Kim opět rozjíždí raketové testy. Chce přilákat pozornost světa i konkurovat jižnímu sousedovi
Po půlročním klidu Severní Korea rozbíhá znovu raketové testy, opět se tak dostává do centra pozornosti světových médií. Vedení KLDR se tím vrací ke známé taktice, jak upoutat pozornost Spojených států, od nichž potřebuje jediné – uvolnění tvrdých sankcí, které v době zhoršujícího se hladomoru drtí tamní ekonomiku. Podle koreanisty Tomáše Horáka ale poslední kroky Pchjongjangu lze vnímat i jako snahu konkurovat obranným schopnostem Jižní Koreje.
Od března, kdy Severní Korea zkušebně odpálila dvě balistické rakety krátkého doletu, se KLDR dostávala na stránky světových médií jen výjimečně. Před zhruba dvěma týdny ale přišel zlom.
KLDR odpálila balistickou raketu. Velvyslanec zároveň kritizoval Spojené státy za nepřátelskou politiku
Číst článek
V pondělí 13. září KLDR oznámila úspěšný test nové řízené střely dlouhého doletu. Jen o dva dny později zkušebně odpálila dvě balistické rakety, které dopadly do vod mezi Japonskem a Korejským poloostrovem. Další incident následoval toto úterý, kdy Severní Korea otestovala balistickou raketu krátkého doletu. A poslední ohlášení úspěšného testu nově vyvinuté protiletadlové střely přišlo ve čtvrtek večer.
Vedení režimu následně ohlásilo, že v předposledním případě šlo o nově vyvíjenou hypersonickou raketu, jejíž odpálení se stalo testem „velkého strategického významu“. Čin odsoudilo americké ministerstvo zahraničí a upozornilo KLDR, že takové jednání odporuje hned několika rezolucím Rady bezpečnostní OSN.
Právě upoutání pozornosti Spojených států je podle řady analytiků také hlavní důvod, proč Pchjongjang tyto kroky vlastně podniká. KLDR se snaží dotlačit americké představitele zpět k jednacímu stolu, a docílit tak omezení mezinárodních sankcí.
Debaty o severokorejském jaderném programu selhaly po druhém setkání Kim Čong-una a bývalého amerického prezidenta Donalda Trumpa v únoru 2019. Americká strana tehdy odmítla požadavek na zrušení velké části sankcí výměnou za částečnou denuklearizaci KLDR a rozhovory zkrachovaly.
Hypersonické střely
Hypersonické střely se pohybují nejméně pětkrát větší rychlostí než zvuk a během svého letu na rozdíl od balistických střel neopustí zemskou atmosféru. Podle vojenských expertů proti nim v současné chvíli neexistuje účinná obrana, někteří se však domnívají, že tyto zbraně nejsou dostatečně přesné.
„Severní Korea chce s USA zahájit dialog… Kim Čong-un pocítil nadšení z pořádání summitů s americkým prezidentem a chce je oživit. Severní Korea se totiž ocitá v katastrofální ekonomické situaci,“ tvrdí podle britského deníku The Guardian odborník Kim Hjun-wok z korejské Národní diplomatické akademie.
Jako jeden z hlavních důvodů obnovených raketových testů to vnímá také Tomáš Horák, koreanista z Ústavu asijských studií Filozofické fakulty Univerzity Karlovy. Kvůli pandemii koronaviru nebo konfrontaci mezi Washingtonem a Pekingem totiž Severní Korea postupně mizí z hledáčku.
Podle něj tu je ale i další důvod, který souvisí spíš se snahou KLDR pokračovat ve vývoji a zlepšování své technologie. Jak totiž upozorňuje, zářijové zkoušky se týkaly hned několika typů raket, nejen těch balistických.
„Určitou roli mohou sehrávat oba tyto faktory. Jde o snahu přitáhnout pozornost, protože nebýt tohoto vyděračského potenciálu, Severní Korea by byla zcela bezvýznamná země. Zároveň to ale lze vnímat jako snahu jít s technologiemi dál. Jižní Korea samozřejmě nespí, investuje peníze do obrany, a pokud KLDR chce představovat nějakou vojenskou hrozbu, její vývoj také musí někam pokračovat,“ říká Horák pro iROZHLAS.cz.
Krize v KLDR
Uvolnění sankcí a především zlepšení ekonomické situace se v KLDR stává stále urgentnější otázkou.
Příběh severokorejského navrátilce: KLDR ho viní ze zavlečení koronaviru, Jižní Korea ho chce zatknout
Číst článek
Navzdory mezinárodní skepsi Severní Korea dál trvá na tom, že se jí podařilo vyhnout šíření koronaviru, přinejmenším po ekonomické stránce ji ale pandemie tvrdě zasáhla.
Kvůli obavám z šíření covidu-19 Pchjongjang uzavřel hranice země ještě přísněji než dřív, což vedlo k výraznému propadu obchodu s Čínou, na kterém závisí severokorejské zásobování potravinami, hnojivy a palivem.
Že země čelí nedostatku potravin, na červnovém stranickém zasedání přiznal také samotný Kim Čong-un. Severokorejský vůdce situaci zdůvodnil problémy v zemědělském sektoru a špatným počasím, včetně tajfunů a záplav, které zemi postihly o rok dříve. Jak ale upozorňuje český koreanista, hlavní problém způsobující nedostatek potravin v KLDR leží někde jinde.
„Krize v KLDR je chronická, není to žádná jednoroční neúroda nebo důsledek záplav. Uvědomme si, že geografické podmínky jsou v Jižní Koreji velice podobné, normálně fungující hospodářství je ale schopné tyto škody absorbovat. V Severní Koreji je problém ten, že v 50. letech přešla na úroveň mechanizovaného a chemizovaného zemědělství. Teď ale nemají naftu, umělá hnojiva nebo agrochemikálie,“ říká Horák.
Pohublý Kim
Během červnového zasedání komunistické strany si řada světových médií začala všímat, že severokorejský vůdce podezřele rychle zhubnul. Vedení KLDR úbytek na váze Kim Čong-una nijak nevysvětlilo, záběry dříve obézního vůdce ale rozpoutaly spekulace o jeho zdravotním stavu.
V současnosti, kdy je počet obyvatel Severní Koreje násobně vyšší než v 50. letech, už ale není možné vrátit se od mechanizovaného zemědělství zpět k tomu původnímu, kdy naftu nebo hnojiva nepotřebovali.
„Přišli o svoje modernizované zemědělství, při stávajícím počtu obyvatel tam proto hladomor hrozí prakticky permanentně. Nemají hnojiva, naftu, mechanizaci, ruční prací ale takové množství populace nenakrmíte. I když tam pošlete svazáky s motykami, neudělají tolik práce jako jeden traktor. Problémy v Severní Koreji jsou tedy s velkou pravděpodobností skutečně veliké,“ dodává koreanista.
Trumpova show
Na severokorejské snahy o připoutání pozornosti ale Spojené státy zatím nijak výrazněji nereagují.
Zatímco Donald Trump vedl s Kim Čong-unem slovní přestřelky, po kterých následovaly také dva summity v Singapuru a Hanoji, administrativa prezidenta Joea Bidena Severní Koreji takovou pozornost nevěnuje.
25:26
Špitálníková: Po úspěchu knihy jsem trochu paranoidní. Bojím se severokorejských tajných služeb
Číst článek
„S Trumpem to bylo složitější – vždy to bylo hlavně divadlo, v reálu se ale situace nikam neposunula a ani posunout nemohla. Summity byly naprosto nepřipravené, skutečně to byla hlavně show pro veřejnost, žádný praktický dopad na vzájemné vztahy to ale nemělo. Joe Biden tímto směrem určitě nepůjde a je otázkou, jestli vůbec bude ochotný věnovat Severokorejcům tolik pozornosti, kolik by chtěli,“ poukazuje Horák.
KLDR si podle něj musí uvědomit, že pro Spojené státy není prioritou, že musí řešit jiné problémy než „totálně bezvýznamnou“ Severní Koreu.
„Pokud by chtěli pohrozit silněji, přišel by na řadu zřejmě nějaký jaderný test, což je přece jen větší kalibr než postupné zdokonalování raket,“ dodává odborník Ústavu asijských studií.
Spojené státy pod Bidenovým vedením se nicméně pokusily obnovit kontakt s Pchjongjangem už na počátku letošního roku, tedy krátce po nástupu nového prezidenta do Bílého domu. Severní Korea ale americkou snahu označila za „levný trik“, na který KLDR neodpoví, pokud Washington neupustí od „nepřátelské politiky“.
V podobném duchu se ale oficiální projevy severokorejského vedení nesou i nyní. Ve svém vystoupení před Nejvyšším lidovým shromážděním Kim tento týden obvinil Spojené státy, že nabízejí Severokorejcům dialog, aniž by změnily nenávistnou politiku vůči zemi.
„USA se vnucují s ‚diplomatickou angažovaností‘ a ‚bezpodmínečným dialogem‘, ale jde jen o malicherný trik, jímž chtějí ošálit mezinárodní společenství a skrýt své nepřátelské činy,“ prohlásil severokorejský vůdce.
Zlepšování vztahů Korejí
V posledních dnech ale Severní Korea nepoutá pozornost jen raketovými testy, které obnovila po zhruba půlroční pauze. Jsou to také zjevné snahy o zlepšení vztahů s jižním sousedem, se kterým je Pchjongjang formálně stále ve válečném stavu. Konflikt mezi KLDR a Jižní Koreou z let 1950 až 1953 totiž skončil příměřím, ale ne mírovou smlouvou.
Osahávání ve školách i autobusech. Zpráva varuje, že děti v KLDR jsou častým terčem sexuálního zneužívání
Číst článek
Prvním náznakem těchto snah se stalo ani ne týden staré prohlášení sestry a blízké poradkyně severokorejského vůdce Kim Čong-una, Kim Jo-čong, že KLDR zváží účast na summitu s Jižní Koreou, pokud bude ve vzájemných vztazích panovat úcta. Další náznak pak přišel tento čtvrtek, kdy dal severokorejský vůdce najevo, že je ochotný obnovit fungování horké linky s Jižní Koreou.
Podle britské televize BBC je hned několik vysvětlení, proč s tím KLDR přichází právě teď. Nejenže pro letošní rok skončila společná vojenská cvičení Jižní Koreji a USA, za půl roku navíc v Jižní Koreji proběhnou prezidentské volby a „neexistuje žádná záruka“, že následovník současného prezidenta Muna Če-ina bude nakloněn rozhovorům s KLDR, jako je dnes on.
Například odborník z Ústavu asijských studií ale dává aktuální snahy KLDR o „smíření“ s Jižní Koreou do souvislosti s kritickou hospodářskou situací, která na severu Korejského poloostrova panuje.
„Jižní Korea je jedna z mála zemí, která by mohla nebo by byla ochotná KLDR určitým způsobem pomoct. Byť je to proklamovaný nepřítel, Severní Korea by se od Jižní Koreje mohla dočkat významné pomoci – nejen přímé humanitární, výhledově by mohlo dojít třeba i na obnovení vzájemné hospodářské spolupráce,“ odhaduje Horák.
„Ze strany KLDR to může být čistě pragmatický kalkul, že by jí Jižní Korea mohla pomoct při obtížích, které Severokorejci nepochybně mají. Probíhá tam permanentní krize, chronická podvýživa obyvatelstva a toto je jeden z prostředků, který by situaci mohl alespoň ulehčit,“ uzavírá koreanista.
