Mírová mise na Ukrajině: Francie a Británie by vojáky vyslaly, Německo jedná a Meloniová je razantně proti
Jednou z podob bezpečnostních garancí pro Ukrajinu by mohla být i vojenská mírová mise, evropští vojáci by však měli zůstávat co nejdále od frontové linie. Ze zemí zastoupených na pondělním summitu v Bílém domě ochotu pro zapojení svých vojáků vyjádřily Francie a Velká Británie, Německo by o něm mělo jednat. Itálie slovy premiérky Giorgie Meloniové své jednotky nevyšle, postoj Finska sdílícího hranici s Ruskem pak ještě není zcela jasný.
Z pondělní schůzky mezi americkým prezidentem Donaldem Trumpem, jeho ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským a evropskými lídry vzešly dva hlavní body – příprava summitu Zelenskyj–Putin, k němuž se nicméně řada analytiků staví poměrně skepticky, a shoda na bezpečnostních zárukách zajištěných Evropou s podporou Spojených států.
Podle prozatímních návrhů by mohly kopírovat článek 5 alianční smlouvy NATO, podle něhož se spojenci zavazují k pomoci v případě napadení jednoho z nich. Její forma pak závisí na možnostech a schopnostech jednotlivých stran.
Summit Zelenskyj–Putin by znamenal ‚výbuch‘. Kreml se mu snaží vyhnout ze dvou důvodů, míní expert
Číst článek
Garance by tak mohly mít několik podob, od podpůrné role při vyzbrojování a cvičení ukrajinských jednotek po sdílení zpravodajských informací. Jednou z nich by měla být i přítomnost zahraničních vojáků, kteří mají Rusko od případné další agrese odradit.
Variantu, že by mírové jednotky zahrnovaly i Američany, Trump jasně odmítl, připustil však poskytnutí systémů protivzdušné obrany. Dále by jeho záruky mohly vycházet třeba z prodeje dalších amerických zbraní nebo investic do ukrajinských dronových technologií, jak pro Český rozhlas nastínil vládní zmocněnec pro Ukrajinu Tomáš Kopečný.
Světová média si všímají změn v Trumpově ochotě se na garancích podílet, ta americká, například deník The New York Times nicméně upozorňují, že vzhledem k časté proměnlivosti jeho nálad ohledně Ukrajiny nejsou jisté.
Washington a Evropa by jejich výsledné znění měly každopádně projednat v následujících dnech, „nejlépe tento týden“, uvedl předseda Evropské rady António Costa. Podle francouzského prezidenta Emmanuela Macrona budou následující dva týdny pro jejich určení „klíčové“ a odborníci upozorňují na „nejsložitější aspekt vyjednávání“.
Základem má pak podle Costy a šéfky unijní diplomacie Kaji Kallasové v první fázi být posílení ukrajinské armády, po úterním jednání takzvané koalice ochotných agentura Bloomberg v rámci potenciální mírové dohody informuje o zmíněném nasazení evropských vojsk.
Jak se tedy konkrétní státy, jejichž představitele Trump v pondělí pozval do Oválné pracovny, k přítomnosti svých vojáků v mírové misi na Ukrajině staví?
Německé odhodlání vs. skepse
Podle německého kancléře Friedricha Merze by se na zárukách měla podílet celá Evropa a mír na Ukrajině podle něj „vyžaduje i jednotky Bundeswehru“. Vyslání svých vojáků sice nevyloučil, naráží však na chybějící kapacity i rozdělenou politickou scénu. S nasazením německých vojáků totiž nesouhlasí opoziční levice.
Skepticky se k jejich zastoupení stavěl také Merzův spolustraník z konzervativní unie CDU/CSU, ministr zahraničí Johann Wadephul, jak zmiňuje deník Frankfurter Allgemeine Zeitung. Ministr se přitom odkazoval na rostoucí roli německé armády v NATO, a to především v Pobaltí, kde v současné době pobývá přibližně pět tisíc vojáků a vojákyň.
Bundeswehr by navíc k ideálnímu stavu potřeboval alespoň šedesát tisíc nových členů. Ačkoli i Wadephul již tedy ochotu k nasazení německých jednotek naznačil, realizace takového plánu zatím není jasná a podle kancléře i ministra o něm bude vládní koalice debatovat.
Tandem Paříž–Londýn
Putina Macron v úterním rozhovoru pro televizní stanici LCI označil za „predátora a lidožrouta“ a vyzval, aby vůči němu společnost nebyla naivní. K mírové dohodě se podle svých slov zatím staví pesimisticky.
Britští vojáci by na Ukrajině mohli plnit pětiletou misi. Londýn o postupu jedná se spojenci
Číst článek
Už začátkem loňského roku ale francouzský prezident vzbudil rozruch na západní i ruské straně poté, co v souvislosti s podporou Ukrajiny nadnesl možnost vyslání západních vojsk. Tehdy se spojenci od iniciativy distancovali. Letos v únoru pak zmínil zapojení francouzské armády, avšak podmiňoval ji dnes aktuálním rámcem – mírovou misí.
To se již podobně vyjadřoval i britský premiér Keir Starmer, když se k nasazení britských jednotek vyjádřil kladně s tím, že by mohly působit po boku dalších evropských vojáků podél hranice mezi územím ovládaným Ukrajinou a Ruskem. Ve středu Starmer svůj záměr v návaznosti na schůzku koalice ochotných zopakoval, píše The Independent.
V jejím čele spolu s ním stojí Macron, a stejně tak by armády Francie a Británie v počtu několika stovek vojáků měly případné mírové misi velet. Doplnit by je mohl kontingent vojáků z dalších přibližně deseti zemí. Zahraniční síly by na každý pád zůstávaly co nejdále od frontové linie.
Na zahraniční podpůrnou sílu ukrajinské armády Macron apeluje dlouhodobě a k ruskému odmítavému postoji k její přítomnosti odvětil, že Ukrajina žádné „požehnání z Moskvy“ nepotřebuje.
Finsko-italský zaříkávač
Zastoupení na pondělním summitu v Bílém domě měly také Finsko a Itálie. Její premiérku Giorgiu Meloniovou a finského prezidenta Alexandra Stubba některá média i organizace vzhledem k přátelským vztahům s Trumpem označují za jeho „zaříkávače“.
S americkým prezidentem se šéfka italské vlády shodne na odmítavém postoji k účasti vojáků na mírové misi, což ji mimo jiné přivedlo k roztržce s Macronem při nedělním setkání koalice ochotných.
„Kdyby jeden z našich vojáků zemřel, předstírali bychom, že se nic nestalo, nebo bychom museli reagovat? Protože pokud to uděláme, je zřejmé, že tak bude muset učinit NATO,“ měla mu podle deníku Corriere della sera „odseknout“ Meloniová. Proti participaci italských vojáků se vymezuje dlouhodobě s tím, že je třeba najít „trvalejší řešení“.
Finského prezidenta si pak Trump oblíbil díky společné zálibě v golfu. Role tamní armády v garancích zatím zcela jasná není, země by ale na nich v případě příměří pravděpodobně mohla participovat, pokud se zapojí právě i Spojené státy. Finská vláda nicméně zdůrazňuje potřebu ochrany své vlastní hranice s Ruskem o délce 1300 kilometrů.
„Jako země v první linii je hlavním úkolem našich sil bránit Finsko,“ řekl premiér Petteri Orpo, podle něhož je pro Finsko jako hraniční zemi vyslání vojáků tam, kde existuje potenciál pro konflikt, obtížnou otázkou, zmiňuje finský server Yle.fi.
Česko na úterním jednání koalice ochotných zastupoval premiér Petr Fiala (ODS, kandiduje za koalici Spolu). Podle ministryně obrany Jany Černochové (ODS, kandiduje za koalici Spolu) není v souvislosti s garancemi zapojení českých vojáků do mírových jednotek ve hře, na Ukrajině by ale mohli působit třeba ve výcviku, logistice či odminování, zmínila i chemickou jednotku.
