Podle zdrojů EDF považuje smlouvu uzavřenou letos v lednu za důkaz, že korejská firma zřejmě neuváděla v tendru na dodávku dvou jaderných bloků pro Dukovany pravdivé informace o vlastnictví nabízené technologie reaktorů APR. Korejská firma to ale odmítá. EDF informaci nekomentovala.

Původní stížnost k ÚOHS podala EDF coby poražený uchazeč o zakázku již loni poté, co vláda spolu s investorem, polostátním ČEZ, vyhlásila výsledky soutěže. KHNP podle nich podala nejlepší nabídku, jak pokud jde o cenu, tak co se týče garance dodržení nabídnutých podmínek projektu včetně harmonogramu výstavby. Stížnost podal také již dříve vyřazený Westinghouse.

Komu technologie patří

ÚOHS obě stížnosti zamítl už před koncem roku, firmy se proti rozhodnutí následně odvolaly. V polovině ledna ale Westinghouse uzavřel s KHNP dohodu, z níž mimo jiné vyplývalo urovnání všech sporů. A předminulý týden ÚOHS informoval, že od americké firmy obdržel zpětvzetí návrhu na rozklad, zatímco naopak EDF podle úřadu „v nedávné době svůj rozklad doplnila“.

„Doplněné podklady musí být před vydáním rozhodnutí předsedy Úřadu vyhodnoceny a posouzeny,“ uvedl tehdy mluvčí ÚOHS Martin Švanda.

Z nových informací vyplývá, že podklady se týkají právě vyřešení sporu, který dlouhodobě vedli Američané s Korejci, a to kvůli licenci na reaktory APR. Podle Westinghousu byla použitá technologie korejské firmy výsledkem jejich někdejší spolupráce v jaderné energetice, a nárokoval si tak poplatky za duševní vlastnictví či podíly na zakázkách.

Proti tomu se KHNP bránila u arbitráže v Koreji, zatímco Westinghouse žaloval korejskou společnost v USA. Podle firmy totiž vývoz reaktoru APR do třetích zemí podléhá coby americká technologie souhlasu vlády USA. Letos v lednu se ale situace pod dlouhých vyjednáváních změnila – nejprve americké úřady podepsaly s korejskými protějšky memorandum o spolupráci v jaderné energetice a krátce na to podepsaly dohodu mimo jiné o ukončení sporů i Westinghouse a KHNP.

Spory podle zdrojů blízkých tendru mohly vyvolávat u konkurence v tendru pochybnosti o vlastnictví reaktoru APR sice už dříve, nové dohody mezi úřady a firmami jsou ale nyní údajně pro EDF důkaz, že Korejci technologii neměli plně v rukou. Nabízející v tendru přitom museli prokázat mimo jiné plné vlastnictví technologie.

Bezpečnostní riziko?

Dohoda podle zdrojů také ukazuje, že americká firma může určitým způsobem o využití technologie APR stále rozhodovat, což by mohlo být bezpečnostní riziko. ÚOHS by to měl proto na základě doplnění stížnosti prověřit.

Společnost ČEZ na dotaz Českého rozhlasu potvrdila, že od všech uchazečů požadovala a také získala během tendru potvrzení o vlastnictví práv k nabízené technologii. „A to jak při bezpečnostním posouzení, tak i v aktuálních nabídkách. Účastníci tendru museli doložit, že jsou vlastníky a dodavateli jaderné technologie,“ uvedl mluvčí ČEZ Ladislav Kříž.

Reaktor společnosti KHNP APR 1400 získal podle Kříže licenci v Jižní Koreji, Spojených arabských emirátech a zároveň tzv. „design certification“ od jaderného dozoru USA (US NRC). „Z důvodu omezení lokality Dukovan KHNP upravila svůj projekt APR 1400 na projekt o výkonu 1000 MWe (APR 1000). Vloni získali certifikaci podle požadavků evropských provozovatelů, projekt APR 1400 tento certifikát získal již v roce 2017,“ upřesnil Kříž.

Zda letošní uzavření smlouvy mezi Korejci a Američany o narovnání vztahů může znamenat, že v tendru korejská firma neuváděla správné informace, nechtěl ČEZ komentovat. „My opravdu neznáme obsah dohody mezi KHNP a Westinghousem, takže nemůžeme na tyto otázky odpovědět,“ reagoval Kříž.

KHNP reagovala na podezření stručně. „Tvrzení, že společnost KHNP uvedla v nabídce nepravdivé informace, se nezakládají na pravdě,“ uvedl mluvčí společnosti Václav Prchlík.

Pokud jde o možné bezpečnostní riziko vyplývající z vlivu Westinghouse na KHNP, společnost ho také odmítá. „Dohoda má podpořit spolupráci obou stran na světovém trhu a nijak nesouvisí s bezpečnostními riziky. Spolupráce se společností Westinghouse pozitivně ovlivní projekty KHNP v oblasti jaderné energetiky, včetně projektu výstavby nových bloků v České republice,“ uvedlo KHNP.

S Bruselem je KHNP v kontaktu

Francouzská společnost EDF podala kvůli dukovanskému tendru stížnost také už loni k Evropské komisi (EK). V ní žádala o prověření, zda KHNP neporušuje evropská pravidla a nemá skryté dotace od svého vlastníka, státu. I tuto stížnost v minulých dnech EDF doplnila. Komise by podle ní měla prověřit i další jaderné tendry v Evropské unii. Firma to podle zprávy ČTK uvedla v dopise předsedkyni Komise Ursule von der Leyenové, o němž informovaly weby Contexte a Euractiv.

Společnost chce, aby se Komise zabývala podmínkami jaderných výběrových řízení v Evropě. Zdůrazňuje, jak je důležitá spravedlivá hospodářská soutěž mezi evropskými a neevropskými podniky v unijních jaderných tendrech. EDF sice Dukovany v textu přímo nezmiňuje, z kontextu ale podle Euractivu vyplývá, že se týká právě i této zakázky. EDF požaduje, aby EK zpřísnila dohled nad financováním společností, které se ucházejí o jaderné zakázky v EU. Všichni účastnící tendrů by měli mít povinnost plně oznamovat jakékoli subvence, které obdrželi od vlád zemí mimo EU.

EDF má totiž podle informací zdrojů obeznámených se stížností podezření, že korejský stát finančně pomáhá minimálně mateřské společnosti KHNP, firmě KEPCO. Proto pak údajně KHNP může nabízet plné garance například za dodržení lhůt v projektech, které přitom nemůže ovlivnit. Jde třeba o rozhodování místních úřadů.

KHNP už dříve využití státních subvencí i jakékoliv zpochybnění své nabídky popřela.

Evropská komise podle zdroje blízkého jednání na stížnost reagovala tím, že zahájila šetření a poslala otázky korejské i české straně. „KHNP je s Evropskou komisí v kontaktu. Bližší vyjádření ale v tuto chvíli bohužel nemůžeme poskytnout,“ uvedl mluvčí firmy Václav Prchlík.

Tendr do konce března

Česká vláda, která se na tendru podílí s investorem ČEZ, podle mluvčí Lucie Ješátkové žádné otázky neobdržela.

Podle zatím platného harmonogramu má ČEZ s podporou vlády uzavřít kontrakt na dodávku dvou reaktorů pro Dukovany tzv. na klíč s KHNP do konce března. Podmínkou ale je, že ÚOHS do té doby rozhodne právě o stížnosti EDF, do té doby totiž platí předběžné opatření znemožňující smlouvu podepsat.

Zda bude do konce března kontrakt podepsán, může ovlivnit i jednání o garancích pro české subdodavatele. Z přislíbeného 60procentního podílu na hodnotě kontraktu mají mít podle ministra průmyslu a obchodu Lukáše Vlčka (STAN) zajištěných smlouvami o smlouvách budoucích aspoň 30 procent před jeho podpisem. České televizi ministr řekl, že jednání pokračují a nyní je zajištěno asi 20 procent.

Dva nové reaktory mají stát při současných cenách 400 miliard korun. Nabídka uchazečů obsahuje i opci se závaznou cenou na další dva bloky pro Temelín. O jejím využití se má rozhodnout do pěti let.

Jana Klímová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít