Merkelová vydala své paměti. V knize přiznává, že v roce 2008 bránila vstupu Ukrajiny do NATO
Bývalá německá kancléřka Angela Merkelová ve svých pamětech přiznává, že bránila vstupu Ukrajiny do Severoatlantické aliance v roce 2008. Na více než 600 stránkách rekapituluje svůj nejen politický život. Knihu můžete od úterý najít na pultech knihkupectví tří desítek zemí včetně Česka.
Jedné z dříve nejvýznamnějších žen Evropy bylo nedávno 70 let a vycházela z matematického vzorce, že přesně polovinu života strávila v někdejší NDR a polovinu života v demokracii. Její paměti mají v originále asi 700 stránek a z toho půlka pojednává o životě v komunismu, kdy Merkelová mimo jiné studovala také v Praze.
25:12
Scholz chtěl být jako Merkelová, místo toho Němci zažívají nestabilitu a stagnaci, hodnotí zpravodaj
Číst článek
Kolem její politické kariéry se točí teprve druhá část knížky, z kancléřství je tam kolem 200 stránek. Řada témat podle magazínu Spiegel dostává minimální prostor. Merkelová ale na tuhle poznámku odpovídá, že původně chtěla celou knížku mít ještě tenčí. Kniha vychází v češtině v nakladatelství Práh. Jmenuje se Svoboda: Paměti 1954 až 2021 a za překladem stojí Michaela Škultéty.
Řada německých médií se k textu dostala už v předstihu. Magazín Die Zeit citoval část, ve které Merkelová hájí svou politiku vůči Rusku. Válka na Ukrajině podle ní mohla vypuknout mnohem dřív a kancléřka právě tímhle obhajuje například to, proč v roce 2008 bránila přijetí Ukrajiny do NATO.
Podle deníku Süddeutsche Zeitung je řada událostí a témat v knize zmiňovaná bez soudu, a hlavně je podložená kontextem, možná někdy až prý otravným. Tři hlavní věci, kde se Merkelová rozepsala, je právě vztah k Rusku, potom migrační krize v roce 2015 a ještě její východoněmecký původ, který se podle ní v následujících letech přehlížel.
Nějaký vhled do její osobního soukromí je prý naprosto vzácný. Frankfurter Allgemeine Zeitung ale kritizují hlavně to, že Merkelová naplno nepřiznává, co všechno její rozhodování při migrační krize odstartovalo. Podle deníku tím mimo jiné zahájila obrovskou proměnu politické scény, ve které potom začaly posilovat proti systémové strany jako AfD.
Frankfurter Allgemeine tak na úterní titulní stránce píšou, že se exkancléřka hlavně snaží nějakým způsobem upravit svůj historický obraz. Ale ten, kdo chce v její knize hledat vysvětlení nějakého jejího třeba ne moc pochopitelného kroku, tak bude hledat marně.
Německo bez reforem
Angela Merkelová je už tři roky v politickém důchodu. Ani ne tři měsíce po jejím odchodu přišla válka na Ukrajině a tím pádem i energetická krize. Němci v podstatě obratem pocítili, jak se Berlín v politice vůči Rusku mýlil.
21:31
Pro Putina bylo nejdůležitější Německo. Ignorovali jsme varovné signály a chtěli pohodlí, říká novinářka
Číst článek
Ale to rozhodně není jediné téma a pro řadu Němců už to ani není to hlavní, co Merkelové vyčítají. Někdejší kancléřka vždycky brala ohledy na všechny koaliční partnery. U mnoha věcí, nebo skoro u všech, se ani nepouštěla do větších reforem a Německo má kvůli tomu dodnes řadu problémů, které jsou i při pohledu z Česka nepochopitelné.
Úplně nejtypičtějším příkladem je digitalizace, která je na začátku. Věci jako datová schránka nebo plnohodnotný signál 5G třeba v lese jsou pro Němce nepředstavitelné. Mnoho úřadů do dneška využívá faxy, teprve v posledních dvou nebo třech letech se naučili alespoň pár základních věcí řešit i přes internet. To je problém i pro hospodářství, protože to odrazuje některé zahraniční investory.
Dále se můžeme bavit třeba o školství nebo o výstavbě infrastruktury a pro řadu Němců je velmi citlivým tématem i přístup k imigraci. Po Merkelové ale na druhou stranu nastoupil kancelář Olaf Scholz a jeho vláda je rekordně neoblíbená.
Proto agentura YouGov v létě udělala studii, kde se Němců jednoduše ptala, jestli za Merkelové přece jen nebylo všechno lepší než dneska. 61 procent dotázaných uvedlo, že ano.
