Německá policie zadržela bodyguarda bin Ládina. Členové jeho rodiny už mají německé občanství

Bývalý bodyguard vůdce teroristické organizace Al-Káida Usámy bin Ládina byl v pondělí zadržen v zápodoněmecké Bochumi, kde již několik let s rodinou žije. Německé úřady se jej nyní pokusí vyhostit do Tuniska, odkud pochází, informoval deník Bild. Bulvární list před časem upozornil, že dvaačtyřicetiletý islamista Sami A. dostává od státu pro sebe a svou rodinu měsíčně v přepočtu 30 000 korun.

Berlín Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Německá policie před berlínskou nemocnicí postřelila 27letého ozbrojeného muže.

Německá policie (ilustrační foto) | Zdroj: Reuters

Policisté Samiho A. zadrželi v pondělí v okamžiku, kdy se přišel jako každý den přihlásit na policejní stanici. Spolkový úřad pro migraci a uprchlíky (BAMF) totiž zrušil své dřívější rozhodnutí, které vyhoštění Tunisana z Německa znemožňovalo kvůli „mučení, nelidskému či ponižujícímu zacházení“, kterému by mohl čelit ve vlasti. Samotná deportace bývalého bodyguardy Usámy bin Ládina se nyní připravuje.

Vězněného lékaře, který pomohl chytit bin Ládina, přesunuli v Pákistánu na tajné místo

Číst článek

Sami A., kterého úřady považují za potenciálně nebezpečného, přišel do Německa poprvé už v roce 1997 a finanční podporu dostává nepřetržitě od roku 2008. Západoněmecké město Bochum mu na základě azylového zákona vyplácí téměř 200 eur měsíčně. Stejnou částku dostává také jeho žena, na čtveřici dětí má pár mezi 133 a 157 eury měsíčně. K tomu mají ještě nárok na další příspěvky. Celkem tak rodina dostává více než 1160 eur (30 000 korun) měsíčně.

Jako osobní strážce Usámy bin Ládina působil Sami A. v letech 1999 až 2000. Vojenský výcvik získal v táboře v Afghánistánu. Členové jeho rodiny už mají německé občanství.

Případ Samiho A. vyvolal v Německu debatu o těžkostech, na které německé úřady narážejí při pokusech vrátit neúspěšné žadatele do země původu. Podle posledních údajů je v zemi nyní kolem 65 000 lidí, kteří by měli být deportováni, ale kvůli problémům s chybějícími dokumenty nebo nedostatečné spolupráci zemí původu deportováni být nemohou.

ČTK Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme