‚Jistý posun směrem k míru‘ může znamenat cokoli, hodnocení summitu je relativní, říká Romancov
Významný diplomatický úspěch prezidenta Volodymyra Zelenského, nebo jen jednání, které nebude mít větší vliv na další vývoj na Ukrajině? Pohledy na přínos mírové konference ve Švýcarsku nevyznívají jednoznačně i proto, že na ni nebyli pozváni Rusové a jejich spojenci. „Hodnocení, zda se jedná o úspěch, nebo neúspěch, je relativní,“ říká v rozhovoru pro Radiožurnál politický geograf z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy Michael Romancov.
Naplnila se podle vás očekávání, která se pojila se švýcarskou konferencí, která už tedy dopředu nebyla zřejmě nijak výrazná?
To záleží na tom, z jaké části světa na to budeme koukat. Když se na to budeme koukat z pozice Moskvy, tak se naplnila jejich očekávání, protože oni tvrdí, že summit skončil totálním průšvihem, že ta takzvaná bublina, kterou se Západ nebo Spojené státy snažily připravit, praskla.
Poslechněte si rozhovor s politickým geografem z institutu politologických studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy Michaelem Romancovem
Když se na to podíváme z pozice jiných aktérů, dejme tomu z Kyjeva, tak zjistíme, že tam je to hodnocení jiné, protože je objektivním faktem, že se zúčastnilo poměrně hodně států, byť samozřejmě ne celé světové společenství, že někteří důležití aktéři, Čína, Rusko a tak dále, to pozvání buďto nedostali vůbec, nebo pozvánku odmítli. Čili to hodnocení, zda se jedná o úspěch, nebo neúspěch, je relativní.
Pokud řada účastníků označovala víkendovou konferenci za „jistý posun směrem k míru“, je jasné, o jaký posun šlo?
Podle mého názoru není, protože ta formulace, „jistý posun směrem k míru“ je taková, že vám to řekne víceméně cokoliv, co si pod tím kdo chce představit. Je nepochybné, že se sešlo ve Švýcarsku na tom jednání poměrně hodně států.
1:54
‚Nemůžeme se vzdát svého území a nechat lidi v okupaci.‘ Ukrajinci odsuzují ruské mírové podmínky
Číst článek
Co je důležité, všichni se přihlásili, někteří zcela jednoznačně oficiálně - ale co je podstatné, nikdo to výrazným způsobem nerozporoval - k tomu, že i nadále považují za podstatné, aby platily základní normy vtělené například do Charty OSN.
Z toho mimo jiné explicitně vyplývá i právo na sebeurčení, respektive na teritoriální integritu, což je to, o co Ukrajině nepochybně jde.
Tu závěrečnou deklaraci přesto nepodepsalo 12 z 80 zúčastněných států včetně Brazílie, Mexika, Saúdské Arábie nebo Indie. A to přesto, že ten závěr se zdá být nekontroverzní. Tak proč to podle vás nepodepsali?
Tak například Indové - což je v kontextu jak globální politiky, tak v kontextu vztahů mezi Západem a Ruskem dnes čím dál tím důležitější aktér - se nechali slyšet, že ten důvod, proč to nepodepsali, spočívá pouze v tom, že na té konferenci nebylo přítomno Rusko a ty výsledky toho summitu neodrážejí ruský pohled. Což neznamená, že by Indie nesouhlasila s tím, že by měla platit charta OSN.
Její přístup je velice šikovným způsobem vydefinovaný. Indie přijala pozvání. Zúčastnila se, byť na té nejnižší možné úrovni. Indie nebyla reprezentována ani ministerským předsedou, ani prezidentem, byl tam pouze velvyslanec. Indie vyhověla Západu nebo Spojeným státům a zároveň dává jednoznačně najevo, že si nechce rozházet vztahy k Rusku. Jinými slovy, nic nového pod sluncem.
3:34
Když bude Rusko chtít, může se zúčastnit summitu o míru příště, říká náměstek po jednání ve Švýcarsku
Číst článek
Do Švýcarska vůbec nepřijeli zástupci Číny, byť byli pozváni. Je reálné, že by se mohla do toho zmíněného procesu Čína ještě zapojit, nebo Peking tím, že nepřijel, dal svoji pozici už dostatečně najevo?
Tam je důležité vědět - a to je něco, co se podle mého názoru nedá zjistit z těch otevřených zdrojů - proč Čína nepřijela. Jestli si její neúčast máme jednoznačně vykládat jako tu neochvějnou podporu Ruska, což dávají najevo některé, zdůrazňuji některé ruské zdroje.
Anebo jestli se jedná primárně o to, že Čína má pocit, že její hlas nebyl dostatečně zohledněn primárně ze strany Spojených států v době, kdy se připravoval tento summit.
Čína má představu, že je v tento okamžik tak významným aktérem v systému mezinárodních vztahů, že má spíš tendence dávat dohromady podobné iniciativy sama ve své vlastní režii.
Anebo chce, aby bylo jednoznačné, aby všichni věděli: dobře, když přijedeme, dejme tomu do Švýcarska, tak i když Švýcarsko je místem, které se propůjčí k tomu, aby tam ten summit byl konán, tak vlastně ten, jehož pozvání my přijímáme, nejsou jenom Spojené státy, ale bylo by to duo Spojené státy a Čína. Čili zase tam záleží na tom, co v tom je. A to aspoň z těch otevřených zdrojů já v tento okamžik nejsem schopen poznat.
Mimochodem připravuje Čína něco na způsob mírové konference nebo nějakého jednání právě o tomto konfliktu?
Já nejsem odborník na Čínu. Z veřejných zdrojů, z těch v uvozovkách velkých zdrojů jsem nic takového nezachytil. Ale to neznamená, že někde v zákulisí se o něco takového v Pekingu nesnaží.
Nepotřebujeme nadiktovaný mír. Putin své plány o příměří nemyslí vážně, míní Scholz
Číst článek
Přiblížila se ta konference alespoň částečně k odpovědi na otázku, jak dostat k jednacímu stolu Rusko?
Vladimir Putin velmi dovedně využil toho, že se ta konference měla spustit, protože tam už byl předem dostatečně dobře znám harmonogram ne konkrétních jednání, ale vůbec konání té akce.
A on se pokusil „vzít vítr z plachet“ západnímu společenství tím, že navštívil v Moskvě ministerstvo zahraničních věcí a tam velmi dlouze a velmi obšírně diskutoval o tom, jak tu situaci vidí on a jaké jsou jeho, to znamená ruské, představy nebo podmínky k tomu, aby se vůbec o nějakém míru na Ukrajině mohlo jednat.
Takže teď to vypadá z jejich pozice opticky velmi dobře. Rusko dalo najevo: vy jste nás nepozvali, toto jsou naše podmínky a bez nás se prostě o ničem jednat stejně nebude, my jsme něco Ukrajině nabídli, Ukrajina to odmítla a teď to pro ni bude jenom horší, bolestnější a komplikovanější.
To znamená, rétoricky nebo optikou těch headlinů světových médií je teď Rusko na koni. Jaká je ta situace ve skutečnosti, to se primárně bude teď podle mého názoru odvíjet od toho, jak se bude v létě vyvíjet bojová aktivita podél té dlouhé rusko-ukrajinské bojové linie.
