Namísto Česka přečkala epidemii ve Švédsku. ‚Vláda tu poslouchá autority a věří lidem,‘ říká studentka
Napůl Češka, napůl Švédka – tak se popisuje Greta Stocklassa, studentka pražské FAMU, která v březnu vycestovala na stáž do New Yorku. Se sílící pandemií koronaviru však byla donucena svůj pobyt za oceánem zkrátit a vrátit se do Evropy. Místo Česka, kde vláda sáhla k výrazným omezením volného pohybu, si však vybrala Švédsko, které zvolilo poměrně odlišný přístup. A v rozhovoru pro Rádio Praha vysvětlila proč.
Jakou část svého života jste strávila ve Švédsku a jakou v České republice?
Narodila jsem se v České republice, mí rodiče se zde poznali před sametovou revolucí. Do svých 12 let jsem žila v Praze. Poté můj otec, který pochází ze Švédska, dostal ve své rodné zemi pracovní nabídku, tak jsme se v roce 2005 přestěhovali. Ve Švédsku jsem absolvovala střední školu a zůstala tam do svých 19 let. Pak jsem se rozhodla studovat film v Praze, kde žiji dodnes.
Data ukazují, že obavy klesly a život v Česku se vrací k normálu. ‚Neměli bychom to podcenit,‘ varuje Prokop
Číst článek
Momentálně jste však ve Švédsku, ačkoliv jste se mohla během pandemie vrátit do České republiky. Jak vnímáte tamní přístup k boji s epidemií koronaviru a jaká konkrétní opatření vláda přijala?
Většině lidí připadá, že Švédsko nedělá vůbec nic. Jako by tu vládla anarchie. To ale není pravda. Oproti ostatním zemím Švédsko lidem nenakazuje, ale pouze dává jasná doporučení. Ve velké míře se soustředí na názory expertů.
V Česku plní stránky novin a médií primárně vláda, což se tady neděje. Hlavní tváří je tu Anders Tegnell, hlavní státní epidemiolog. Vláda je spíš v pozadí a řídí se jeho expertizou. Švédská ústava je k takovému přístupu stavěná – vláda je sice hlavní složkou výkonné moci, ale musí respektovat a poslouchat autority.
Řídí se lidé ve Švédsku zmíněnými doporučeními?
Ano i ne. Teď jsem na venkově ve velmi malé vesnici s jediným obchodem. Všude jsou vyvěšené pokyny, ať lidé udržují odstup a umývají si ruce. Na pokladny v obchodech také nainstalovali plastové štíty, aby byli lidé za pokladnou chráněni. Jak mi ale řekla má sestra, která žije ve Stockholmu, ve městě lidé doporučení už tolik nerespektují. Zvláště v restauracích sedí často všichni blízko sebe. Stále se tedy zavádějí přísnější kontroly, aby lidé dodržovali doporučení státního Úřadu pro veřejné zdraví.
Na druhou stranu je v ulicích mnohem méně lidí, lidé jsou vyzývání nevyužívat hromadnou dopravu a krýt si ústa a nos, pokud nemají možnost dodržovat potřebný odstup. Lidé také daleko méně cestují, oproti stejnému období loni kleslo cestování o 90 procent. Rizikové skupiny a lidé, kteří mají možnost home office, jsou vybízeni zůstat doma. Ve finále si myslím, že se většina Švédů snaží doporučení dodržovat a respektovat.
Švédsko volí v boji proti koronaviru liberální cestu. Vsází na zodpovědnost lidí, přístup ale zpřísňuje
Číst článek
Jedním z opatření, která přijala česká vláda, je i povinné nošení roušek na veřejnosti. Jaký názor mají Švédové na roušky?
Žádné plošné nařízení není a roušky nejsou ani na seznamu doporučení Úřadu pro veřejné zdraví. Lidé je nosí, pouze když jedou v metru nebo se pohybují na místech, kde je spousta lidí a není možnost dodržovat potřebný odstup.
Jaký režim platí ve školách? Jsou stále otevřené?
Ano, měly by být. Univerzity se přesunuly k dálkovému studiu, ale ostatní školy fungují normálně, aby se život zcela nezastavil.
Myslím si, že hlavním důvodem, proč se Švédsko mohlo vydat touto cestou, je obecně daleko větší důvěra ve vládu, než panuje v Česku. Vláda důvěřuje lidem a lidé důvěřují vládě. Je to daleko rovnější vztah.
Rozdílnost charakteru
V březnu, kdy jste musela opustit Spojené státy, jste jistě sledovala, jak se vyvíjí situace ve Švédsku i v Česku – a následně si vybrala návrat do Švédska. Byla důvěra vlády v občany důvodem, proč jste raději vyhnula České republice, kde platí daleko přísnější pravidla?
Ano, už v březnu bylo jasné, že situace v Evropě je stále vážnější. Bylo mi jasné, že se nemoc pomalu dostává i do USA a s ohledem na stav tamního zdravotnického systému jsem se rozhodla pro návrat do Evropy. Nevěděla jsem, jestli bych nakonec v Americe neuvízla, jestli by mi platilo zdravotní pojištění, ale hlavně jsem chtěla být blíž rodině, kdyby někdo onemocněl.
2:40
Společné pokoje, odtažitý personál, destinace předem neznámá. Slováci sdílejí zážitky ze státní karantény
Číst článek
V té době už česká vláda přistoupila k velmi přísným karanténním opatřením a dalším omezením, zatímco Švédsko se zdálo daleko otevřenější, ačkoli měli snad i více nakažených. V momentě, kdy jsem se rozhodovala, kam pojedu, jsem nevěděla, jak dlouho budou hranice v Čechách zavřené a rychlost, jakou se opatření utahovala, mě hodně zneklidňovala. Z Čech bych se do Švédska, kde mám půlku rodiny, už jen tak nedostala, ale naopak ano. Proto jsem se rozhodla jet nejprve do Švédska a počkat, jak se situace vyvine. Naštěstí jsem si to mohla momentálně dovolit a možnost volby vnímám jako luxus. Většina lidí takovou volbu nemá.
Rozdílné přístupy obou zemí z mého pohledu reflektovaly také rozdíly v mentalitě.
Pamatuji si, že během migrační krize v roce 2015 bylo Česko jednou z nejvíce xenofobních zemí v Evropě, i když tam nebyli žádní uprchlíci. V Česku se často jedná na základě strachu a to se opakovalo i během epidemie – hodně rychle vešla v platnost velmi přísná omezení.
Ve Švédsku k tomu přistoupili zcela opačně. Neodmítají, že nedojde k nějakým omezením, ale od začátku dávají jasně najevo, že by byla pouze dočasná. Nemohou trvat dlouho ze dvou důvodů: nejde jen tak na pár měsíců zastavit chod společnosti. Zejména, pokud chcete budovat otevřenou demokratickou společnost. A druhým důvodem je, že by lidem omezení brzy vadila a začali by proti nim revoltovat – což se už v malém množství dá sledovat právě v Česku. Lidem vadí nošení roušek a některá opatření často porušují.
Ve Švédsku se proto rozhodli nastavovat omezení postupně, a to pouze v nejnutnějších případech. V Česku k nim přistoupili rychle, což mě nutí pochybovat o dalším vývoji v zemi – zejména proto, že v současnou vládu nemám velkou důvěru.
Promítá se tedy podle vás odlišnost v charakteru obou národů v povaze přístupů během koronavirové krize?
Řekla bych, že ano. Zdejší reakce na epidemii je podle mě typicky švédská: nenakazovat lidem, co mají dělat, ale pouze dávat doporučení. Svým způsobem respektují inteligenci populace a lidé ukazují, jak jim záleží jeden na druhém a jak se sami dokážou chovat zodpovědně.
Velká Británie je nejvíce zasaženou evropskou zemí, nemoci covid-19 zde podlehlo téměř 30 tisíc lidí
Číst článek
Samozřejmě že i to má své klady a zápory. Vláda udělala podle mě několik vážných chyb. Z mého pohledu mohli být v mnoha věcech srozumitelnější i ráznější. Ale nejsem expert a myslím si, že je ještě brzy na to soudit, kdo k situaci přistoupil správně.
Populismus a strach
Co si myslíte o české reakci na epidemii a jak se s ní vypořádali samotní Češi?
Působí to na mě, že vláda situaci populisticky zneužila, aby znovu posílila svou moc. Stále mi přijde zvláštní, když čtu, jak se dokola chválí, jak je Česká republika v boji s epidemií jednou z nejúspěšnějších zemí na světě. Podle mého názoru jde o dost egoistický přístup. Pokud jste členy Evropské unie a chcete patřit do globalizovaného světa, nemůžete předstírat, že je možné se před zbytkem světa zavírat a otevírat, jak se vám zlíbí.
Vláda především využila strachu, aby lidé opatření dodržovali, což se nestalo poprvé. Bez něj by to totiž nejspíš nebylo možné. A když jde navíc o zdraví, neexistuje žádný správný protiargument. Nikdo nechce, aby lidé umírali, a oni ještě představovali hrozbu pro celou společnost.
Z toho, co jsem četla nebo slyšela od rodiny a přátel v Čechách, mě nejvíce znepokojuje, jak se lidé začali vzájemně kontrolovat a ostrakizovat nebo udávat ty, kteří nedodrží opatření. Současně se ke mně dostala i spousta hezkých věcí – jak si lidé šijí roušky nebo pomáhají seniorům s nákupy. Tohoto druhu solidarity na individuální úrovni si cením a Švédi by se tím mohli poučit. Z širšího hlediska si myslím, že je politická situace v Čechách velmi křehká a demokracie ne tak zakořeněná jako ve Švédsku a rozhodnutí, která učiní dnes zcela ovlivní směřování země v následujících měsících a letech.
Kolik darují státy na vakcínu proti koronaviru? Česko méně než srovnatelné země, Rusko a USA nic
Číst článek
Mnozí by mohli na podobná tvrzení reagovat argumentem, že ačkoliv je Švédsko otevřenější a nesáhlo k tolika omezením, má naopak desetkrát více obětí nemoci covid-19 než Česká republika, tedy země s podobným počtem obyvatel. Nevybrala si tak švédská cesta svou daň?
Ano, tomu rozumím. Ta čísla jsou velmi vážná a je smutné, že tolik lidí zemřelo. Chybám se Švédsko určitě nevyhnulo. Tou hlavní zůstává, že se vládě nepovedlo chránit rizikové skupiny, jak slibovala. Úmrtnost je tu především spojená se šířením nákazy v domovech důchodců, což se stát nemělo a myslím, že zde byly kapacity tomu zamezit. Druhou je příliš pomalé testování, momentálně zde testují pouze vážně nemocné a zdravotníky, i když tvrdí, že během května by měli testovat až 100 000 lidí týdně.
Zároveň je však viditelné, že jsou vláda a zdravotnické organizace konzistentní ve způsobu, jak se chtějí ke krizi postavit. Každé opatření či omezení vnímají v kontextu, co je důležité pro zdraví lidí nejen během této vlny pandemie, ale i pro hypotetické další vlny a celkově pro zdraví obyvatelstva během následujících let. Tento přístup dává alespoň mně naději, že to Švédi zvládnou, i když Švédsko zaplatilo vysokou vstupní cenu. Jestli byla moc vysoká, se teprve ukáže. Stejně tak jaké budou konečně ztráty a důsledky přístupu české vlády.
Plánujete zůstat ve Švédsku, nebo zvažujete návrat do České republiky?
Určitě se do Čech vrátím, jakmile to bude možné. V Praze mám rodinu a blízké a chci tam žít i nadále.
