Podle kontrarozvědky, neboli Spolkového úřadu na ochranu ústavy jde hlavně o stoupence krajně pravicových myšlenek. Vedle šíření vlastní propagandy podněcují nenávist vůči různým skupinám a loni spáchali i tisíce násilných činů.

Asi těmi nejznámějšími jsou vražda politika Waltera Lübckeho a střelba u synagogy v Halle. Počet násilných činů mírně vzrostl i na levé straně politického spektra a úřad varuje, že taky islamismus stále představuje hrozbu. Německo eviduje na šest stovek islamistů, kteří můžou být schopní sáhnout k násilí. Největší nárůst členů má ale pravice - tajná služba odhaduje, že jejich radikálních stoupenců je už přes třicet tisíc. O celou třetinu víc, než před rokem.

Rostoucí antisemitismus

Nárůst způsobilo do velké míry započítání některých členů strany Alternativy pro Německo (AfD) do údajů tajné služby. „Jde hlavně o členy neoficiální skupiny uvnitř AfD, která si říká Křídlo,“ vysvětluje německý zpravodaj Václav Jabůrek. Formálně je sice rozpuštěná, ve straně se ale dál drží její vliv. Úřady varují, že v řadách Křídla bujely protidemokratické nálady a nenávist vůči všem přistěhovalcům. Podle zprávy kontrarozvědky je problémem i jejich postoj vůči zločinům nacistického Německa - zástupci Křídla je prý znevažují a rozporují.

S tím je částečně spojený další trend, před kterým tajná služba varuje - tím je rostoucí antisemitismus. A šéf spolkového úřadu na ochranu ústavy Thomas Haldenwang zmínil ještě další postřehy: pravicoví extremisté se při útocích stále víc zaměřují na to, aby měli co největší počet obětí a tím na sebe upozornili. Posunem prý prochází i krajní levice, která se sice od násilí na lidech dříve odkláněla - podle Haldenwanga to už tak jednoznačné není.

Zahraniční špionáž

Kontrarozvědka zároveň sleduje i aktivity zahraničních špionů. Asi nejaktivnějším státem je v tomto směru Rusko. Podle Spolkového úřadu na ochranu ústavy se zaměřuje hned na několik oblastí. Jednak šíření propagandy, kterou chce německou veřejnost ovlivnit ve svůj prospěch. Kreml prý v Německu zároveň vede klasickou zpravodajskou činnost řízenou hlavně přes diplomatická zastoupení, a taky řídí kybernetické útoky. Kontrarozvědka vedle toho připomíná loňskou vraždu gruzínského Čečence, ze které žalobci viní ruský stát.

Velmi aktivní je ale taky Čína, která se soustředí na průmyslovou špionáž. Její agenti se v Německu zároveň pokouší získat vliv na politické rozhodování a zároveň sledují místní exilovou komunitu. Vedle toho jsou v zemi velmi aktivní i zpravodajci Íránu, Turecka, a o něco méně taky Egypta nebo třeba Indie.

Radikálové ve státní správě

Pravicoví radikálové se několikrát objevili i v řadách německé policie i armády, z plánu na prověření celé státní správy ale nakonec sešlo. Jako první o tom už ve středu napsal deník Süddeutsche Zeitung a odklon od nápadu ve čtvrtek potvrdil i ministr vnitra Horst Seehofer.

Ve státních službách pracují více než tři miliony lidí a už jen z tohoto pohledu šlo o mimořádný úkol. Největší překážkou jsou ale zákony, které v podstatě nic takového neumožňují. Tajné služby mohou zkoumat někoho, kdo si žádá o zbrojní průkaz nebo bezpečnostní prověrku - na zjišťování politických názorů například u učitele nebo úředníka ale nemají moc pravomocí.

Ve výsledku tak vznikne pouze souhrn, který popíše stávající případy v ozbrojených složkách, které mají za sebou hned několik skandálů. Jeden z nich teď armádu vedl k tomu, že výrazně přebuduje své elitní komando KSK, ve kterém jsou z pravicového extremismu podezřelé desítky členů.

Václav Jabůrek, onz Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít