Libyjci se po více než 40 letech chystají k volbám. Ukončení kampaně provázelo násilí
V Libyi končí v atmosféře nejistoty a zmatků kampaň před parlamentními volbami. Zítra se bude volit poprvé po více než 40 letech tuhé diktatury.
Závěr kampaně jednotlivců i politických uskupení poznamenalo rabování budov volebních komisí a také požár skladu volebních materiálů, uren a dalšího zařízení ve městě Adždábia na středovýchodě země.
Podle místních zdrojů mohlo jít o žhářský útok s cílem zmařit první svobodné volby. Volební komise uvažuje o tom, že hlasování v tomto relativně velkém městě přeloží na jiný termín.
Zbytek Libye ale k volbám půjde. Z 2 700 000 tisíc oprávněných voličů se jich registrovalo 80 procent.
Východ země ovšem není spokojený s tím, že se mu v přechodném parlamentu dostane méně míst než západní Libyi.
„Libyjci nemají s demokracií žádnou velkou zkušenost. Většina populace je velmi mladá, takže nezažila ani období před diktaturou Muammara Kaddáfího, který volby a demokracii jako takovou zrušil. Volby budou svobodné řekněme v uvozovkách, protože ani s předvolební kampaní neměli tady příliš mnoho zkušeností,“ říká o atmosféře v zemi zvláštní zpravodaj ČRo Martin Dorazín.
Podle Martina Dorazína měla absence zkušeností s volební praxí i pozitivní přínos: nedocházelo ke kupčení s hlasy či nečestným tahům.
Libyjci na západě země přijímají nicméně volby s nadšením.
Libye je po revoluci rozpolcená na východ a západ. Na východě se tyto volby lidem moc nezdají, protože nesouhlasí s tím, jak malé zastoupení by měli mít v přechodném parlamentu, ze kterého vznikne vláda s ročním mandátem. Pak by se měly parlamentní volby opakovat.
