Mise míří do Záporožské elektrárny. Zaměstnanci mluví o bití a zastrašování Rusy, říká zpravodaj
Inspekční mise Mezinárodní agentury pro atomovou energii zamířila do jaderné elektrárny Záporoží, která je momentálně okupovaná ruskou armádou. Úkolem členů mise, mezi nimiž je i generální tajemník agentury Rafael Grossi, je posoudit míru materiálního poškození elektrárny. Budou je ale zajímat i pracovní podmínky zaměstnanců, kteří mluví o zastrašování a bití ze strany Rusů.
„Členové inspekční mise pravděpodobně ve středu dorazí do Enerhodaru, městečka, které obývají zaměstnanci elektrárny a jejich rodiny. Členové mise by chtěli v Záporoží pracovat až do 3. září, nicméně představitel ruských okupačních úřadů řekl, že můžou zůstat jen jeden den,“ popisuje zvláštní zpravodaj na Ukrajině Martin Dorazín.
Jak se vyvíjí situace v Ruskem okupované Chersonské oblasti, kde ukrajinské jednotky zahájily protiofenzívu a svádějí s ruskými silami intenzivní boje? Poslechněte si celé Téma dne
Podle něj jde o velice riskantní misi, jelikož její členové se budou po celou dobu pohybovat přímo na válečné linii. Může tudíž dojít i k nejrůznějším provokacím.
Analýza situace a demilitarizace jaderného objektu
Ukrajinská vláda si od mise slibuje především zhodnocení situace přímo na místě. Členové by mohli mít možnost mluvit se zaměstnanci jaderné elektrárny a s lidmi, kteří v oblasti žijí.
„Otázkou je, co jim Rusové povolí a jakým způsobem se na návštěvu připravili. Ukrajinský personál mluví o tom, že je zastrašován, že Rusové Ukrajince před návštěvou odvádí do sklepa na jakési pohovory, tam je zřejmě i bijí nebo jim vyhrožují. Jejich rodiny jsou drženy jako rukojmí,“ vysvětluje Dorazín.
Katastrofický scénář havárie Záporožské elektrárny? Česko v ohrožení není, uklidňuje expert
Číst článek
Otázkou tedy zůstává, co všechno budou moci inspektoři OSN za zmíněných podmínek od personálu elektrárny zjistit. Kromě toho však Ukrajina očekává, že se Mezinárodní agentura pro atomovou energii důrazně postaví za ukrajinské požadavky.
Ty spočívají především v demilitarizaci jaderné elektrárny a bezpodmínečném a okamžitém odchodu ruských vojáků, příslušníků FSB i pracovníků Rosatomu.
Zpětné získání kontroly nad chersonskou oblastí
O snaze ukrajinské armády získat od Rusů zpět jih země se mluví delší dobu, Ukrajinci se momentálně snaží zpátky dobýt oblast u přístavního města Cherson, které je důležitým ekonomickým centrem a slouží jako spojka mezi Krymem a zbytkem Ukrajiny.
„Pokud jde o západní stranu Dněpru, ukrajinská armáda by v této oblasti mohla dosáhnout výrazného úspěchu poměrně rychle,“ myslí si František Mičánek, brigádní generál v záloze z Centra bezpečnostních a vojenskostrategických studií Univerzity obrany a emeritní děkan prestižní vojenské školy NATO Defence College v Římě.
Z Chersonu je hlášena intenzivní střelba. Některá místa jsou bez dodávek elektřiny a vody
Číst článek
Problém může podle něj nastat v okamžiku, kdy dojde k osvobození Chersonu a ukrajinská vojska se dostanou na břeh řeky Dněpr.
„Pak budou vystaveni situaci, kterou si sami vytvořili, protože většinu dopravní infrastruktury v oblasti zničili, aby Rusové nemohli přivážet další posily. Ale Ukrajinci teď budou infrastrukturu také potřebovat. Bude tedy záležet na tom, jak dobře budou mít připravenou další část ofenzivy, jakými cestami se budou pohybovat a co jim Rusové umožní,“ vysvětluje Mičánek.
Kyjev předem varoval před přílišným optimismem a očekáváním rychlého vítězství, podle záběrů z Chersonu však ukrajinská armáda velmi cíleně útočí na ruské vojenské objekty, především na muniční sklady, vojenské základny a velitelské pozice.
„Jde o rozsah, který jsme předtím neviděli. Ukrajinci se nesmírně snaží, aby vyhnali Rusy z Chersonu a na druhý břeh Dněpru. Byl by to pro ně obrovský zlom v celé válce, kdyby se jim podařilo Cherson dobýt,“ míní Dorazín.
Poslechněte si celé Téma dne v audiozáznamu. Moderuje Renata Kropáčková.
