Německo má jednu z nejnižších porodností v Evropě, do budoucna proto bude podle odborníků zapotřebí ještě větší příliv pracovníků odjinud. Běžní Němci si uvědomují, že hospodářství výpomoc ze zahraničí potřebuje, zároveň ale nechtějí přistěhovalce ve své čtvrti.

Podle dvou třetin německé populace zatěžují imigranti sociální systém. Jejich odlišný životní styl navíc údajně vede ke konfliktům s místními a je příčinou řady problémů ve školách.

Vstřícnější postoj zaujímají mladí, kteří mají často kamarády a spolužáky pocházející z jiných kultur. Podle průzkumu si 85 procent Němců mezi 14 a 29 lety myslí, že díky cizincům je život v Německu pestřejší. A nejde prý jen o mezinárodní kuchyni nebo kulturní vystoupení.

Německo zažilo už několik přistěhovaleckých vln. V současnosti přitahuje hlavně obyvatele jihoevropských zemí zasažených krizí. Do Německa tak míří Řekové, Španělé, Portugalci a Italové.

Zatímco předchozí vlny přistěhovalců přinášely většinou nepříliš kvalifikované síly na práci do továren, dnes mají zájem spíše vzdělanější lidé. Až 30 procent cizinců, kteří se v Německu v posledních letech usadili, absolvovalo vysokou školu. Tento typ přistěhovalců je na německém trhu vítaný.

„Práce tady je náročná. Člověk se v kterékoliv profesi, oboru hodně naučí. Funguje tu celoživotní vzdělávání, to ve Španělsku není, proto je pro mnoho Španělů práce v Německu zajímavá,“ říká Javier z agentury, která zprostředkovává práci v Německu.

Averzi vůči cizincům tak vyvolávají především problémy s komunitami, které se v zemi usadily v minulosti. Německé vlády tehdy zanedbaly jejich adaptaci v německém prostředí.

Klára Stejskalová, Kristina Winklerová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít