Švédsko šlo vlastní cestou, ostatní severské země uvolnily opatření později. Jak jsou na tom teď?
Norsko, Dánsko i Finsko v posledních dnech oznámily velké uvolňování opatření, otevírat se budou školy, restaurace nebo obchodní centra. Trojice skandinávských zemí se tak stavem ve společnosti opět přibližuje čtvrté historicky, společensky i politicky spřízněné zemi, Švédsku. Ta jako jediná z nich nezavedla přísná opatření. Jak jsou na tom země teď a v čem se jejich výchozí situace liší?
Začít musíme v polovině března, kdy se kvůli šíření nemoci Covid-19 cesty Švédska a ostatních tří zemí rozešly. Zatímco Dánsko, Norsko i Finsko svým občanům některá pravidla nařídily, Švédsko nechalo většinu opatření pouze ve formě doporučení a závazných opatření je tak jen několik (např. hygienická pravidla v restauracích, zákaz návštěv v domovech pro seniory, zákaz velkých akcí). Ostatní země naopak podniky nechaly uzavřít a občany se pokusily izolovat.
Paradoxně ne všechna přísná opatření měla například v Norsku a Dánsku vědeckou podporu. Konkrétně uzavření škol norský ani dánský úřad zodpovědný za veřejné zdraví nedoporučoval a Norové nyní i zpětně potvrzují, že jejich rozhodnutí nebylo správné.
Děti nákazu nešíří, tvrdí studie
Ředitelka Úřadu pro veřejné zdraví Camilla Stoltenbergová ve čtvrtek (7.5.) dokonce ve veřejnoprávní televizi NRK prohlásila, že děti ponechané doma naopak paradoxně nemoc více šíří. Chybí jim totiž prý struktura a starší děti se často setkávají bez dohledu a nemoc se tak rozšiřuje mimo dohled. Úřad proto často opakuje, že uzavření škol nikdy nedoporučoval a jak prý ukazují nové studie, děti a dospívající nejsou těmi, kdo nákazu ve společnosti šíří.
Švédy koronavirus neděsí, roušku nenosím, ale držím se v ústraní, popisuje život Češka ve Stockholmu
Číst článek
Stejný názor pravidelně opakuje i švédský státní epidemiolog Anders Tegnell, který uzavření škol také nikdy nedoporučil a školy se tak ve Švédsku také neuzavřely. Ten také pravidelně obhajuje svá rozhodnutí nezastavit zcela chod země, například neuzavřít restaurace, pouze doporučit práci z domova a podobně.
Problém s uzavřením společnosti je totiž podle něj jednoduchý: ve chvíli, kdy společnost uzavřete, je těžké z tohoto stavu vystoupit. Kdy a jak uvolnit pravidla?
Jeho úřad podle něj vybral ty nejkritičtější oblasti a tam zasáhl a postupuje tak, jak je v zemi obvyklé: klade důraz na zodpovědnost samotných občanů. A zatím se zdá, že zodpovědnost většina z nich přijala, 90 % lidí si na Velikonoce odpustilo cestování a i na Valburžinu noc (české „pálení čarodějnic“), což je v zemi velký svátek, byly ulice měst spíš prázdné než plné.
Co se dělo od března doteď?
Pokud jde o opatření, skandinávské státy od poloviny března spíše opatření udržovaly a později je začaly uvolňovat. Jedinou výjimkou bylo finské uzavření regionu Uusima, kde je hlavní město Helsinki, dvě další velká města a v oblasti žije asi třetina populace země. V době, kdy se tam nemoc začala šířit příliš rychle, rozhodla finská vláda o uzavření regionu, cestovat dovnitř i ven bylo možné jen ze závažných důvodů.
Švédský státní epidemiolog je státní úředník v rámci Úřadu pro veřejné zdraví. Ze své pozice je zodpovědný za odborná stanoviska a doporučení, která poskytuje jak občanům, tak vládě. Kabinet švédského premiéra pak může doporučení formalizovat do závazných pravidel ale také ignorovat. To je ale v zemi považováno za neobvyklé, protože vláda tak upřednostní svůj názor před názorem vědců/odborníků.
Všechny země se velmi rychle začaly zajímat o stav ekonomiky a brzy začaly uvolňovat peníze určené podnikatelům. V Norsku nebo Švédsku mohou podnikatelé po splnění určitých podmínek dočasně pozastavit zaměstnaní svých pracovníků. O plat takovýchto lidí se pak do nějaké míry postará stát, který na to vyhradil peníze. Švédsko také ve snaze zastavit šíření nemoci usnadnilo výplatu nemocenské, i při slabých příznacích mohou občané zůstat doma a už od prvního dne pobírají dávky.
Uvolňovat začínají všechny tři země kromě Švédska a od začátku června budou ve všech skandinávských zemích do nějaké míry otevřené restaurace, školy, obchody i podnikání, konat se budou i menší akce. Jako první svůj důkladný plán zveřejnilo Norsko, nejdéle s uvolňováním pravidel naopak váhalo Finsko. To ale zase vše uvolní jen ve dvou krocích, v polovině května a na začátku června.
Pokud jde o vývoj nemoci Covid-19, tam je zřejmé, že Norsko, Finsko i Dánsko mají prozatím špičku za sebou a počet nakažených průběžně ubývá. A to až natolik, že Norsko nyní hlásí nakažlivost okolo 0.5 (tedy že každých 10 lidí s nemocí Covid-19 přenese nemoc na jen 5 dalších lidí) a Finsku už nějakou dobu přebývá testovací kapacita.
Ve Švédsku je samozřejmě situace jiná, počet nakažených tam v současné době odpovídá zhruba součtu případů ze všech tří ostatních zemí, což znamená, že počet švédských potvrzených případů je na počet obyvatel asi 1,5 krát vyšší, než v souhrnu ostatních zemí. Počet mrtvých je výrazně vyšší, Švédsko hlásí v době psaní článku 3040 mrtvých, tedy téměř 300 na milion obyvatel, což je několikanásobně více, než má sousední Dánsko (cca 90 mrtvých na milion obyvatel).
Nutno ale dodat, že žádná z těchto zemí (ani Švédsko) se nedostala do situace zcela přetíženého zdravotnictví. Švédské úřady pravidelně každý den zveřejňují informace o volných postelích na jednotkách intenzivní péče a nepoužité zůstávají i vojenské polní nemocnice připravené ve Stockholmu a Göteborgu. Region Stockholm, který má zdaleka nejvíc případů, ale aktivoval nouzový režim režim pro zdravotníky. Ten je součástí kolektivní smlouvy, lékařům a zdravotním sestrám navyšuje pracovní týden ze 40 na 48 hodin, na oplátku jim ovšem náleží asi 220 % běžného hodinového platu za každou odpracovanou hodinu, nejen za ty odpracované přesčas.
Proč má Švédsko tolik mrtvých?
Až tak vysoké počty mrtvých jsou nepříjemným překvapením pro švédskou vládu i samotného státního epidemiologa Anderse Tegnella. Z dat je zřejmé, že oběti covid-19 jsou vysokého věku a také, že asi polovina z nich pochází z domovů pro seniory. Ty se totiž, jak se zdá, nepodařilo dostatečně uchránit před nákazou a řada jejich obyvatel tak na nemoc umírá. Selhání v tomto ohledu uznala jak vláda, tak i samotný státní epidemiolog, co je přesně příčinou, není jasné.
Dánské školy se znovu otevírají žákům. Následovat bude i Norsko, ve Švédsku výuka nadále pokračuje
Číst článek
Počet nakažených a obětí nového typu koronaviru je ve Švédsku zdaleka nejvyšší ve Stockholmu a profesor žurnalistiky na Stockholmské univerzitě Christian Christensen to přikládá několika faktorům. V první řadě je to selhání radnice města, která, jak zjistil deník Expressen, otálela s překladem informačním plakátů o covid-19 do jazyků přistěhovalců. Mezitím se ale nemoc mezi lidmi, kteří často pracují v kontaktních profesích, jako jsou taxikáři nebo prodavači, rozšířila a to platí dodnes, čtvrti s vyšším podílem přistěhovalců jsou zdaleka nejvíce zasažené nemocí.
Druhým faktorem, který s tím souvisí, je privatizace péče o seniory, která je zřejmá právě ve Stockholmu. Soukromé služby na rozdíl od městských mají větší tendenci snižovat náklady a tak 40 % zaměstnanců podle Sveriges Radio pracuje na částečné úvazky, nemá tedy nárok na nemocenskou a pravděpodobně také nízký plat. Zaměstnanci přitom také občas pracují ve více domovech najednou. To vše podle Christensena vede k tomu, že lidé pečující o seniory jsou hůře kvalifikovaní a mají problém při příznacích nemoci zůstat doma, protože zůstanou bez práce. Řada z nich přitom také pochází z přistěhovaleckých rodin, které nemají rozsáhlou sociální síť a výsledkem tak je další šíření nemoci právě v pečovatelských službách.
Několik případů nákazy v domovech pro seniory už také vyšetřuje švédská policie. V jednom případě dokonce už úřady identifikovaly pečovatele, který věděl, že je nemocný s covid-19, zaměstnavateli ale lhal a dál chodil do práce. Zda šlo o úmysl nakazit ostatní, nebo snahu nepřijít o výplatu ovšem zatím policie neuvedla.
Může být pro Švédsko otevřenost nakonec výhodou?
Zda nakonec Švédsko vyjde z celé pandemie lépe, než okolní státy, které šíření zastavily i za cenu výrazných opatření, zatím není jasné a nebude, dokud celá pandemie covid-19 neskončí. Argumenty jsou ale už nyní pro i proti.
Ačkoliv podnikání ve Švédsku běží dál, rozhodně to není tak, že by vše běželo ve starých kolejích. Švédsko je závislé na exportu, který je teď zastavený a velké švédské firmy jako Volvo už teď propouštějí a dá se předpokládat, že ani v následujících několika měsících jim nebude výrazně lépe. Jen za březen a duben přišlo o práci ve Švédsku 122 tisíc lidí a pesimistické odhady ukazují, že by se nezaměstnanost v září mohla vyšplhat až na 14 %. Špatné výhledy potvrzuje i odhad Evropské komise, podle kterého je Švédsko, Dánsko i Finsko zatím novým typem koronaviru zasaženo zhruba stejně. Norsko jako nečlen EU v odhadu není, tamní ekonomiky se ale pravděpodobně více než ostatních dotkne klesající cena ropy.
Velkou potenciální výhodou může pro desetimilionové Švédsko nakonec být promořenost. Epidemiolog Anders Tegnell na základě zkoumání protilátek odhaduje, že si nemocí covid-19 prošlo ve Stockholmu asi 25 % lidí, ve zbytku země budou čísla nižší. To jsou ale čísla ve velkém kontrastu například s finským regionem Uusimaa, který byl finským epicentrem, jenže lidí s protilátkami bylo podle měření překvapivě málo a podobné zprávy má třeba i Norsko. Pokud tedy Evropu čeká nová vlna nemoci a potvrdí se, že protilátky znamenají imunitu, pak na tom bude Švédsko pravděpodobně mnohem lépe. Jistou roli by mohla při nové vlně nákazy sehrát nejen imunita, ale i takzvaná únava občanů z opatření, tedy ochota pravidla dodržovat a případně přijmout nová.
Imunita
Imunitu na Covid-19 související s výskytem protilátek v krvi zatím žádná studie jednoznačně nepotvrdila a také Světová zdravotnická organizace varuje, že imunita není potvrzená. Podle podobných nemocí, způsobovaných jinými typy koronavirů to mohou být roky immunity (jako se tomu zdá být v případě SARS a MERS) nebo také pouze lehčí průchod při druhém onemocnění.
Po politické stránce se zatím zdá, že v zemích není až tak zásadní rozdíl. Podpora pro vlády i pro jejich postup roste ve Švédsku i ostatních zemích. Švédská sociální demokracie premiéra Stefana Löfvena je tak poprvé po dlouhé době opět nad třiceti procenty, podobná je situace i ve Finsku. V obou zemích je ale zřejmý ještě jeden trend, své voliče ztrácí proti-evropské a proti-přistěhovalecké strany (Švédští demokraté, Běžní Finové), kterým do začátku pandemie koronaviru preference spíše stoupaly.
