Desítky tisíc lidí, kteří za druhé světové války museli pracovat v ghettech na území obsazeném nacisty, zatím nedostaly odškodné. Zákon o vyplácení důchodu ze zaměstnání v ghettu přitom Německo schválilo už v roce 2002.

12:40 15. března 2010 Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

Upozorňuje na to německý časopis Spiegel. Jak dodává, německé úřady asi 90 procent žádostí o odškodnění v minulosti zamítaly a mnoho úspěšných žadatelů peníze stále nedostalo.

Na takzvaný ghetto-důchod mají nárok lidé, kteří nespadají do kategorie nuceně nasazených nebo otrockých prací. Je to jiná kategorie a platí pro ni jiná pravidla, a to pravidla sociálního zabezpečení v německém státu.

Vyplácení těchto důchodů neustále vázne, protože existují různé právní kličky. Celá záležitost je v kompetencích spolkových zemí a cesta k prosazení je velmi dlouhá.

Naplnění rozsudku o vyplácení musí podpořit veřejný tlak

Spolkový sociální soud v Kasselu už loni rozhodl, že tito lidé mají své nároky. Existuje ale stejně dlouhá cesta implementace rozsudku do zákonodárných opatření na úrovni spolkových zemí. V některých případech se dá označit jako forma kvůli formě.

Jak rychle bude rozsudek implementován, záleží hlavně na tom, jak velký bude veřejný tlak. O jeho vytvoření se pochopitelně snaží samotné oběti. Tato záležitost ovšem v dnešních krizových dobách nemá úplně první prioritu získávání si veřejné pozornosti.

Lidé většinou znají poměrně dobře historii. Chyba proto podle berlínského zpravodaje Rádia Česko Jaroslava Šonky není ani tak v německé veřejnosti, jako v přehnaném formalismu soudů.

Tomáš Pavlíček, Jaroslav Šonka, Renata Mňuková Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít