Vánoce vnímáme jako svátky míru. Válka nás unavuje, ale můžeme se octnout tam, co Ukrajinci

Vánoce a Štědrý den, spolu s Velikonocemi epicentrum církevního roku pro křesťany a největší svátek skoro pro každého. Svátky pokoje, rodiny, míru, které se, jak už dlouho víme, změnily ve svátky nákupů, shánění, svátky pro Zásilkovnu a další doručovací služby. Svátky povinné spotřeby.

Komentář Praha/Kyjev Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Válka na Ukrajině (9.12.2024)

Válka na Ukrajině (9.12.2024) | Foto: Valentyn Ogirenko | Zdroj: Reuters

Zároveň to budou třetí Vánoce, kdy na Ukrajině zuří válka. Válka, na kterou jsme si tady u nás už zvykli, která nás čím dál méně vzrušuje, válka, o které se pravidelně píše, že nás už unavuje, a průzkumy veřejného mínění tu únavu potvrzují.

Přehrát

00:00 / 00:00

Martin Fendrych: Vánoce vnímáme jako svátky míru. Válka nás unavuje. Ale můžeme se octnout tam, co Ukrajinci

Křesťané si o Vánocích oživují paměť. Připomínají si, že se Bůh narodil jako člověk do světa. Přesněji do chlíva, protože svět není místo pro Boha. Katolíci toho narozeného Boha navlékli do zlata a drahých kamenů, udělali z něj Jezulátko, aby ten malér, to nevítání a odmítání Boha, zakryli.

Vánoce jsou pro věřící neodmyslitelné od Velikonoc, tedy od popravy Ježíše a jeho zmrtvýchvstání. Pro nevěřící je to jen pohádka a nesmysl. Berou jen Vánoce, jesličky, dárky. Ježíšova oběť, ukřižovaný Bůh, to je něco, co se nedá slavit. A na věčný život samozřejmě nevěří.

Naše pohodlí a naše svoboda

Jak do toho vánočního spěchu a obdarovávání zapadá Ukrajina? Je vůbec slušné ji do tohoto svátečního času tahat? Je rozumné si s ní ty „šťastné a veselé“, jak si přejeme, kazit? Nemáme snad nárok, právo, aspoň jednou za rok nechat ten svět okolo sebe plavat, odpočívat a starat se o sebe nebo o svou rodinu, na kterou jindy nemáme čas?

Nedávno jsem ve svém okolí, mimo jiné taky v jednom křesťanském, protestantském sboru, požádal o pomoc při shánění spacáků pro jednu ukrajinskou oblast. Obrátil se na mě člověk, který mnoho let pracuje s Ukrajinci, ti mají rodiny a známé blízko válečné fronty. Lidé tam mnohdy doma mrznou a potřebují pomoc. Rozeslal jsem maily, ohlašoval to i osobně, čekal jsem, že lidé budou nosit buď spacáky použité, nebo nové.

Češi jsou nejštědřejší o Vánocích. Letos nejvíce přispívali na pomoc po povodních

Číst článek

Ozvalo se jich jen velmi málo, nejméně právě v tom křesťanském sboru. Kdybych tu výzvu udělal před Vánoci v roce 2022, lidé by mě tehdy spacáky a dekami zavalili. Letos skoro nic, velmi chabý zájem. Jedna starší dáma mi spací pytle slíbila a řekla: „Vůbec nechápu, jak to lidem může být jedno? Vůbec jim nerozumím, dát spacák je přece úplné minimum...“

Předpokládám, že část těch oslovených lidí posílá peníze a pomáhá snad jinak, ale zároveň vidím, jak se solidarita s Ukrajinou smrskla, jak tamní utrpení, které je rok od roku horší a horší, devastace té země je děsivá, jak to ukrajinské utrpení už lidi unavuje a zajímá je čím dál méně.

Není to naše utrpení, na nás bomby a rakety nepadají, nás nezabíjejí, čím dál víc lidí by bylo pro, aby si Rusko ukouslo kus Ukrajiny výměnou za mír. Dodám: výměnou za dočasný mír, výměnou za mír, který Rusko nechce.

Když se vrátím k Vánocům a náboženskému roku, najednou vidím paralelu: jak se na Ukrajině před časem narodila touha po svobodě, jak ji Rusové přišli zničit, jak se Ukrajinci obětují i za nás, za naše pohodlí a za naši svobodu. Ale ono nás to jejich obětování a utrpení unavuje, chceme svůj klid, zvlášť o Vánocích, o těch našich svátcích klidu a míru, si nechceme kazit náladu válkou a hrůzami.

Ukrajina by měla mít odvahu otevřít dveře k jednání o ukončení války, vyzval papež ve vánočním poselství

Číst článek

Bohužel to ale nejde. Zatímco my budeme sledovat vánoční pohádky a uši nám skoro na každém kroku budou bičovat Jingle Bells, zatímco budeme dávat pozor, abychom nespolkli kost z vánočního kapra, na Ukrajině bude mnoha lidem, mnoha dětem a starým ženám a mužům zima, protože jim Rusové zničili elektrárnu, teplovod, plynárnu. Budou čekat, jestli přijde další nálet, jestli k nim spadne další raketa. Smutné Vánoce, smutný konec roku.

Tak na ně během Vánoc aspoň mysleme. Není nijak nemožné, že se i my dostaneme do jejich situace.

Autor je komentátor Aktuálně.cz

Martin Fendrych Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme