Od 1. května 2025 se mění pravidla pro placení rozhlasového poplatku. Více informací zde.

Blíží se konec války na Ukrajině? Ale za jakých podmínek?

Po všech jednáních o Ukrajině z poslední doby – včetně poněkud tajemné vatikánské čtvrthodinky Trump-Zelenskyj – má před sebou Ukrajina podle britského The Telegraphu jen dvě cesty. Obě ale mimořádně bolestné: Zřejmě jí nezbude než souhlasit se zastavením aktivních válečných akcí za každou cenu, anebo se smířit s realitou, že Američani odmítnou veškeré role, ve kterých až dosud byli.

Komentář Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Donald Trump a Volodymyr Zelenskyj se sešli v bazilice svatého Petra ve Vatikánu

Pokud zvážíme všechny okolnosti, bude ukrajinská volba ‚buď průšvih, nebo průšvih‘ (archivní foto) | Zdroj: ČTK / AP

Velmi otevřeně nastalou situaci, kdy žádné z posledních jednání nějaké konkrétní výsledky nepřineslo a kdy je zároveň situace na bojištích – alespoň v tomto okamžiku – vyloženě patová, posuzuje odborník na mezinárodní právo z Kyjevské národní univerzity Tarase Ševčenka Roman Jedelev.

Přehrát

00:00 / 00:00

Libor Dvořák: Blíží se konec války na Ukrajině? Ale za jakých podmínek?

Podle experta jsou obě řešení velice choulostivá a citlivá. Připomíná, že už v roce 2022 se hodně mluvilo o únavě válkou. Ta se ale, přinejmenším v nějaké opravdu rozhodující míře, dodnes nedostavila.

Zato tu máme staronového amerického prezidenta a jeho novou administrativu. Ta prozatím předvedla hlavně dychtivce, kteří se snaží zabývat se jen příjemnými věcmi a dokazovat svou nenahraditelnost tím, že svému šéfovi přinášejí jen příznivé zprávy. Je proto otázka, co racionálního a validního šéf Bílého domu o současné etapě války vůbec ví.

O mnohém rozhodnou peníze

Jak upozorňují hlavně evropští experti, o mnohém bude rozhodovat ekonomická situace obou zemí. Ukrajina může i po případném ukončení americké vojenské pomoci počítat nejen s evropskými zbrojními dodávkami, ale také s jakýmsi novým Marshallovým plánem.

Na zvlášť masivní zahraniční investice přitom země může spoléhat hlavně v nejvíce poničených oblastech, které se tak stanou jakousi výkladní skříní evropského mírotvorného úsilí.

USA jsou připraveny podepsat dohodu o nerostech. Kyjev chce ještě malé změny, řekl ministr

Číst článek

Rusko – bez ohledu na to, že pro ně nebude snadné přeorientovat masivní válečnou výrobu zpět pro mírové účely – už dnes zápolí s 21procentními úrokovými sazbami, se západními sankcemi, které se vlastně až dnes přece jen začínají nenápadně projevovat.

Ale také s faktem, že opravdu významnou a citelnou pomoc je mu v této chvíli schopna a ochotna poskytnout zřejmě jedině Čína. Která si to ovšem nechá zaplatit.

Pokud zvážíme všechny okolnosti, bude ukrajinská volba „buď průšvih, nebo průšvih“, což je nakonec pro napadenou zemi možná nejracionálnější.

Existují totiž prognózy, že válka by se mohla táhnout ještě několik let a na jejím konci by Ukrajinu tak jako tak čekala vojenská porážka. Ovšem horší, než je dnešní stav věcí. Rozhodování je to tak opravdu těžké.

Autor je komentátor Českého rozhlasu

Libor Dvořák Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme