Na některé vesnice úřady zapomněly, maročtí úředníci jsou pomalí a neefektivní, popisuje Češka
V pátek večer zasáhlo centrální Maroko zemětřesení o intenzitě 6,8 stupně. Jedná se tak o nejsilnější zemětřesení, které od roku 1900 oblast zasáhlo. Pozůstalí po obětech prohledávají sutiny holýma rukama. „Maročtí úředníci jsou bohužel pomalí a neefektivní, byrokracie nepatří mezi siné stránky země,“ říká Česka Tereza Huclová, která střídavě v Maroku žije a provozuje tam cestovní kancelář Zažít Maroko.
Neštěstí si podle aktuální bilance vyžádalo přes 2900 lidských životů a srovnalo se zemí celé vesnice. Jak složité bylo získat informace o vašich přátelích a známých?
Naštěstí jsme informace měli velice rychle, vlastně už dopoledne po nočním zemětřesení jsem měla zprostředkovanou informaci, že ve vesnicích Imlil a Aremt, kde žije většina našeho týmu a sídlí i marocká část naší cestovky, nedošlo ke ztrátám na životech.
Větší pomoc se dostává k frekventovanějším místům a vesnicím, které jsou spojené se silnicí. Jsou vesnice, na které úřady moc nemyslí a ani se o nich neví, vysvětluje Tereza Huclová, Češka žijící střídavě v Maroku a Česku
Někdo, byť cesta do Marrákeše byla zabarikádovaná a zasypaná, se z vesnice dostal do městečka a z něj do Tahnaoutu a předal tam informaci. Od našich řidičů, kteří žijí v Marrákeši, jsme toto všechno věděli.
Poslední dva dny komunikujeme přímo s kolegy ve vesnicích. Předevčírem se obnovil signál, internet, telefony a všichni jsou v pořádku. Do Maroka mířím ve středu ráno, abych se přesvědčila, jaká je situace.
Epicentrum zemětřesení bylo asi 72 km od Marrákeše, zasažená oblast se nachází z velké části ve špatně přístupných místech. Jak si to představit?
Vysoký Atlas jsou opravdu špatně dostupná hluboká údolí, která nejsou spojená s hlavní silnici, s žádnou zpevněnou komunikací. A když do některých těch údolí jedete terénním autem, z hlavní cesty to na konec údolí trvá dvě hodiny.
V tuto chvíli jsou tyto cesty zasypané a nepřístupné, svahy jsou velice strmé. Takže k některým vesnicím je velice špatný přístup.
Čeští hasiči už nepočítají s vysláním speciálního týmu do Maroka. Z Marrákeše nepřišla oficiální žádost
Číst článek
Dostává se lidem nějaká pomoc?
Pomoc se určitě dostává, ale samozřejmě se větší pomoc dostává k těm frekventovanějším vesnicím nebo frekventovanější místům, která jsou právě na té silnici.
Třeba do vesnicí Aremt, Imlil, Moulay Brahim už potravinová pomoc dochází. Nicméně jsou vesnice, na které úřady ani nemyslí a v podstatě se o nich moc neví. Nejsou prostě tak známé. Dá se říct, že se na ně zapomnělo.
Ale zrovna v úterý jsem na internetu viděla zoufalé volání obyvatelky jedné vesnice, která říkala, že potřebují jídlo. Udávala tam polohu, kde se vesnice nachází, jednoduše popisovala, jakým způsobem se tam záchranáři dostanou.
„Po celém Maroku je velikánská vlna solidarity, lidé ve velkém darují krev.“
Po celém Maroku je velikánská vlna solidarity. To je třeba říct. Lidé ve velkém darují krev, zachraňují nebo hledají zásoby, skupují a posílají všechno do těchto oblastí.
V Marrákeši fungují velká dobrovolnická centra, dobrovolníci to do jednotlivých regionů a vesnic dováží. Rozsah škod je v tuto chvíli veliký a do některých míst se pomoc dostává pomalu.
Se zemětřesením nikdo moc nepočítal
Nakolik jsou Maročané na podobné katastrofy připraveni? Jsou moderní stavby koncipovány tak, aby odolaly podobným zemětřesením?
Myslím, že situace je dost podobná, jako byla v Turecku. Se zemětřesením nikdo moc nepočítal, a i kdyby s tím počítali nebo na to mysleli, tak stejně Maročani nemají prostředky, aby si stavěli hodně stabilní domy.
3:32
‚Všechno je v troskách.‘ Domy v marocké vesničce se po zemětřesení proměnily v hromady suti
Číst článek
Je to jedna z věcí, která mě v Maroku vždycky překvapovala, tedy stavební způsoby, které tam vládnou. Jsou to jednak tradiční domky, které jsou stavěné z nepálených cihel a materiálů, které se v dané oblasti zrovna našly.
No a potom i moderní domy. Z mého pohledu je to fórové. Myslím, že v žádném případě Maročani nepřemýšleli, že přijde zemětřesení. Poslední veliké zemětřesení bylo v Agádíru v roce 1960.
Jak jsou na tom chráněné památky UNESCO, zejména slavná hliněná města?
Záleží kde. Nejslavnější hliněná města Ait Ben Haddou a Kasbah zemětřesení přežila, byť samozřejmě s určitými ztrátami. Je to relativně daleko od epicentra.
Slyšela jsem od jednoho našeho průvodce, který se tam nacházel, že ty stavby mají trhliny, ale stále stojí. Daleko hůř je na tom mešita Tin Mal, která se nachází přímo u obce Talat N‘Yaaqoub, což je hodně postižená oblast.
„Mešita Tin Mal je srovnaná se zemí. Maročané ji přitom poslední měsíce opravovali.“
Je to úžasná stavba z 12. století a jedna z prvních památek dynastie Almohadů v Maroku. Je zničená, je opravdu srovnaná se zemí.
Je to velikánská škoda, protože to byla stavba krásná, a hlavně Maročani strávili posledních několik měsíců její opravou. Měla se v blízké době znovu otevřít pro veřejnost a teď je to všechno bohužel srovnané se zemí.
Byrokracie v Maroku je pomalá
Maroko zatím přijalo nabídky na vyslání záchranných a pátracích týmů pouze od Španělska, Británie, Kataru a Spojených arabských emirátů. Tušíte, proč tak dlouho zvažuje oficiální pozvání specialistů z dalších zemí včetně Česka, kde víme, že je stále připraven k pomoci specializovaný tým?
V úterý ještě prý poslali pozvání do Izraele. Proč tak dlouho čekají nebo proč to pořád trvá? Po několika letech zkušeností s jejich byrokracii bych řekla, že je prostě byrokracie v Maroku neuvěřitelně pomalá.
Když potřebujete na něco dát razítko, tak se miliony úředníků mají potřebu k tomu vyjádřit, probrat to se svým nadřízeným a potom se teprve za hrozně dlouhou dobu něco stane.
„Byrokracie v Maroku je neuvěřitelně pomalá.“
Takže bych v tom nehledala něco jiného než to, že jsou maročtí úředníci pomalí a nejsou dostatečně efektivní.
Maroko má spoustu skvělých stránek, na jednu stranu je úžasné, ale taky má spousta špatných stránek a byrokracie Maroka je jednou z nich. Takto si to osobně vysvětluji já.
Jak je to třeba s pojištěním? Je to iluzorní představa, že by objekty na vesnicích byly pojištěny?
Rozhodně nejsou pojištěny. Objekty ve vesnicích a horách nejsou ani zanesené v katastru.
,Totální apokalypsa.‘ Reportáž z marockých hor, kde se země třásla nejsilněji
Číst článek
To mě dost překvapilo, když jsme registrovali v horách naši marockou společnost, přišli jsme registrovat firmu na úřad a oni nás vyzvali, ať můj společník doloží výpis z katastru. A on se strašně podivoval, že nic takového nemají.
Ve větších městech samozřejmě takové věci fungují a existují, ale ve vesnicích opravdu nic podobného neexistuje. Tam ta výstavba probíhá velice spontánně. Lidi své pozemky dědí z generace na generaci.
O spoustě vesnic se ani tolik neví, protože je nenajdete ani na Google mapách. Jsou opravdu velice odříznuté a lidi tam žijí tradičně. Tím komplikovanější je zřejmě pomoc po zemětřesení.
Poslechněte si celý rozhovor s Terezou Huclovou.
