Trochu jako v Kocourkově působí trojjazyčné nápisy v Bosně a Hercegovině. Úřední dokumenty včetně vyhlášek, řidičáků nebo pasů musí být ve třech jazycích - bosenštině, chorvatštině a srbštině. Zajímavé na tom je, že jde jen o varianty jednoho jazyka a texty jsou mnohdy do poslední tečky stejné.

16:22 28. prosince 2012 Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

Srbská vláda se rozhodla dostát svým závazkům a zavedla bosenštinu jako vyučovací jazyk tam, kde žijí Bosňáci, konkrétně v oblasti Sandžaku na jihu Srbska mezi Bosnou a Kosovem.

Jde o jeden z kroků k emancipaci muslimské komunity. Bosňáci se považují za svébytný národ, který by měl mít i svůj jazyk.

Rozdíl mezi jednotlivými jazyky nespočívá v gramatice, ale v tom, že Bosňáci se snaží psát latinkou, kdežto Srbové píší jak latinskou, tak cyrilicí.

Například na cigaretových krabičkách musí být v Bosně varování před rakovinou povinně ve třech jazycích. Všechny varianty se ale vyslovují úplně stejně, pouze srbská varianta je psána v cyrilici.

Kromě jisté absurdity je to i velmi nákladné, protože všechny úřední dokumenty musí být přeloženy do tří základních bosenských jazyků a jsou také dvě různé grafické verze těchto dokumentů.

A když se v zahraničí sejdou delegace, každá má vlastního tlumočníka, ačkoliv jde o jeden jazyk a v Bosně prakticky všichni mluví stejnou variantou.

Martin Dorazín, Martin Hromádka Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít