Dítě připustilo, že mělo kontakty s lidmi zapojenými do extremistických hnutí v zahraničí. Soud neupřesnil, o která hnutí jde, ale podle médií jsou to islamistické a džihádistické organizace.
Německo plánuje umožnit deportace radikálních žadatelů o azyl i do zemí se složitou bezpečností situací, jako jsou Afghánistán či Sýrie. Ve středečním projevu to prohlásil kancléř Olaf Scholz.
Úřadům byl Francouz narozený v roce 1997 už dříve známý jako radikální islamista s psychickými obtížemi. Za přípravu jiného útoku byl v roce 2016 odsouzen a ve vězení strávil čtyři roky.
Podle úřadu pro státní bezpečnost a zpravodajství rakouští kriminalisté vyšetřovali v loňském roce zhruba 660 osob ve spojitosti s extremismem, desítky lidí zadrželi.
Rajchl možná nekřičel tak mussoliniovsky jako minule, ale stejně dost. A kdo v něm tehdy zahlédl velký populistický talent, mohl být lehce zklamán. Protože předseda PRO jako by si dával pozor.
„Lidé se na Facebooku uzavírají do tzv. echo chambers, což jsou skupiny, kde mají všichni podobné názory. Neustále se utvrzujete v tom, že váš názor je normální,“ říká Jan Charvát.
Ve středu si vyslechne rozsudek 14 lidí obžalovaných z atentátů z roku 2015. Tehdy teroristé v Paříži zabili 130 lidí. Francie se podobným atentátům snaží zabránit i vzděláváním dětí ve školách.
Jde o největší vlnu terorismu v posledních šesti letech. Za osm dní letošního března teroristé zavraždili víc Izraelců než za předchozí tři roky dohromady.
Útok se stal před stadionem ve městě Gaalkacyo krátce před vystoupením somálského premiéra. Podle představitelů armády si útočník vybral za cíl skupinu vysokých armádních důstojníků.
Nyní jednatřicetiletý muž zaútočil, když vlak 21. srpna 2015 přejel z Belgie do Francie. Později vypověděl, že chtěl zabít americké vojáky a pracovníky Evropské komise.
Jsme svědky přívalových vln terorismu? A jak tato zkušenost změnila francouzskou společnost? Server iROZHLAS.cz přináší rozhovor se Sébastienem Boussoisem, francouzským expertem na terorismus.
V posledních týdnech opět znepokojily veřejnost Francie a Rakouska teroristické útoky motivované radikálním islámem. Násilí teroristů není zaměřeno pouze proti vybrané skupině, ale proti nám všem.
„V Rakousku je podobný útok zdánlivě překvapivý, ale je známo, že multikulturní a imigrační soužití tam skřípe,“ říká analytik Českého rozhlasu Milan Slezák.
Po turecké ofenzivě začaly evropské státy měnit svůj odmítavý postoj vůči přijímání rodin bojovníků Islámského státu, i integrace dětí však bude velice náročná, varuje expert Oldřich Bureš.
Přestože vyšetřovatelé podle Passadeho získali na 200 tipů a indicií, skutek se objasnit nepodařilo. Poslanec AfD byl po útoku dva dny ošetřován v nemocnici.
Ozbrojenci byli podle policejního mluvčího patrně členy islamistické skupiny Tavhíd Džamáat (NTJ), jíž místní úřady připisují nedělní útoky, při nichž zemřelo nejméně 253 lidí.
Církevní nadace SMS z nebe doplnila fotografie z pálení knih citáty o magii a čarodějnictví. Je prý potřeba „dávat pozor na to, co se čte, protože to má vliv na naše vnímání světa“.
Francouzské zpravodajské služby zabránily spáchání dvou teroristickým útokům. Cílem činu měli být homosexuálové. Ve vazbě skončili celkem tři podezřelí.
„Hnutí SPD si vybírá podobná témata jako pravicoví extremisté a nezřídka k nim zaujímá i podobné názory,“ píše se ve zprávě o extremismu, jejíž vydání má zpoždění.
Německá policie zasahuje od brzkých ranních hodin v osmi spolkových zemích proti levicovým extremistům. Zásah souvisí s rozsáhlými nepokoji během červencového summitu zemí G20 v Hamburku.
Belgická policie ve čtvrtek vpodvečer na čtyři hodiny uzavřela rozsáhlou oblast v centru Bruselu poté, co strážníci při dopravní kontrole objevili v jednom voze plynové lahve. Řidič vozu, který před tím projel několikrát na červenou, je podle informací stanice RTBF "radikalizovaný" a loni byl odsouzen na pět let podmíněně za zločin související s terorismem. Policejní pyrotechnici lahve preventivně zlikvidovali řízenou explozí.
Yussuf Yaman se před dvěma lety zhlédl v radikálním islámu, působil mezi salafisty a sympatizoval s takzvaným Islámským státem. Letos na jaře s dvěma teenagery odpálil bombu. Jak se z čtrnáctiletého německého chlapce stal terorista, popisuje jeho matka ve své knize.
O tom, že ve volbách rozhoduje ekonomika, mluvil už během prezidentské kampaně v 90. letech volební tým Billa Clintona. Jinak tomu není ani v současnosti, kdy o Bílý dům soupeří Hillary Clintonová s Donaldem Trumpem. Právě ten se stal mluvčím mnoha „zapomenutých" Američanů, kteří se často potýkají s tíživou ekonomickou situací.
Teroristé Islámského státu verbují v Evropě kriminálníky a členy nejrůznějších násilnických gangů, zjistil britský deník Independent. Jeden z náborových sloganů na fotografii maskovaného bojovníka s kalašnikovem hlásá: „Lidé s nejhorší minulostí někdy vytvářejí nejlepší budoucnost.“ Nábor se zaměřuje na mladé muže ze zločineckého nebo drogového prostředí, kteří chtějí „spasit svou duši“ džihádem pro takzvaný Islámský stát. Chování džihádistů zkoumalo Mezinárodní středisko pro studium radikalizace.
