Násilnosti na předměstí švédských měst pokračovaly už čtvrtou noc

Už čtvrtou noc hořela auta na předměstí Stockholmu a stovky výtržníků útočily na posílené oddíly policie. Násilnosti se rozšířily do dalších čtvrtí švédského hlavního města a několik aut shořelo i v jihošvédském Malmö.

Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nepokoje ve Stockholmu

Nepokoje ve Stockholmu | Zdroj: ČTK

Ve stockholmské čtvrti Ragsved zapálili útočníci policejní stanici a zasypali policisty kamením.

Výtržníci rozbíjeli okna, ničili obchody a školy. Vesměs jde o mladé lidi kolem 20 let.

„Nepoznal jsem žádného z nich. Zapalovali a demolovali auta, rozbili mnoho oken a zapálili policejní stanici. Snažil jsem se je zastavit, ale marně,“ popisoval svědek.

Přehrát

00:00 / 00:00

O násilnostech na předměstí Stockholmu a Malmö mluvil na Radiožurnálu spolupracovník Českého rozhlasu ve Švédsku Tomáš Sniegoň

„Násilím nic nezískají. Ve Švédsku platí stejné zákony pro všechny,“ varoval švédský premiér Reinfeldt.

Příčinou nepokojů je nezaměstnanost a špatná sociální situace přistěhovalců. Zatímco mezi rodilými Švédy je bez práce šest procent lidí, mezi imigranty je nezaměstnanost 16procentní.

Velké množství přistěhovalců přichází do Švédska ze sousedních severských států, ale hlavně ze zemí třetího světa. Jen loni přijelo do sotva desetimilionového Švédska přes sto tisíc imigrantů.

Téměř 44 tisíc z nich žádalo o politický azyl. Zhruba polovina z těchto lidí přišla ze Sýrie, Afghánistánu nebo Somálska.

Přehrát

00:00 / 00:00

O násilnostech mezi přistěhovalci ve švédských městech mluvil na Radiožurnálu švédský překladatel žijící v Praze Carl Rüster

„Incident, který odstartoval současné nepokoje, se stal před více než týdnem. 68letý muž mačetou nebo dlouhým nožem ohrožoval své okolí. Potom se s jednou ženou zavřel v bytě. Nebylo jisté, zda byla žena rukojmí. Policisty, kteří do bytu vnikali, také nožem ohrožoval. Policisté muže zastřelili a to se stalo rozbuškou konfliktu. Jde ale o ventilaci frustrace a dalších pocitů, lidé, kteří násilí páchají, určitě nejsou žádní ochránci lidských práv. Jsou to mladí vandalové, kteří chtějí poškodit švédskou společnost,“ vysvětluje spolupracovník Českého rozhlasu ve Švédsku Tomáš Sniegoň.

Podle švédského překladatele žijícího v Praze Carla Rüstera se současné nepokoje nedotknou švédské přistěhovalecké politiky. Všechny politické strany jsou nicméně jednotné v tom, že v dotyčných čtvrtích jsou potřebné změny ve školství.

„Násilí páchá většinou první generace přistěhovalců. Statistiky ukazují, že příslušníci druhé generace se takto násilně nechovají. Investice do školství je tak investicí do budoucna,“ uvádí Rüster.


Zvětšit mapu

Jaromír Marek, Simona Bartošová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme