Ukrajinských měst pod kontrolou Kyjeva je podle rusisty Glance z Filozofické fakulty Univerzity Karlovy od začátku dubna v nabídce asi desítka, mezi nimi třeba Cherson, Kramatorsk nebo Dobropillja na jihu a východě Ukrajiny, která ruská armáda neokupuje, naopak je ztratila ve prospěch ukrajinské armády, nebo vůbec nedobyla.

Nově oznámené „rodinné hypotéky“ mají být podle ruského webu RBC příležitostí pro rodiny s dětmi. Server Meduza, který se na RBC odkázal, text doprovodil fotografiemi z posledních týdnů z míst, kam v Kramatorsku dopadly ruské bomby.

Kramatorsk i Cherson jsou dlouhodobě terči ruského ostřelování. O druhém zmíněném městě na břehu Dněpru západní média často píší jako o „nejnebezpečnějším“ na Ukrajině, především kvůli dronovým útokům, jejichž oběťmi jsou i civilisté. Ruské pozice jsou totiž v podstatě na druhém břehu řeky.

Jde nicméně o oblasti, ve kterých Moskva v září 2022 uspořádala referenda o připojení k Ruské federaci, které Kyjev ani OSN jako celek neuznaly. Proti rezoluci, která anexi odsoudila, tehdy na plénu Generálního shromáždění OSN hlasovalo jen pět zemí včetně Ruska, Severní Koreji nebo Běloruska.

Podle slavisty a rusisty Marka Příhody z Filozofické fakulty Univerzity Karlovy ruský program rodinných hypoték ale nijak nezmění situaci ve městech, které drží Ukrajina. Mimo jiné i kvůli zákazu na nákup nemovitostí pro ruské občany, který s výjimkami platí už v podstatě od začátku ruské invaze v roce 2022.

„Pokud fronta vydrží a ta města zůstanou ukrajinská, tak v nich Rusko tímhle programem nijak nemůže měnit strukturu obyvatel,“ dodává Příhoda.

„Zlověstnost“ začlenění ukrajinských měst do nabídky ruských bank spočívá podle rusisty spíše v tom, že vypovídá o ambici Rusů nevzdat se území, která si nárokují od falešných referend v roce 2022.

„Primárně ten program není zacílený na to, aby měnil etnickou strukturu nebo se občané ruské federace přesunuli do nových oblastí. Je tam asi 900 měst. Jde především o oživení trhu s nemovitostmi, který zažívá v Rusku nedobré časy,“ uzavírá Příhoda.

Do okupace za prací

Rusko nyní okupuje asi 18 procent území Ukrajiny. Na Moskvou obsazených územích kromě okupovaného Krymu žilo začátkem roku 2022 asi 6,4 milionu lidí. Nyní je to podle týdeníku The Economist asi 3,5 milionu.

A podle ruristy Glance může v tomto programu jít o strategii rusifikace. Součástí této strategie, kterou Rusko na okupované Ukrajině provádí, je například odvoz ukrajinských dětí na převýchovu do Ruska, ale i „porušťování“ dobytých oblastí, a to nejen tlakem na obyvatele, kteří před válkou neprchli, ale i přemísťování Rusů do okupovaných měst.

Ruské úřady na zabraných částech Ukrajiny místním nutí ruské pasy, a to tak, že bez nich v podstatě není možné běžně fungovat, například poslat dítě do školy, ucházet se o zdravotní a sociální péči nebo nechat znovu zapsat svou firmu.

Odliv lidí vedl podle týdeníku The Economist k přebytku pracovních míst, které nemá kdo zaplnit.

Moskva na okupovaná území láká pracovníky z Ruska a střední Asie, jde o mnoho dělníků, ale řada učitelů, zdravotníků i úředníků pracují s krátkodobými smlouvami. Podle The Economist tam takto ke konci loňského roku přijelo kolem 50 tisíc lidí.

Server Seznam Zprávy rovněž informoval, že Moskva už v polovině roku 2023 na válkou zasažená území lákala do takzvaných „svobodných ekonomických zón“, kde přistěhovalci měli mít třeba nulovou daň z příjmů právnických osob nebo platit menší pojistné.

vdv Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít