V Římě skončila dvoudenní konference o obnově Ukrajiny. Její prezident Volodymyr Zelenskyj vyzdvihl potřebu „Marshallova plánu“ pro Ukrajinu a k jeho výzvě se připojil i český prezident Petr Pavel, podle něhož je takováto globální koalice zásadní. Zároveň se lídři shodli na další podpoře Kyjeva ve výši deseti miliard eur. Konference o rekonstrukci poválečné Ukrajiny se konala počtvrté, letos ji hostila italská premiérka Giorgia Meloniová.

Řím 19:31 11. července 2025 Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

Zatímco se Ukrajina na konci týdne vzpamatovávala z masivního ruského útoku, kdy Moskva na její území během noci na středu poslala mimo jiné přes sedm set dronů a tu následující pak na dalších čtyři sta, ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v Římě i s odkazem na zmíněné údery urgoval navýšení pomoci Kyjevu. „Každou noc čelí Ukrajina stovkám dronů. Je to čistý terorismus,“ uvedl Zelenskyj.

V italské metropoli se ve čtvrtek a v pátek na pozadí rozsáhlých ruských útoků konala v pořadí čtvrtá konference o obnově Ukrajiny. Jedním z bodů, k němuž ukrajinská hlava státu vyzývala nejdůrazněji, bylo vytvoření koalice pro obnovu země, tedy něco jako Marshallův plán po druhé světové válce. Ten tehdy hospodářsky pomohl zničené Evropě a jméno nese po tehdejším ministru zahraničí Spojených států G. C. Marshallovi.

„Má to několik rovin. Nejdříve musíte dosáhnout míru, u čehož mám obavy, že to nelze jinak, než že bude ruská armáda prostě zastavena. Druhým rozměrem je samozřejmě to, že musíte odstraňovat škody a následně něco budovat. A danou pomoc je třeba vybudovat i tak, aby byla země schopna se bránit případné další agresi,“ popisuje pro iROZHLAS.cz politolog Karel Svoboda.

„Plán je tedy poměrně jasný, narážíme však na to, že zatímco Marshallův plán vyhlásil jeden stát – a i tam byly dohady poměrně složité –, zde jde o desítky zemí,“ upozorňuje dále na možné překážky odborník z Katedry ruských a východoevropských studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy.

K jeho vytvoření během konference vybídl i český prezident Petr Pavel, jenž na ni dorazil s výčtem jedenácti bodů, které pro rekonstrukci Ukrajiny považuje za nezbytné. Globální politická koalice je pro ni podle něj klíčová, zároveň s tím by se země měla začleňovat do evropského trhu.

„Konference jsem využil k tomu, že jsem zde prezentoval věc, o níž se s různými lídry, a především těmi ukrajinskými, bavíme již několik let, a to je dát všem aktivitám, které už po dlouhou dobu probíhají a jsou poměrně decentralizované, koordinovaný rámec. A tím by mohla být obdoba poválečného Marshallova plánu pro obnovu Evropy, jenž se ukázal jako mimořádně úspěšný nástroj,“ uvedl Pavel.

Deset miliard eur

Podílet na něm by se podle Pavla měli členové Evropské unie společně s Velkou Británií, Kanadou, Spojenými státy či Japonskem, každá ze zemí by se pak v rámci podpory měla zaměřit na aspekty, s nimiž má zkušenosti. Podle Zelenského by k jeho uplatnění také měla přispět jak zmrazená ruská aktiva, tak i zisky ze zabaveného ruského majetku.

Jak poukazoval Svoboda, je nicméně třeba brát v potaz, že v případě takovéto mezinárodní koalice bude o konečném výsledku na rozdíl od amerického plánu rozhodovat hned několik aktérů, což může snadno vést k průtahům či neshodám.

„Nemusí to být jen Maďarsko či Slovensko a nějaký otevřený odpor. Někdo může například preferovat, že se nejdříve vybuduje energetika, druhý bude tlačit na infrastrukturu, třetí pak zase na průmyslovou základnu. Musíte to tedy nějak prioritizovat a určit, kdo co vybuduje jako první a jak. Zároveň Ukrajina kvůli korupci není křišťálově čistou zemí, tudíž se donoři mohou zdráhat, kam peníze dát. Ne vždy to bude pěkné, budou diskuse, hádky, ale důležitá je shoda na společném cíli, a poté se dají i dojednat kompromisy, byť ne vždy ideální,“ zamýšlí se politolog.

Kromě úvah o upřesnění centralizace pomoci pak pro zemi ze čtvrtečních jednání vzešla i další zásadní zpráva, a sice příslib investic ve výši deseti miliard eur (na 246 miliard korun) pro další podporu. Podle odhadů Světové banky nicméně na její rekonstrukci bude v příštím desetiletí potřeba až 500 miliard eur (přibližně 12 bilionů korun).

Zároveň evropští státníci Zelenského ujistili o kontinuitě vojenské i finanční pomoci a pokračování vytváření tlaku na Rusko.

Co obnova zahrnuje

Ukrajinský prezident pak kromě děkovných prohlášení vyzdvihl nutnost investic zaměřených na výrobu dronů, jež nyní v bojích s Ruskem hrají klíčovou roli, a systémů protivzdušné obrany. 

Zelenskyj: Máme všechny signály o obnově dodávek zbraní. Pracujeme na tom, aby vše dorazilo včas

Číst článek

Desítka evropských zemí se také připojila k systému vývozních záruk, který by měl podpořit firmy v Evropské unii v obchodování s Ukrajinou, a šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová oznámila vytvoření Fondu pro rekonstrukci Ukrajiny podpořeného Evropskou investiční bankou, Francií, Německem, Itálií a Polskem. Jde o dosud největší kapitálový fond na její podporu.

Výčet faktorů, v nichž obnova země bude spočívat, je podle Svobody každopádně více než rozsáhlý.

„Od převedení vojenské výroby na civilní, zcivilnění celé země, odminování, dekontaminace, přístupu k čisté vodě, vybudování energetické infrastruktury až po vytvoření právních rámců, na jejichž základě se tamní ekonomika může rozvíjet tak, aby tak činila podle pravidel západního stylu a ne podle toho postsovětského ve smyslu ,kdo dá větší úplatek‘,“ vyjmenovává politolog.

Hostitelka Meloniová

Konferenci letos hostila italská premiérka Giorgia Meloniová, jež vyzvala k důraznějšímu nátlaku na Kreml hlavně prostřednictvím sankcí a připomněla, že z obnovy napadené země by neměli mít prospěch ti, kdo jej podporovali. Zároveň vyzvala firmy, aby se na Ukrajině nebály investovat.

‚Klíčový týden pro Ukrajinu.‘ Zelenskyj očekává uzavření dohod i obnovu spravedlnosti

Číst článek

Vzhledem k jejím dobrým vztahům s Donaldem Trumpem se také nabízí otázka, jestli nemohly hrát určitou roli ve vstřícnosti americké strany během jednání.

„Je to jedna z možností. Jestli Trump vůči někomu choval sympatie, byla to Meloniová a řekněme Viktor Orbán. S Trumpem je ale hlavně nutné mluvit. Nedostatkem Evropy je, že nemá schopné jednotné vedení, nijak to ale nesnižuje význam Spojených států, které jsou zcela nepostradatelné. I Evropa má sama sílu Ukrajině pomoci, na druhou stranu je to ale výrazně těžší a je schopna se v tom ponořit do rozepří,“ míní Svoboda.

Meloniová měla také uvítat, že se Spojené státy prostřednictvím zmocněnce pro Ukrajinu Keitha Kellogga vůbec poprvé zúčastnily jednání takzvané koalice ochotných, která vznikla v reakci na nejasné postoje Donalda Trumpa k pomoci Kyjevu. Podle italské premiérky jde o jasný signál jednoty.

Setkání souběžném s konferencí předsedali britský premiér Keir Starmer a francouzský prezident Emmanuel Macron. Na dálku, často právě z Říma, se k nim připojila řada dalších státníků. Lídři se domluvili, že se Paříž stane centrem zmíněné koalice, to by se po roce mělo přesunout do Velké Británie.

Jana Stuláková Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít