Mexiko omezuje migraci i drogové kartely. Snaží se tím předejít naplnění Trumpových hrozeb
Do návratu Donalda Trumpa do Bílého domu zbývají necelé tři týdny, Mexiko se na něj ale připravuje už od listopadu. Úřady zakročily proti obchodníků s drogami i s falešným zbožím a rozehnaly karavanu migrantů. Nikdo si však není jistý, jestli to Trumpovi hrozícímu cly i armádou postačí.
V předvolebních proslovech Donalda Trumpa se často objevovalo téma Mexika. Budoucí americký prezident, který se postu chopí 20. ledna, mluvil o krocích, které podnikne, pokud mu jižní soused nevyjde vstříc v jeho požadavcích. Konkrétně, pokud Mexiko nezastaví migranty proudící přes jeho území do Spojených států a neomezí dovoz drog do země, budou následovat tvrdé kroky.
Trump pohrozil, že zavede cla sahající k 25 procentům na mexické zboží, zruší humanitární program svého předchůdce Joea Bidena, díky kterému si mohou migranti zajistit schůzku s imigračním úředníkem a legálně vstoupit do země, nebo že zařadí drogové kartely mezi teroristické organizace. Následně by na boj s nimi poslal armádu, která má právo bojovat s teroristy i mimo území Spojených států. Byla by tím narušena suverenita Mexika.
Spor republikánů o imigraci vyhrál Musk. Trump nakonec otočil a přiklonil se na jeho stranu
Číst článek
Podobné výhrůžky měl Trump i za svého prvního prezidentství. Tehdy ale v čele Mexika stál Andreas Manuel Lopez Obrador, který podle analytika Matii Gomeze Leautauda z Eurasia Group uměl se svým americkým protějškem jednat a dařilo se mu omezovat jeho megalomanské požadavky. Nová prezidentka Claudia Sheinbaumová to podle něj bude mít složitější.
„Sheinbaumová je o něco slabší, což bude komplikovat její schopnost dostát Trumpovým požadavkům, aniž by politicky poškodila svou zemi,“ uvádí Leautaud pro americkou stanici NPR.
Projevilo se to už po prvním hovoru mezi Sheinbaumovou a Trumpem, který budoucí americký prezident označil za vynikající. Hned na druhý den mexické úřady rozehnaly karavanu dvou tisíc migrantů ze Střední a Jižní Ameriky mířící do Spojených států, výrazně také stoupl počet zadržených migrantů – za poslední tři měsíce úřady zatkly přes 450 tisíc lidí, stejný počet jako za zbytek loňského roku.
Následně při zátahu na budovy v pohraničních oblastech odhalily falešné zboží z Asie v hodnotě za 20 milionů eur (v přepočtu 503 milionů korun) a na začátku prosince došlo také k zabavení více než tuny fentanylových tablet, které jsou z velké části zodpovědné za opioidovou krizi ve Spojených státech.
Bývalá mexická diplomatka v New Yorku Olga Pellicerová se přesto domnívá, že to nebude na uklidnění Trumpa stačit. „Jsou to silná diplomatická gesta, ale jsme daleko od vyřešení bezpečnostního problému, kterému čelíme,“ uvádí pro francouzský deník Le Monde.
11:23
Amerikanistka: Drogová krize je závažné téma napříč USA. Může rozhodnout i prezidentské volby
Číst článek
„Trump v roce 2024 je stejný jako ten v roce 2016: nepředvídatelný, vzdorovitý a chvástající se, ale nyní v extrémnější verzi a s touhou po odplatě a akumulovanou zlostí,“ souhlasí s ní bývalá mexická velvyslankyně ve Washingtonu Martha Barcenová.
Příprava na deportace
Jedním z prvních kroků Trumpa ve funkci má být i program masivních deportací nelegálních migrantů, kterých může být až několik milionů, přibližně pět z nich by měli tvořit právě Mexičané.
Jelikož není jasné, jak by mohlo vyhošťování ze země fungovat, připravily mexické úřady strategii na legální pomoc zasaženým lidem – v mobilní aplikaci by měli nouzové tlačítko, které by je spojilo s mexickými ambasádami. Zároveň na hranicích otevře vláda 20. ledna, tedy v den Trumpovy inaugurace, 25 speciálních táborů pro ty, kteří budou z USA vyloučeni. Po několika dnech je pak úřady pošlou do jejich rodných měst.
Trump oznámil šéfy imigračních a celních úřadů. Mají realizovat plán deportace nelegálních běženců
Číst článek
„Z jeho kampaně víme, že vyhrožuje tím, že to udělá. A protože už byl prezident, tak věříme, že co se týká deportací, tak teď bude striktnější a přísnější,“ obává se podle lokálního deníku Washington Times guvernérka pohraničního mexického státu Baja California Marina del Pilar Avilaová.
Přístup do nich budou mít jen Mexičané, pravděpodobné však je, že budoucí americká administrativa by k původu migrantů při vyhošťování nepřihlížela. „Musíme vzít v potaz, že v ideálním světě budoucího prezidenta Trumpa nepůjde jen o Mexičany, ale lidi ze všech zemí v Latinské Americe,“ říká analytik Leautaud. „Stát by musel přijmout, že už není jen tranzitní zemí nebo tou, ze které migranti odchází, ale i cílovou destinací.“
Příležitost, nebo hrozba
Nová americká administrativa by mohla ovlivnit také mexický trh, stejně jako se to stalo za minulého Trumpova prezidentství, kdy sousední země těžila z obchodní války s Čínou. Továrny, které dříve vyráběly v Číně, se ve velkém začaly přesouvat do Mexika, aby si snížily cla.
11:43
Trumpova cla dopadnou hlavně na země jako Česko. Ztráty budou v řádu miliard korun, varuje Špicar
Číst článek
Trend hlavně v pohraničních oblastech funguje dodnes, kvůli Trumpově rétorice se ale některé firmy rozhodly vyčkávat, co z hrozeb budoucí hlava Spojených států splní. Mezi nimi jsou například automobilky Mazda a Honda, na které by se mohly vztahovat až 200procentní cla. Republikánský budoucí prezident uvedl, že by je mohl uvalit na veškeré automobily mířící z Mexika, protože mezi nimi jsou i čínští výrobci.
Jiní jsou naopak optimističtí a věří, že Washington se opět zaměří hlavně na Peking. „Trump nesnáší Čínu víc než Mexiko. Je to velká příležitost,“ říká americkému deníku New York Times Isaac Presburger, jehož rodina má firmu s oděvy a dováží do USA.
„Nevíme, jak se rozhodne. Musíme se připravit pro různé scénáře. Je tu hodně proměnných,“ shrnuje nálady v Mexiku Daniel Córdova spravující americkou továrnu na topení a klimatizace.
