Německá předvolební nuda. Zoufalí novináři píšou o výletní lodi jménem Angela
Západ zažil v uplynulém roce troje velmi napínavé volby. Britské referendum a prezidentské volby ve Spojených státech a ve Francii. Jaké budou volby do německého parlamentu tuto neděli? Podle všeho k uzívání nudné, protože o vítězi - respektive vítězce - je už rozhodnuto.
Jedno, jaké noviny otevřete, jakou stanici naladíte nebo jaký kanál zapnete v televizi, v německém mediálním světě převládá názor, že nedělní volby v žádném případě napínavé nebudou.
Ačkoli se vyzyvatel už dvanáct let úřadující kancléřky, sociální demokrat Martin Schulz urputně snaží parlamentní volby alespoň trochu zdramatizovat, v úspěch takového počínání nevěří asi ani samotný Schulz. Angela Merkelová a její CDU vede v průzkumech o několik délek, přibližně deseti až patnáctiprocentní náskok kancléřky je zkrátka dlouhý i pro finišmana těch nejlepších kvalit.
Nejenže je, jak se zdá, o vítězce rozhodnuto, ale ani předvolební kampaň není nijak dramatická - žádná korupční kauza, žádné velké skandály, prostě nic. Německo se blíží k volební neděli bez emocí, pomalu, ale jistě.
Německý volební seriál
Němci budou rozhodovat o dalším směřování své země v neděli 24. září. Německo je pro Českou republiku významným partnerem, Český rozhlas proto připravil k parlamentním volbám nový seriál, ve kterém se budou probírat zásadní témata, která zasáhnou do nedělních voleb. Zazní série reportáží, rozhovorů a analýz.
Výletní loď Angela
Němečtí novináři si trochu zoufají a lámou si hlavy, o čem psát. A napadá je ledasco. Kupříkladu berlínský deník Der Tagesspiegel otiskl rozhovor s kapitánem výletní lodi, která se jmenuje Angela a která se plaví hlavním městem po Sprévě. Kapitán odpovídal na otázku, zda dělá kancléřce reklamu. Prý ne, loď se tak jmenuje už od roku 1951. To Angela Merkelová nebyla ani kancléřkou a ani na světě.
Ve srovnání s britským referendem, volbami v USA a Francii jsou ty německé volby opravdu nudné. Ale třeba se dá na ně dívat i jinou optikou. Pozorovatelé z ostatních zemí, ve kterých se vlády střídají každé čtyři roky - někdy i s větší frekvencí - a ve kterých strany vznikají stejně rychle, jako zanikají, mohou tyto německé volby vnímat jako důkaz záviděníhodné stability.
