Mezi Srbskem a Kosovem se otevírají první dva společně vedené přechody
Dnes se mají otevřít první dva společně vedené hraniční přechody mezi Srbskem a Kosovem. Na Silvestra se pak zprovozní další dva. Na hranicích Kosova, které defacto neexistují, jsou dnes ostnaté dráty a kulometná hnízda. Oficiální hraniční přechody vznikají na základě dohod mezi Bělehradem a Prištinou. Kosovo vyhlásilo samostatnost v roce 2008, Srbové ji ale neuznávají.
„Pro kosovské Srby mají přechody význam praktický a také symbolický,“ řekl na Rádiu Česko balkanolog Filip Tesař.
„Tisíce Srbů žijících na severu kosovského území neuznávají žádnou státní hranici mezi vlastním Srbskem a Kosovem. Prostě se považují za součást Srbska. Samotnou existenci hraničních přechodů považovali za mlčenlivé přiznání toho, že už nejsou Srbsko a i srbská vláda je chce hodit přes palubu,“ uvedl.
O významu otevření společných přechodů mezi Srbskem a Kosovem jsme na Rádiu Česko mluvili s balkanologem Filipem Tesařem
Připomněl, že Srbové ze severu Kosova nyní požadují záruky, že při přejíždění přes hraniční přechody nebudou potřebovat doklady totožnosti vydané Prištinou nebo kosovské registrační značky.
„Chtějí si nechat pouze srbské doklady. Domnívají se, že přijetím kosovských by uznali Kosovo jako stát,“ vysvětlil Tesař.
Srbská vláda už loni souhlasila s tím, že se na hranicích mezi Srbskem a Kosovem bude platit clo. „To odsouhlasili nyní i kosovští Srbové s tím, že vybrané clo bude využíváno pro rozvoj okresů na severu Kosova se srbskou většinou.“
Správa hraničních přechodů má fungovat podobně, jak to bývalo v Evropské unii před vznikem Schengenu. „Například jak to fungovalo mezi Českem a Slovenskem. Na každé straně hranice bude jen jedna pohraniční a celní kontrola,“ vysvětlil balkanolog.
