Můžete popsat, jak většinou vypadají a fungují takové zločinecké sítě v Evropě? Jak jsou organizované?
To se za posledních, dejme tomu, sedm let hodně změnilo. Původně mívaly velmi striktní hierarchickou strukturu – tak už to není. Zároveň vidíme spolupráci mezi jednotlivými organizovanými zločineckými skupinami, které na sebe ještě před pár lety útočily, vyvražďovaly své členy.

Dnes je to tak, že na sebe sice nadále útočí, ale zároveň, pokud jde o peníze, jsou schopni velmi dobře spolupracovat. Můžeme hovořit o čemkoliv, co je od pěti lidí do několika set až tisíce lidí.

Dá se říct, že jde převážně o evropské mafie nebo jde spíš o pobočky mafiánských sítí, které mají třeba základny mimo Evropu, typicky Mexiko, Kolumbie a podobně?
U nás v Evropě působí kartel Sinaloa, což je mexický kartel, jeden z těch nejmocnějších a nejbrutálnějších. Dnes už se nedá úplně hovořit o tom, že jsou nějaké regionální organizované zločinecké skupiny, pokud nemluvíme vyloženě o těch menších, dnes už všechny velké organizované zločinecké skupiny působí globálně.

Jak se mění mezinárodní organizovaný zločin? Jak inovuje své „podnikání“?
Jsou ­velké organizované zločinecké skupiny nebo mafie, o kterých se dá mluvit v tom smyslu, že jsou průkopníci v mnoha technologiích, řešeních a tak podobně.

Mění se například to, že v současné době není úplně jednoduché mluvit o tom, že pozatýkáte špičku nějakého kartelu a ten kartel přestane fungovat. Zejména co se týká obchodu s drogami, tak trend je něco jako „joint ventures“, to znamená společné podnikání, decentralizace.

Tím pádem není možné zasáhnout nějakou řídicí jednotku toho systému. Každý je velmi jednoduše vyměnitelný a je velmi složité přerušit jejich byznys právě kvůli tomu, že spousta sobě jinak konkurujících kartelů má v tom logistickém řetězci, který je nejdůležitější, jinou úlohu.

Ale je tu každá malá jednotka, která má například na starosti přístavy v Evropě nebo další má na starosti spolupráci s jednotlivými námořními kontejnerovými dopravci, aby tam mohli umístit například kokain. Každá z těchto jednotek může být jednoduše vyměněna za někoho, kdo se postará o stejný byznys.

Napojení v Česku

V 90. letech bylo Česko spíše klidnou zemí, kam si jezdili mafiáni „odpočinout“. Jak je na tom Česká republika teď?
Česko je zemí, kde se ve velkém perou peníze, a proto je vlastně v Česku relativně klid. Může se to ale docela rychle změnit. Právě mexické kartely jsou známé dost brutálním a násilným přístupem k tomu, jak řeší konflikty. Je možné, že toto se teď v Evropě změní.

Evropa vůbec byla poslední dobou, co se týká organizovaného zločinu, posledních dejme tomu 40 let relativně poklidným místem. V Evropě se praly peníze, uklízeli lidi, kteří potřebovali zmizet z Latinské Ameriky, domlouvaly obchody… To nadále trvá, ale může se to rychle změnit.

Je známé, jaké krytí možná u nás, ale i v Evropě tyto mezinárodní gangy používají?
Nemyslím si, že by úplně potřebovaly krytí. Samozřejmě v některých zemích, zejména pokud se bavíme o balkánských mafiích, tak mají podporu vlády nebo tajných služeb. Balkánské tajné služby, zejména pak srbská tajná služba, je jakousi matkou balkánských gangů a jsou to oni, kdo je naučili vraždit tak, aby to nezanechalo žádné stopy. Právě jejich práce byla totiž potřeba pro vraždy mimo justici.

Dá se tedy mluvit o nějakém propojení mezi politiky a organizovaným zločinem, ale v Česku to nevidím. 

Jak významná je podle vás databáze, kterou zpracoval Interpol? A je podle toho čísla možné, že se opravdu podařilo zmapovat většinu těch zločineckých sítí?
To číslo vlastně odpovídá tomu, že se pravděpodobně podařilo zmapovat i menší organizované zločinecké skupiny. To je velmi dobré a myslím si, že to může být velmi užitečné vodítko pro jednotlivé policejní sbory, které nemají tolik zkušeností s organizovaným zločinem, zejména tím zahraničním.

Poslechněte si rozhovor také jako audio v horní části článku.

Věra Štechrová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít