.

Kironská jednání junty vnímá jako „absolutně nehumánní“. „Když Min Aun Hlain (generál stojící v čele junty - pozn. red.) v televizi oficiálně žádal o pomoc ze zahraničí, jeho vojáci bombardovali různá místa zasažená zemětřesením. Ostatní strany konfliktu vyhlásily pozastavení bojů. Odpověď Min Aun Hlain byla, že jde o akt agrese, protože se jeho oponenti můžou reorganizovat a připravit,“ popisuje Kironská událost z úterý. „Toto jenom ukazuje, jaký je jeho režim šílený a mezinárodní společenství by s ním ani s vládou dosazenou vojenskou juntou vůbec nemělo jednat,“ domnívá se Kironská.

„Nemůžete žádat jednou rukou o pomoc a druhou bombardovat,“ říká pro The Guardian Joe Freeman z Amnesty International.

Jana Václavíková Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít