Maďarsko přijetí Ukrajiny do EU moc nepřeje. Komise postupuje rychlostí blesku, hodnotí analytik
Ukrajina a Moldavsko před dvěma lety získaly od EU kandidátský status. V úterý na dlouhé cestě ke členství udělají další důležitý krok. V Lucemburku se odehraje první mezivládní konference s oběma zeměmi. Oficiálně tak budou zahájeny přístupové rozhovory. „Byl velký tlak to stihnout před maďarským předsednictvím,“ říká pro Český rozhlas Plus analytik Asociace pro mezinárodní otázky Pavel Havlíček.
Kdybychom si odmysleli, že na Ukrajině je válka a část Moldavska mají pod kontrolou proruští separatisté, která země by byla blíž vstupu do Unie?
Kdybychom měli srovnat Moldavsko a Ukrajinu, tak si myslím, že Moldavsko je v některých ohledech akceschopnější, protože má výhodu, že je o hodně menší. Takže by pravděpodobně bylo lépe připraveno.
Poslechněte si rozhovor s analytikem Pavlem Havlíčkem o zahájení přístupových jednání EU s Moldavskem a Ukrajinou
Na základě minulých zkušeností se ukazuje, že čím je země menší a kompaktnější a dokáže rychleji provést klíčové reformy, tím se dokáže lépe posouvat v rámci přístupových rozhovorů.
Na příkladu zemí západního Balkánu je to třeba Černá Hora, která je vlastně v tomto směru připravena. Je to menší stát, který dokáže rychle a poměrně efektivně provádět reformy, což je model, který je nejrychlejší.
Česká diplomacie oceňuje bezprecedentní rychlost, s jakou obě země pokračují na svojí cestě do EU od chvíle, kdy jim byl udělen kandidátský status. Opravdu postupují tak rychle?
Řekl bych, že v rámci toho poměrně technicistního procesu ano.
Členské státy Evropské unie schválily vyjednávací rámce pro přístupové rozhovory s Ukrajinou
Číst článek
Kdybychom se vrátili do roku 2022, kdy Ukrajina i Moldavsko připravovaly dotazník pro Evropskou komisi, tak jak vypracování, tak potom vyhodnocování ze strany Evropské komise pokračují v rámci zdlouhavého evropského procesu rychlostí blesku.
Opravdu vidíme, že Ukrajina i Moldavsko dělají velmi rychlé kroky. Ve srovnání se zeměmi západního Balkánu je dynamika těchto dvou východoevropských zemí o poznání rychlejší a efektivnější.
Co teď pro Ukrajinu a pro Moldavsko bude nejsložitější splnit?
Teď je takové intermezzo, kdy se úterkem formálně otevřou přístupové rozhovory jak s Ukrajinou, tak s Moldavskem. To, že proběhne ta mezivládní konference teď ještě před začátkem maďarského předsednictví, je také velmi důležité, protože by v tomto směru mohlo být problematické.
Další měsíce budou věnovány zejména tomu, aby Evropská komise udělala velmi zevrubný screening toho, jak si tyto dvě země stojí a jak mají být nastaveny vyjednávací parametry pro jednotlivé kapitoly, kterých je přes 30 a budou ty země zaměstnávat pravděpodobně na dlouhé roky.
Teď bude probíhat taková technicistní fáze, která je zaměřena zejména na tento proces. Pokud se to podaří do konce roku, tak to bude velmi rychle. Já očekávám, že výsledky procesu vyhodnocování uvidíme na začátku příštího roku.
Teď to díky bohu vyšlo tak, že v tomto složitém období, kdy bude v čele Rady EU Maďarsko, štafetu přebírá Evropská komise s vyhodnocováním technického procesu stavu připravenosti. Maďarsko totiž doposud působí, že minimálně tomu ukrajinskému procesu příliš nepřeje.
Další krok ke členství Ukrajiny a Moldavska v EU. Členské státy se shodly na vyjednávacích rámcích
Číst článek
Maďarské předsednictví
Maďarsko, které, jak jste řekl, přebírá předsednictví v Radě EU, se původně k zahájení rozhovorů konkrétně s Ukrajinou stavělo dost odmítavě. Nakonec tedy po určitém nátlaku změnilo názor. Mohlo by Maďarsko zpomalovat celý ten proces?
Teoreticky ano, ale myslím si, že bude mít velmi málo praktických nástrojů, jak toho dosahovat.
Viděli jsme v minulosti poměrně nekonstruktivní přístup maďarského eurokomisaře Olivéra Várhelyiho, který prosazoval úplně jiné státy. Bylo to třeba Srbsko nebo některé spřátelené státy se silnými vazbami na maďarskou vládu. Což by se nemělo dít, protože Evropská komise by měla zůstat nestranným posuzovatelem.
Ale byl velký tlak, i z české strany, aby se se spuštěním rozhovorů a mezivládní konferencí začalo ještě před maďarským předsednictvím. Aby se neriskovalo, že najednou nebudeme mít šest měsíců co dělat.
Nehrozí, že Ukrajina a Moldavsko skončí podobně, jako skončily některé balkánské země, s nimiž se vedou přístupové rozhovory bezvýsledně už řadu let?
Myslím si, že ta hrozba existuje. Pokud se podíváme na státy jako Albánie nebo třeba Severní Makedonie, tak ony mají obrovské problémy se svými sousedy. Ať už Bulharsko nebo Řecko si na nich vynucují určité ústupky. Minimálně Makedonci budou muset měnit svoji ústavu. Takovéto komplikace hrozí i na Ukrajině, pokud Evropská unie nezmění rozhodovací proces.
