Kreml prý chystá vznik ozbrojené složky pro boj s ,vnitřním nepřítelem‘
Kreml podle ruského tisku připravuje vznik speciální ozbrojené složky, takzvané Národní gardy. Ta by podléhala přímo prezidentovi a za úkol měla obranu země před ,vnitřním nepřítelem‘ i před severokavkazskými teroristy. Podle médií by měla čítat až 400 tisíc mužů.
Jedná se o součást změn obranného plánu připravovaného prezidentskou kanceláří, který se má stát novou zárukou vnitřní bezpečnosti. Vše už ale zpochybnil Putinův mluvčí Dmitrij Peskov.
Události na severním i jižním Kavkazu sice stále představují velké nebezpečí, znalec ruských poměrů a komentátor Českého rozhlasu 6 Libor Dvořák se ale domnívá, že za případným vznikem Národní gardy je spíš možné vidět strach Vladimira Putina a jeho lidí ze situací, jakými byly revoluce arabského jara nebo takzvané barevné revoluce.
Znalec ruských poměrů a komentátor Českého rozhlasu 6 Libor Dvořák rozebírá údajné plány Kremlu na vytvoření Národní gardy
„Je velmi dobře známo, že Vladimir Vladimirovič má z podobných pohybů a tenzí, jaké se odehrály na Ukrajině, v Kyrgyzstánu a v Gruzii, velký strach. A k tomu teď přibyly mezi těmi dvojími volbami ještě rozsáhlé masové nepokoje, demonstrace v samotném Rusku. Takže motiv pro vznik takovéto síly by tady rozhodně byl,“ vysvětluje.
Spekuluje se o tom, že do čela Národní gardy by mohl být jmenován generál Nikolaj Rogožkin. O hlavním veliteli vojsk ministerstva vnitra není známo příliš mnoho. V několika rozhovorech pro ruská média ale nepřímo připomněl, že vojsko při ministerstvu vnitra existovalo v Rusku už od roku 1811. Útvar se nazýval vojenská stráž a byl prý určen k podobným cílům jako zamýšlená Národní garda, tedy k potlačení vnitřních nepokojů, na něž by nestačila policie.
„Samozřejmě tahle myšlenka tady byla už několikrát. Naposledy se o ní mluvilo v letech 2009 a 2010. Ale údajně doslova posedlý představou vzniku Národní gardy řízené přímo prezidentem byl už v letech 1991 a 1992 Boris Jelcin. Tedy to bylo přesně v době, kdy se rozpadal Sovětský svaz, kácel se Michail Gorbačov a tak dále,“ přibližuje Libor Dvořák.
Tehdejší prezident totiž podle něj v situaci, kdy hrozil rozpad samotného Ruska, nemohl tušit, jakým směrem se bude ubírat další vývoj. Myšlenka Národní gardy tedy rozhodně nepředstavuje žádnou novinku. „Historicky tento fenomén existoval, v současné době bych ale řekl, že akutní nebezpečí přímo v Rusku neexistuje, a podle toho asi také ta Národní garda buď vznikne, nebo ne,“ dodává Libor Dvořák.
