Kerry a Lavrov pokračují v jednáních o řešení syrské krize
Druhým dnem pokračuje ženevské setkání šéfů americké a ruské diplomacie o konfliktu v Sýrii. Rozhovory mezi Johnem Kerrym a Sergejem Lavrovem se můžou protáhnout do konce víkendu.
Ministři zahraničí Spojených států a Ruska dávají přednost diplomatickému řešení krize po nasazení chemických zbraní v syrské občanské válce. John Kerry a Sergej Lavrov se na tom shodli ještě před začátkem náročných rozhovorů v Ženevě.
Moskva navrhla, aby syrský režim odevzdal chemické zbraně k likvidaci a prezident Bašár Asad s tím souhlasil. Informace o samotném chemickém arzenálu ale zřejmě hodlá předat až za několik týdnů.
Washington se proto obává zdržovací taktiky ze strany syrské vlády a vojenský zásah proti ní dál nevylučuje.
Mezitím syrská vláda předala v OSN žádost o přistoupení k Mezinárodní úmluvě o zákazu chemických zbraní, podepsanou prezidentem Asadem.
Komentátor Českého rozhlasu Milan Slezák sleduje jednání o řešení syrské krize
Média o tom v New Yorku informoval syrský vyslanec při OSN Bašár Džafari. Podle Spojených národů může její posuzování trvat až měsíc.
Rozhodnutí Damašku je zřejmě dalším krokem v jeho snaze odvrátit hrozící vojenskou intervenci Spojených států. Americké vedení o ní uvažuje kvůli srpnovému útoku chemickými zbraněmi ve válce mezi armádou a rebely, ze kterého je vážně podezřelý režim prezidenta Asada a při kterém zahynuly stovky lidí.
Zpravodaj ČRo: Při bojích mezi vládními vojsky a rebely nejvíce trpí obyčejní Syřané
Číst článek
Moskva naopak předpokládá, že chemické zbarně použili povstalci, aby vyprovokovali mezinárodní společenství k zásahu.
„Rusové si představují, že by všechno mohlo být vyřešeno syrskou ochotou vydat chemické zbraně, že už se potom tak nemusí hledět na čas, že je hlavně důležité, aby se Američané zavázali, že nepoužijí vůči Sýrii sílu. Chtějí, aby se k věci vyjádřila Rada bezpečnosti OSN nechtějí však rezoluci, ale prohlášení, které nemá takovou sílu, a hlavně nechtějí, aby v tom prohlášení byla Sýrie jmenována jako viník chemického útoku,“ uvažuje komentátor Českého rozhlasu Milan Slezák.
O syrské krizi budou jednat i prezidenti Ruska a Íránu
Číst článek
„Američané si ale představují, a spolu s nimi rozhodující západní země jako třeba Británie nebo Francie, že další postup, jakkoliv se jim líbí ta myšlenka, že by Syřané odevzdali chemické zbraně a předali je pod mezinárodní kontrolu, by měl být řízen rezolucí, nikoliv prohlášením Rady bezpečnosti. Rezoluce je právně závazná a tudíž i vymahatelná. Že by se tam přece jenom měl vznášet jakýsi stín síly, to znamená, když Syřané nesplní svou část povinností, že bude následovat trest. A že by měl být stanoven jasný časový harmonogram,“ dodává.
