‚Likvidace útočníků.‘ Kazachstánská policie rozehnala demonstranty střelbou, do země přijela ruská vojska
Kazachstánští vojáci ve čtvrtem odpoledne ostrou střelbou rozehnali demonstranty na hlavním náměstí v Almaty, centru nynějších nepokojů v Kazachstánu. Podle ruského listu Kommersant web Informburo.kz s odvoláním na ministerstvo vnitra napsal, že náměstí už bylo „vyčištěno od zločinných skupinek“. Zásah si zřejmě vyžádal zraněné a možná i mrtvé, žádné přesnější údaje ale zatím k dispozici nejsou.
Do mise sil postsovětské Organizace Smlouvy o kolektivní bezpečnosti (ODKB) v Kazachstánu, o niž požádal k potlačení nynějších nepokojů prezident Kasym-Žomart Tokajev, by se mělo podle agentury RIA Novosti zapojit asi 2500 vojáků.
Kazachstánští vojáci nejprve vyzvali demonstrující, aby náměstí Republiky opustili, přičemž pohrozili, že budou střílet. Nedlouho poté palbu skutečně zahájili. Agentura TASS napsala, že podle očitých svědků si střelba vyžádala mrtvé.
„Lidé, kteří běželi od náměstí, potvrdili, že na místě jsou ranění a zabití,“ napsal TASS. Také zpravodajové agentur AFP a Reuters z místa v té době uvedli, že je v centru nevětšího města středoasijského Kazachstánu slyšet střelba.
Očití svědci podle agentury Interfax uvedli, že vojáci přijeli v pěti kamionech na náměstí, kde se v tu dobu zdržovalo asi 300 demonstrantů.
Akci kazachstánských vojáků předcházely výzvy k vyklizení hlavního městského náměstí. „Ať všichni opustí náměstí, začínáme střílet,“ znělo podle médií z tlampačů.
Úřady podle Interfaxu zprávy o střelbě na náměstí dosud nepotvrdily. Informovaly namísto toho o „zničení teroristů“, kteří zaútočili na policejní velitelství.
Policejní mluvčí v Almaty už dříve ohlásila „likvidaci“ desítek útočníků na vládní budovy, což některá média interpretují jako potvrzení, že bezpečnostní síly už zabily desítky demonstrantů.
Apokalyptická situace
Kazachstánské ministerstvo vnitra odpoledne zvýšilo údaje o mrtvých a zraněných příslušnících bezpečnostních sil. O život podle sdělení dosud přišlo 18 policistů a 748 utrpělo zranění. O počtech obětí mezi demonstranty se však úřady nadále nezmiňují. Jen ministerstvo zdravotnictví dříve uvedlo, že v celé zemi si nepokoje vyžádaly více než tisícovku zraněných.
Ministerstvo vnitra rovněž zvýšilo údaj o počtu zadržených účastníků protestů z dřívějších 2000 na 2298.
Spojenci Kazachstánu rozhodli, že do země vyšlou vojenské jednotky. Mají stabilizovat situaci
Číst článek
Střelbu na hlavním náměstí v Almaty označil ruský list Kommersant za známku, že úřady přistoupily k „čištění“ města, ve kterém podle zpravodaje deníku panuje apokalyptická situace. „Při cestě do města lze jako první vidět obrovské fronty na benzinových stanicích, které ještě fungují. Desítky aut, mraky lidí,“ napsal Kommersant.
Blíže k centru prý lidé sami otevřeli zásobníky s palivem a přelévají si jej do kanystrů. „Jede se v hustém dýmu, smíšeném se smogem, a okolo jsou pozůstatky spálených autobusů, nákladních a osobních aut. Čím blíž k centru, tím více je spálených zastávek a zničených bankomatů. Obchody jsou zabarikádované anebo vyrabované,“ popsal zpravodaj ruského deníku.
Po městě podle něj chaoticky jezdí mnoho aut s odšroubovanými poznávacími značkami. „Máme pocit, že ve městě nic není pod kontrolou a neplatí žádná pravidla,“ dodal Kommersant.
Rusko na místě
V Kazachstánu se nyní rozbíhá operace především ruských vojáků pod hlavičkou ODKB. Členské země slíbily vyslat do Kazachstánu na omezenou dobu „mírové jednotky“. První ruští výsadkáři jsou již na místě, jejich hlavním úkolem je podle sekretariátu ODKB chránit důležitá státní a vojenská zařízení a pomáhat kazašským silám při „nastolení pořádku“.
Agentura RIA Novosti s odvoláním na sekretariát rovněž napsala, že tato „mírová mise“ by měla trvat „několik dnů nebo týdnů“ a zapojí se do ní kolem 2500 vojáků.
Česko násilné protesty v Almaty odsoudilo. „Vyzýváme všechny strany, aby ukončily veškeré násilnosti a mimořádnou situaci řešily s respektem k zákonům a lidským právům,“ uvedlo ministerstvo zahraničních věcí v prohlášení na oficiálních webových stránkách.
Podle informací zveřejněných v prohlášení se v zemi nachází asi 30 občanů České republiky. „České velvyslanectví nemá zprávy o tom, že by se nacházeli v ohrožení,“ napsalo ministerstvo a vyzvalo ty, co se na území Kazachstánu nachází, k opatrnosti a maximální obezřetnosti.
Kritika ruské účasti
Někteří čeští politici armádní postupy kritizují. Předseda senátního zahraničního výboru Pavel Fischer ve čtvrtek tweetoval, že vstup armády Ruska a dalších postsovětských států do Kazachstánu připomíná vývoj v Československu v roce 1968.
S armádní pomocí Ruska nesouhlasí ani předsedkyně sněmovny a TOP 09 Markéta Pekarová Adamová. „Považuji za nepřípustné nasadit proti demonstrujícím kazašským občanům vojenské jednotky cizích států. Vladimir Putin se v okolních státech snaží dlouhodobě upevňovat vliv a nebere na nic ohled. Jako země, která ví, co ‚bratrská pomoc‘ znamená, musíme takové vměšování odmítnout,“ napsala na twitteru.
Považuji za nepřípustné nasadit proti demonstrujícím kazašským občanům vojenské jednotky cizích států.
Vladimir Putin se v okolních státech snaží dlouhodobě upevňovat vliv a nebere na nic ohled. Jako země, která ví, co "bratrská pomoc" znamená, musíme takové vměšování odmítnout.
15:52 – 06. 01. 2022
Postup Ruské federace zkritizoval také šéf sněmovního zahraničního výboru Marek Ženíšek (TOP 09). Kazachstán, největší a nejbohatší ze středoasijských zemí, zažívá nejhorší protivládní protesty za posledních nejméně deset let.
„I přes včerejší prohlášeni mluvčího Kremlu, aby do situace v Kazachstánu nikdo nezasahoval zvenčí, jsme svědky opakování situace jako přes kopírák z roku 1956, 1968, 2008 a 2014,“ uvedl Ženíšek. Připomněl tak události v Maďarsku v minulém století, ruskou intervenci vůči Gruzii v roce 2008 a anexi ukrajinského poloostrova Krymu o šest let později.
„Vysláním výsadkářů do Kazachstánu jako součást mírových sil, které mají pomoci s uklidněním situace, patrně myslí to zlikvidování desítek osob, o kterých píšou agentury. Mírové síly Ruské federace je slovní spojení, kterému ve světě nevěří nikdo,“ dodal Ženíšek.
Podle místopředsedy sněmovního zahraničního výboru Jaroslava Bžocha (ANO) je situace v Kazachstánu vyústěním několika problémů, se kterými se v posledních letech potýká, například korupce. Zrušení cenového stropu na zkapalněný ropný plyn (LPG) bylo jen spouštěčem toho, co se v ulicích Kazachstánu děje.
„Žádost o pomoc v rámci ODKB bohužel posune Kazachstán pod větší vliv Ruska a myšlenka na demokratický stát se ještě více bude vzdalovat,“ míní Bžoch.
Předseda sněmovního evropského výboru Ondřej Benešík (KDU-ČSL) souhlasí s prohlášením ministerstva zahraničí, aby všechny strany ukončily násilnosti a situaci řešily s respektem k zákonům a lidským právům. Zároveň souzní s výzvou Evropské unie, aby Rusko ctilo svrchovanost a nezávislost Kazachstánu.
