Zrodila se na Krymu, kde nyní soustředí jednotky. Soukromá vojenská skupina Konvoj je jen pár měsíců stará a čelní představitelé mají přímou linku na nejvyšší ruské vedení. Spekuluje se, že právě Kreml inicioval její vznik, aby osekal rozrůstající se vliv Wagnerovy armády. „Jakákoliv alternativní vojenská struktura pomáhá Kremlu, aby se jedna z nich nestala příliš dominantní na úkor ostatních,“ vysvětluje pro iROZHLAS.cz analytik Pavel Havlíček.

Moskva 6:30 14. dubna 2023 Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

Zatímco Wagnerova skupina hrála od začátku ruské invaze ústřední roli, další vojenská jednotka přezdívaná „Konvoj“ se v posledních týdnech zviditelňuje. Právě ve srovnání se zaběhlou armádou Jevgenije Prigožina je nově vzniklý Konvoj mladé uskupení.

U zrodu této soukromé armády vytvořené na konci roku 2022 stál Sergej Aksjonov, ten o plánu na vznik jednotky hovořil pro lokální média už 16. března. Někdejší podnikatel, který se narodil v Moldavsku, byl podezřelý z napojení na organizovaný zločin.

Od roku 2014 zažil rychlý politický vzestup, když byl ruským prezidentem Vladimirem Putinem jmenován premiérem Krymu. Analytik z Asociace pro mezinárodní otázky (AMO) Pavel Havlíček o něm proto mluví jako o „hlavě krymské autonomie“.

Aksjonov je považován za „architekta“ připojení tohoto ukrajinského území k Rusku, postavení si vysloužil loajalitou vůči Kremlu, nyní vládne okupovanému poloostrovu.

Ať už na Krymu nebo teď v bojích proti ukrajinským vojákům hraje Aksjonov roli „politické záštity“ Kremlu. „Rozhodně to není typ, který by mohl mít zásadnější ambice. Zjednodušeně řečeno je lenním pánem na Krymu, spravuje léno, stará se o to, aby se situace nevymkla kontrole,“ popsal pro iROZHLAS.cz Havlíček.

„Bezpochyby je to člověk, který dostal důvěru Kremlu, aby ve velmi klíčovém teritoriu působil. Na druhou stranu není někým, kdo by dokázal jasně artikulovat své mocenské zájmy a už vůbec ne je prosazovat,“ vysvětluje si analytik AMO, proč si současné vedení ruského státu vybralo pro tento úkol právě Aksjonov.

Propojení s ministerstvem

O provozu a organizaci Konvoje dosud vyplavalo na povrch jen málo informací, je z nich však patrné, že strukturou připomíná Wagnerovu skupinu. Je to obdobná polovojenská jednotka, zakládá se na principu žoldnéřské armády, která následně plní zadané úkoly.

Tak jako vojáci ve Prigožinových službách obhospodařují boje kolem Bachmutu, jednotky Konvoje operují na jihu Ukrajiny v Chersonské oblasti a pak v místě, které se pojí se samotným vznikem jednotky – na Krymu.

Zároveň se ale zdá, že Konvoj nebude čistě samostatná a nezávislá skupina, nese znaky polostátní struktury. Žoldnéři totiž podepisují dvě smlouvy. Kromě kontraktu s vedením vojenské jednotky se upisují ještě na druhou listinu s hlavičkou ruského ministerstva obrany.

Měsíční výdělek činí kolem 200 až 300 tisíc rublů (zhruba 50 – 77 tisíc korun, pozn. red.) pro běžné vojáky. Těm, kteří odslouží celý rok, měla být přislíbena půda na Krymu nebo v Abcházii – regionu na kavkazském pobřeží Černého moře, který z hlediska státoprávního jde o součást Gruzie, dle jejíž ústavy se zde nachází Autonomní republika Abcházie.

Podle investigativy ruského nezávislého webu Important Stories čítaly na konci března řady Konvoje 300 bojovníků. Aby skupina rozšířila základnu, nedávno spustila několik náborových kampaní. Možné zájemce oslovuje i třeba skrze profil na sociální síti Telegram, který si skupina vytvořila v listopadu 2022.

Útlum moci

Protože se Konvoj ustavil teprve nedávno, je těžké předvídat, jakou roli sehraje v bojích na Ukrajině. Jedno je ale jasné: má potenciál přinést rozkol mezi ozbrojené složky. Zároveň může roztříštit monopol Wagnerovy armády.

Skupina kolem Jevgenije Prigožina dominuje pozornosti médií nejen proto, že se už téměř tři čtvrtě roku snaží dobýt Bachmut, ale také kvůli rostoucímu napětí mezi vedením wagnerovců a nejvyššími patry Kremlu. Měsíce se také spekuluje, že za tím mohou být politické ambice šéfa armády Prigožina.

Podle britských zpravodajských služeb mohla být právě toto motivace ruského vedení. Hypotézou je, že cílilo na omezení převažující role wagnerovců na Ukrajině spoluvytvořením a zvýhodněním jiných soukromých armád.

Údaje ke konci prosince hovoří o přibližně 50 tisících mužích na Ukrajině v Prigožinových službách. Většinu tvoří bývalí trestanci rekrutovaní z ruských věznic. „Wagnerovi muži“ se jeví jako nepostradatelná síla ruské armády, která ale kvůli vysoké úmrtnosti zapříčiněnou třeba nedostatečným výcvikem hledá stále nové rekruty.

Havlíček pro iROZHLAS.cz upozornil na to, že by z pohledu Putinova okolí dávalo smysl snažit se o rozmělnění soukromých vojenských struktur a oslabit jejich politický vliv na dění v Rusku.

„Evidentní jsou politické ambice přinejmenším u Jevgenije Prigožina. Dokonce se už mluvilo o tom, jestli si nebude chtít založit stranu. Každopádně bude chtít přetavit nabytý kapitál v nějaké další zdroje moci, ať už finančního rázu nebo právě politického vlivu,“ komentoval odborník na Rusko a postsovětský prostor.

Šéf okupovaného Krymu zakládá vojenskou společnost. Využívá k tomu bývalých wagnerovců

Číst článek

„Jakákoliv jiná alternativní vojenská struktura pomáhá Kremlu rozmělnit složení, aby jedna vojenská skupina příliš nepřevažovala a nestala se dominantní na úkor ostatních,“ vysvětloval Havlíček. Ruské vedení tak raději vystaví pomyslnému souboji mezi sebou soukromé armády, než aby riskovalo, že se stanou potenciálně nebezpečné pro monopol moci.

Tento přístup podle analytika AMO Havlíčka kopíruje postoj současného vedení Ruska ke všemu. Je to jakási snaha „nenechat nikoho vybočovat z řady“, aby zůstalo výhradní právo a kredibilita jen a pouze Kremlu, čímž docílí jednodušší kontroly.

Vznik a spoluúčast na činnosti Konvoje ze strany ruského státu vysílá signál třeba Prigožinovi, že není jediný, na koho se režim Vladimira Putina může a chce spolehnout. Může to být také reakce na Prigožinovu kritiku adresovanou ministerstvu obrany a jeho neschopnosti či dokonce sabotáži postupu v bojích na Ukrajině.

Konvoj, wagnerovci, kadyrovci

Soutěživost napříč soukromými armádami podporuje také provázanost jejich řad. Jeden z velitelů Konvoje má přímo k šéfovi wagnerovců velice blízko. Konstantin Pikalov, přezdívaný Mazaj, působil jako pravá Prigožinova ruka, upozornil investigativní tým serveru Bellingcat.

Do Ruska se vrací Wagnerovi žoldáci s rentou a čistým rejstříkem. Pro Kreml představují ‚výbušnou směs‘

Číst článek

Důvody propustnosti paramilitárních skupin se pohybují v mantinelech spekulací. Havlíček však zmínil vidinu osobního prospěchu a možnou finanční motivaci. „Pokud se nad tím zamyslíme, tak při přechodu od wagnerovců do alternativní skupiny může hrát roli to, že vojáci dostanou vedoucí postavení,“ vyzdvihl. Což analytik AMO doložill na příkladu nynějšího vedení Konvoje: „Z regionálních buněk wagnerovců byli tito lidé katapultováni do čela nové struktury.“

Na scéně poměrně nová jednotka ale zatím nedosahuje rozměrů jako skupina kolem Prigožina či stoupenci čečenského prezidenta Ramzana Kadyrova, což jsou roky zaběhnuté organizace.

Konvoj je stále ještě vznikající uskupení, které má potenciál se rozrůstat. „Bude hodně záležet na tom, do jaké míry bude ruský stát ochoten do toho investovat, ať už politický kapitál nebo finance,“ opět odkazuje na provázanost s nejvyšším vedením Havlíček.

„Pokud bude Kreml chtít vytvořit velkou alternativní strukturu, tak se mu to samozřejmě podaří. A to přesto, že odpor kruhů kolem wagnerovců či kadyrovců bude zcela jistě také existovat,“ uzavřel pro iROZHLAS.cz.

Anna Urbanová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít