Libyjské nepokoje trvají už tři měsíce, Kaddáfí ztrácí podporu
Nejasná pozice Ruska v podpoře libyjského vládního režimu a útěk Kaddáfího muže v čele státní ropné společnosti jsou hlavními událostmi dne, který datuje tři měsíce od propuknutí nepokojů v zemi. Jejich konec je ale zřejmě stále v nedohlednu.
Vyslanci libyjského vůdce Muammara Kaddáfího jednají v Moskvě, kterou se snaží naklonit na svou stranu. Moskva sama váhá, není už tak kategorická jako na začátku konfliktu, neví jestli má stále pokračovat v podpoře Kaddáfího. Ten byl z hlediska Moskvy spojencem v severní Africe. Druhou variantou je pro Moskvu sázka na Benghází, které uznávají některé západní i arabské státy.
Povstalci, kteří nadále usilují o širší uznání na mezinárodní politické scéně, míří do ruského hlavního města také. Údajně z technických důvodů ale cestu odložili, ale v Moskvě je očekávají ještě tento týden.
Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov z tohoto rozcestí diplomaticky vycouval ve svém prohlášení. Řekl, že Rusko nechce být prostředníkem mezi libyjskou opozicí a režimem. Požaduje jen to, co už bylo dohodnuto, dodržení rezoluce Rady bezepečnosti OSN a dosažení příměří. Tam už se ale dostává do začarovaného kruhu. Emisaři Kaddáfího říkají, že jsou také pro příměří. Nejprve by NATO muselo zastavit bombardování a příměří by museli začít dodržovat také povstalci. Ti to neplánují, NATO bombardovat nepřestane, takže současná patová situace zatím viditelně nikam nevede.
Objevily se i spekulace o možném exilu pro plukovníka Kaddáfího třeba právě v Rusku. „Na jedné straně je Moskva k mezinárodnímu soudnímu tribunálu i mezinárodnímu zatykači jako instrumentu velmi kritická, to by naznačovalo, že cesta je otevřená. Na druhou stranu si neumím představit, že Kaddáfí by získal politický azyl v Rusku. To by vedlo k ochlazení vztahů mezi západními zeměmi a Moskvou,“ uvažuje analytik Ústavu mezinárodních vztahů Petr Kratochvíl.
Petr Kratochvíl mluvil ve Světě o třetí rádia Česko o roli Ruska v libyjském konfliktu
„Moskva se snaží ukázat, že není k regionu irelevantní, na rozdíl od jiných zahraničně-politických otázek zde Moskva vůbec nevystupuje jednoznačně. Rusko se zdrželo při hlasování v Radě bezpečnosti o rezoluci a překvapivě tak přispělo ke schválení té klíčové rezoluce,“ připomíná Kratochvíl. Na druhou stranu má podle něj Moskva řadu ekonomických zájmů v oblasti, a to by mělo přispívat snaze o zklidnění napětí v oblasti.
Množí se také spekulace o oslabujícím vlivu Kaddáfího na důležité složky své vlády. Jeho okolí je pro získání bližších informací o stavu jeho podpory ovšem poměrně neproniknutelné. Ale alespoň jeden doklad těchto polemik: Dnes se potvrdila zpráva, že z Kaddáfího části Libye uprchl předseda národní ropné společnosti Shokri Ghanem do Tunisu.
Po třech měsících od vypuknutí povstání proti Kaddáfímu nad územím stále hlídkují vojáci Severoatlantické aliance, pokračují letecké údery.
Britové požadují rozšíření počtu legitimních cílů. Nestačí prý pouze bombardovat vojenské cíle, ale měla by se bombardovat i infrastruktura, která umožňuje pokračování války. Někteří spojenci jsou ale proti tomuto záměru.
