Způsob, jakým se blízký spojenec Donalda Trumpa a majitel automobilky Tesla nebo společnosti Space X vrhnul do zeštíhlení americké státní správy, sám Elon Musk přirovnává ke stylu motorové pily.

Během jeho působení v čele amerického úřadu pro efektivitu státní správy (DOGE) byly propuštěny desítky tisíc vládních úředníků a kontroverzní kroky úřadu, který navíc získal přístup k citlivým údajům milionů Američanů, se staly terčem značné kritiky.

Muskovo působení v Trumpově administrativě vyvolalo rozsáhlé protesty proti jeho automobilce Tesla nejen ve Spojených státech, ale také některých evropským městech, kde lidé demonstrovali i proti jeho podpoře krajně pravicových stran.

Nyní to ale vypadá, že se Muskova mise chýlí ke konci. Jako zvláštní vládní zaměstnanec má úvazek pouze na 130 dní, tedy do května, Muskův odchod signalizuje i Donald Trump. „Myslím, že je úžasný, ale také si myslím, že musí řídit velkou společnost. V určitém okamžiku se vrátí. Chce to,“ odpověděl v pondělí Trump na dotaz novináře, zda by si přál, aby Musk ve své funkci zůstal déle než 130 dní. 

Ve středu napsal server Politico s odkazem na tři informované zdroje, že Trump sdělil členům svého kabinetu a dalším důvěrníkům, že Musk brzy odejde ze své funkce v administrativě a vrátí se k podnikání.

Spíš než vypršení úvazku je tak hlavním důvodem odchodu Muska z čela úřadu DOGE potřeba věnovat se svým firmám, míní amerikanista z Ostravské univerzity Jan Beneš. „Tohle rámování, že mu vyprší lhůta a najednou se budeme řídit pravidly, která existují v rámci federální administrativy, je samozřejmě krytí,“ říká pro iROZHLAS.cz Beneš s tím, že především Tesla čelí opravdu velkým problémům.

„V květnu pak může s velkou pompou odcházet a říct, že svou práci udělal a chce se věnovat svým firmám. Jeho poslední rozhovory pro média a především pro Fox News ukazují, že začíná být dost nervózní z toho, jak jeho firmy trpí tím, že je takto exponovaný,“ podotýká amerikanista.

V rozhovoru pro televizi Fox News Musk na konci minulého týdne uvedl, že jeho role v rámci administrativy je pro jeho byznys „nevýhodná“ a že tím jeho firmy „trpí“. Přiznal to i během nedělního vystoupení ve Wisconsinu, kde svou funkci označil za „velmi nákladnou práci“.

Potíže Tesly

V souvislosti s Muskovým působením v Trumpově administrativě zažívá Tesla turbulentní časy. Mnozí spotřebitelé, kteří se dříve hrnuli k nákupu jejích elektromobilů, od značky odcházejí a prodeje po celém světě klesají. Stejně tak padají i akcie Tesly a v několika zemích se auta stala terčem vandalismu. 

Tesla navíc čelí silné konkurenci ze strany čínských automobilek, především značky BYD (Build Your Dream), která je největším čínským výrobcem elektromobilů.

„Čína jeho technologii do značné míry zkopírovala a vylepšila. Má teď svého vlastního lídra v elektromobilech BYD. Začíná nabízet levnější, ale přitom efektivnější, výkonnější a rychleji se nabíjející auta. V Číně má tedy velké problémy. Není to jen to, co známe z médií, že Evropani nekupují a Američani bojkotují. Problém je především v Číně a musí se tomu začít věnovat,“ podotýká Beneš.

Otázkou nicméně zůstává, jestli odchodem z Trumpovy administrativy dokáže Musk propadu Tesly zabránit. Stejně tak visí otazníky nad tím, jak bude jeho spolupráce s Trumpem dál probíhat a jestli se odchodem z administrativy stáhne úplně. Amerikanista Ostravské univerzity si ale něco takového představit neumí.

„Myslím, že jeho mise tímto neodpadává. Byly to dvě mise, kdy tou první byla mise ‚úředníka‘, který údajně zefektivňuje byrokracii. Druhá věc je, že má v uvozovkách velkou ‚starost‘ o to, jak bude vypadat vláda v USA. Tomu se bude dál věnovat. Zjevně bude dál používat své značné finanční možnosti k tomu, aby ovlivnil různá volební klání, ať už tím, že bude dávat peníze voličům nebo na podporou specifických kandidátů tak, aby vyhovovali jeho agendě. Určitě se bude dál angažovat a myslím, že bude mít do Bílého domu stále přístup a otevřené dveře,“ míní Beneš.

Odkazuje přitom i na úterní volby do nejvyššího soudu v americkém státě Wisconsin, ve kterých Trump společně s Muskem podpořili kandidáta Brada Schimela. Ve snaze zajistit jeho zvolení Musk dokonce předal dvěma voličům ve Wisconsinu šeky na milion dolarů (23 milionů korun). Ani to ale nestačilo. Občané zvolili soudkyní nejvyššího soudu Susan Crawfordovou, kterou podporovali demokraté.

Co bude s DOGE?

Nejasnosti panují také nad dalším osudem úřadu pro efektivitu státní správy, do kterého si Musk přivedl řadu lidí bez vládních zkušeností či bezpečnostní prověrky, kterým často není ani 25 let.

Činnost úřadu byla naplánována na 18 měsíců a má skončit 4. července 2026. Podle amerických médií ale Trump signalizuje, že by úřad DOGE mohl ukončit činnost brzy po Muskově odchodu.

„Je možné, že se DOGE integruje do nějakého jiného úřadu. Je ale možné, že řeknou, že zvládli práci dřív a tím pádem není potřeba, aby DOGE dál existoval,“ říká amerikanista, podle kterého působení úřadu nemá u lidí velkou podporu, zejména pokud jsou aktivity DOGE spojovány přímo s osobou Elona Muska.

„Pokud je to spojeno s Donaldem Trump, idea škrtů a zefektivnění byrokratické správy má celkem zajímavou podporu. Ale v momentě, kdy je s tím spojen Elon Musk, to tak úplně není. Jsou to kontroverzní kroky, které si Trumpovo voličstvo přálo, ale tak, jak je provádí Elon Musk, jim to úplně nevyhovuje. Ukazuje to nekompetenci, protože dochází k porušování pracovních zákonů a pravidel, a působí to velmi chaoticky,“ říká Beneš.

Ukazuje to i březnový průzkum pro NBC News, podle kterého 46 procent Američanů uvedlo, že zřízení DOGE byl dobrý nápad, zatímco podle 40 procent dotázaných to byl nápad špatný. Stejný průzkum ale ukázal, že Muska vnímá negativně 51 procent respondentů, pozitivně 39 procent.

Podle 33 procent dotázaných je přitom působení Muska a úřadu DOGE „bezohledné a mělo skončit dřív, než napáchá větší škody“, stejné procento lidí si myslí, že by toto úsilí „mělo pokračovat, protože je potřeba udělat mnohem víc“, a 28 procent respondentů říká, že DOGE je sice „potřebný, ale měl by zpomalit“.  

Odkaz, který za sebou Muskova práce v čele DOGE zanechává, je tak do velké míry kontroverzní.

„Pro hodně loajální voliče to může vypadat tak, že se konečně dělá to, co se chtělo. Pro kritiky a ty, kteří do toho víc vidí, to ale působí tak, že na federální byrokracii vzal motorovou pilu, řeže, co se dá, a nedívá se na to, jestli to bude fungovat. Chaos tam po něm do určité míry zůstane a někdo ho bude muset uklidit, samozřejmě to ale bude prezentováno jako velký úspěch,“ říká Beneš.

„Je to kontroverzní aktivita, která ukázala, že se s federální byrokracií dají dělat velké věci a soudy vás nemohou úplně zastavit. Myslím, že to může sloužit i jako návod do budoucna někomu dalšímu,“ dodává.

Eliška Orosová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít