„S celou myšlenkou přišla už v roce 2006 aktivistka Tarana Burkeová, já jsem to jen převedla do světa sociálních sítí. Všechny, které někdo sexuálně napadl nebo obtěžoval, jsem vyzvala, aby na twitteru napsali MeToo. Bez toho, aby ukazovali prstem na viníka. Sedm hodin po mé výzvě jsem měla 32 tisíc reakcí a za první den mi napsali lidé z 85 různých zemí,“ tak na počátky hnutí vzpomněla Alyssa Milanová v televizi ABC.

Producenta Harveyho Weinsteina už tehdy vinily ze sexuálního útoku desítky žen a další se i za pomoci nového hashtagu přidaly. Pozornost spojená s MeToo se brzy obrátila i na jiná slavná jména, a to nejen v Americe. Hnutí se pak šířilo i v Evropě, Číně nebo také Afghánistánu. Třeba ve Velké Británii vedlo ke skandálu v parlamentu, po kterém odstoupili i dva členové vlády. MeToo ale postupně nabralo i kritiky - jedním ze zatím posledních je americký herec Sean Penn.

Nepodložená nařčení

„U mnoha případů vůbec nevíme, kde je pravda a nejspíš se to nikdy nedozvíme. Celé se to opírá o jednotlivá nařčení, která někdy bývají úplně nepodložená. MeToo zkrátka rozděluje svět žen a mužů a štve je proti sobě,“ myslí si Penn.

Podobně MeToo vidí i americká první dáma Melania Trumpová. „Ty ženy podporuji, jejich hlasy musí být slyšet a všichni za nimi stojíme. Ale musíme brát ohled i na muže, ne jen na ženy. Pokud někoho obviňujete, musíte mít důkazy,“ okomentovala Trumpová.

Tvůrci kampaně MeToo ale podobnou kritiku odmítají s tím, že je důležité, aby pravda vyšla na povrch. Bez ohledu na to, jestli jde o případy znásilnění anebo jen oplzlé poznámky.

Václav Jabůrek Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít