Landovský: Stoltenberg byl fenomenální tajemník NATO. Teď se musí investovat do protivzdušné obrany
Do čela Severoatlantické aliance nastupuje bývalý nizozemský premiér Mark Rutte. Jeho předchůdce Jens Stoltenberg se stal druhým nejdéle sloužícím generálním tajemníkem Aliance v její historii. „Obstál, protože byl schopný mluvit se Spojenými státy stejně jako s evropskými spojenci,“ zdůrazňuje v rozhovoru pro Český rozhlas Plus výkonný ředitel Aspen Institut Central Europe a bývalý český velvyslanec při NATO Jakub Landovský.
Nakolik se osvědčil Jens Stoltenberg v čele NATO? Jakou jste s ním měl osobní zkušenost?
Jens Stoltenberg byl naprosto fenomenální generální tajemník a myslím si, že Mark Rutte bude mít poměrně velké boty, do kterých se bude muset vejít.
Poslechněte si, jak hodnotí výměnu v čele NATO bývalý velvyslanec Jakub Landovský
Jens Stoltenberg začal své působení v roce 2014, tedy v době první invaze Ruska na Ukrajinu. Bylo na něm, aby přesvědčil spojence, aby začali navyšovat obranné výdaje. Prošel si všemi těmi zatáčkami včetně útoku Ruska na Ukrajinu v roce 2022, včetně zavedení nového modelu sil.
A ve všech těch zkouškách obstál, protože byl schopný mluvit se Spojenými státy stejně jako s evropskými spojenci. Měl ten správný cit pro věc, byl vynikajícím diplomatem a řekl bych i lídrem této organizace.
Jak pod jeho vedením obstála Aliance tváří v tvář totální ruské agresi na Ukrajině? Protože Stoltenberg sám připustil v rozhovoru pro Frankfurter Allgemeine Sonntagszeitung, že NATO mohlo Ukrajinu vyzbrojit před válkou a možná by tím válku i odvrátilo.
Myslím, že Jens Stoltenberg má tu vzácnou kvalitu lídrů, že je schopný se kriticky podívat i na situace, jichž byl sám účastníkem. Já myslím, že to je přesně, jak on říká. Určitě v době před zahájením konfliktu bylo vysláno několik signálů, které možná Rusko přesvědčily, že to je, řekněme, průchodný nápad.
Do čela NATO nastupuje Mark Rutte. Prioritami bude Ukrajina, transatlantické vztahy a výdaje na obranu
Číst článek
Zároveň kdyby došlo k lepšímu vyzbrojování Ukrajiny poté, co ten konflikt začal, tak by asi dnes situace na ukrajinské frontě nemusela být tak kritická.
Jens Stoltenberg připravil na posledním summitu misi NATO pro Ukrajinu. Ta je na území Aliance a má všechny potřebné předpoklady, včetně vojenského velitelství a logistiky, k tomu, aby zvládla zásobování Ukrajiny materiálem a zbraněmi.
To hlavní je ale vůle států v tom pokračovat. A tady z mnoha vysoce medializovaných důvodů víme, že zaostáváme nejenom za očekáváním Ukrajinců, ale třeba za naší předchozí podporou Afghánistánu.
Peníze na obranu
Jens Stoltenberg se chlubí tím, že pod jeho dohledem se zvýšil počet členských zemí, které plní závazek dvouprocentních výdajů na obranu ze tří na 23 členů. Ale on sám říká, že ani ta dvě procenta nebudou stačit. Jaká výše by byla v současné době optimální? A hlavně, za co by se přednostně měly ty peníze utrácet?
To jsou dvě zásadní otázky. Ta výše je staronová. Už v 90. letech byla minimální výše obranných výdajů členů Aliance stejně jako dnes dvě procenta HDP a doporučená výše někde okolo tří.
Velká část těch opravdu odpovědných členů to plní, anebo se tomu blíží. Zejména na východním křídle je, myslím, Česká republika jedním z posledních států, které ještě hranici dvou procent nesplnily.
42:03
Landovský: Generální tajemník NATO je hromosvod. Schopnost Rutteho jednat s Trumpem je výhodou
Číst článek
Ale letos už by to Česká republika měla splnit, pokud vím.
Já bych si to moc přál. Ale počkejme si na finální výsledek, který bude potom, co NATO přepočítá naše obranné výdaje vlastní metodikou a započte to, co Česká republika navrhuje.
Vy tomu úplně nevěříte?
Já mám stále pochyby. Strategie vlády a výše rozpočtu mi připadají riskantní z hlediska úkolu, který je definován zákonem o obranných výdajích České republiky. Tedy vydávat na obranu nejméně dvě procenta hrubého domácího produktu, anebo tu hranici překonat.
Rozpočet ministerstva obrany je 54 miliard korun, jestli se nemýlím. A pak je tam určitá skupina výdajů, které Aliance buď může, anebo nemusí uznat jako obranné.
Když se podíváme na Alianci jako na celek, tak na co by bylo nejlepší ty peníze momentálně vydávat?
Na kolektivní obranu. Vidíme – a pondělní útok Izraele na jih Libanonu a hnutí Hizballáh to ukazuje – že volání po míru ve světě nefunguje a je potřeba mít pevně zajištěnou domácí obrannou pozici. To první, kam musí Aliance investovat, je protivzdušná obrana.
Dostalo se na veřejnost, že naše schopnosti – a je to bohužel číslo, které mě skutečně netěší, ale už je venku – jsou zhruba na pěti procentech toho, co by Aliance měla mít.
To znamená, že první oblastí je protivzdušná obrana, ochrana proti balistickým raketám. Celá pozemní protivzdušná obrana je zásadní.
Stoltenberg: Není otázkou zda, ale kdy Ukrajina vstoupí do NATO. Cesta do Aliance je nezvratná
Číst článek
Pak jsou to připravené síly na úlohy kolektivní obrany včetně sil kybernetických. A všechno to, řekněme, moderní, co se ukazuje užitečné v konfliktu na Ukrajině. Včetně dronů.
Jak je Severoatlantická aliance připravená na případný ruský útok? Na testování soudržnosti? Mluvilo se o tom, že by Rusko mohlo využít nejasností po amerických prezidentských volbách. Jsme připraveni?
Chtěl bych ujistit posluchače, že NATO skutečně disponuje jak v oblasti konvenční, tak v oblasti jaderné velkou převahou nad Ruskem, které je vyčerpáno a nenaplnilo svoji ambici podmanit si Ukrajinou už více než dva a půl roku.
V tomto případě je NATO připraveno, jak vojenští velitelé potvrzují od první vteřiny konfliktu, hájit každý metr aliančního území. Historicky je známo, že i když Aliance nebyla připravená hájit každý metr toho území, tak s tím počítala ve svých plánech.
Kdysi se počítalo s tím, že by část Německa měla padnout hordám východního bloku, a pak by došlo ke konfrontaci na další obranné linii. Ne.
Naše vojenská doktrína včetně nové strategie pro obranu a odstrašení a včetně nového modelu sil počítá s tím, že k obraně Aliance musí dojít od prvního momentu. Nesmí dojít k okupaci, aby nedošlo k věcem, jako byla Buča, k porušování lidských práv a válečným zločinům na území aliančního státu.
