Bitva o eurokomisaře v plném proudu. Šance na silné portfolio se Česku snižují každý den
O devět hlasů. O tolik prošla v úterý v Evropském parlamentu v tajné volbě Ursula von der Leyenová, která na začátku listopadu nahradí v čele Evropské komise Jeana-Claudea Junckera. Do té doby musí poskládat svůj tým, který pak mají ve funkci potvrdit europoslanci. Jak bude nová komise vypadat? A má Česko šanci na silné portfolio?
Čí hlasy rozhodly o šéfce komise?
Naše byly ty rozhodující, tvrdí shodně politici vládnoucích stran v Polsku i Maďarsku – i přes to, že bylo hlasování tajné.
Polský premiér Mateusz Morawiecki večer po hlasování uvedl, že hlasy 27 europoslanců z jeho strany Právo a spravedlnost (PiS) „byly jazýčkem na vahách“.
V rámci konzervativní frakce ECR tak nepanoval jednotný názor – poslanci české ODS totiž von der Leyenovou nepodpořili. „Její představy o fungování EU jsou v přímém rozporu s programem ODS i se zájmy České republiky,“ podotkl český europoslanec Jan Zahradil z ODS.
Čeští europoslanci rozděleni při volbě von der Leyenové. Premiér Babiš se těší na spolupráci
Číst článek
Hlasy z PiS byly do poslední chvíle nejisté kvůli dvojnásobnému neúspěchu polské expremiérky Beaty Szydłové, která se v pondělí ani napodruhé nestala předsedkyní parlamentního výboru pro zaměstnanost a sociální politiku. Byla přitom jedinou kandidátkou.
Za důležité označila hlasy 13 europoslanců Fideszu Viktora Orbána také maďarská ministryně pro evropské záležitosti Judit Vargová. Ti hlasovali v rámci své lidovecké frakce, která podporu von der Leyenové avizovala dopředu.
Přinejmenším Polsko teď za podporu von der Leyenové, kterou v parlamentu poslanci PiS oznámili na poslední chvíli, očekává významný post v Evropské komisi, který by měl vylepšit špatnou pozici středoevropských států.
Podle vyjádření polského vicepremiéra Jarosława Gowina Poláci chtějí silné portfolio: energetiku, zemědělství nebo hospodářství. A pravděpodobné je i to, že Szydłová bude na šéfku výboru kandidovat potřetí.
Co teď čeká von der Leyenovou?
Sestavování týmu. I když v evropských institucích začíná měsíc letních dovolených, von der Leyenová bude v Bruselu pracovat na svém programu. Dohromady musí dál také tým svých nejbližších spolupracovníků. Vyřešit musí rovněž praktickou otázku, kde bude bydlet. Šéf komise nemá k dispozici rezidenci, Juncker proto bydlel v hotelu a v minulosti si postěžoval, že nemá kde přijímat návštěvy.
Ve středu se politička rozloučila s funkcí německé ministryně obrany, ve vládě kancléřky Angely Merkelové ji nahradila předsedkyně CDU Annegret Kramp-Karrenbauerová.
Kdy bude nová komise úplná?
Do konce října. Do té doby musí Ursula von der Leyenová ve spolupráci s členskými zeměmi sestavit svůj tým.
Kritériem je pro šéfku komise i genderová vyváženost, přeje si totiž co nejvyrovnanější zastoupení mužů a žen. Od vlád totiž požaduje vždy dvě jména: ženu a muže. Pokud ve svém kolegiu nebude mít von der Leyenová dost komisařek, řekne si členským státům ještě o další jména. To při sestavování komise úplná novinka není – už končící předseda Jean-Claude Juncker si před pěti lety stanovil kvótu minimálně 9 eurokomisařek.
Sama von der Leyenová také už slíbila, že při sestavování komise zohlední to, že státy z východního křídla unie nemají zástupce v nejvyšších funkcích. „Je pro mne důležité najít komisaře, kteří budou moci mít významná portfolia tak, aby bylo jasné, že východ a střed Evropy jsou zastoupeny odpovídajícím způsobem,“ řekla v úterý.
Proč ještě nemá nominaci Věra Jourová do Evropské komise? ‚To ví asi jen premiér,‘ říká bruselský zpravodaj
Číst článek
Koho vyšle Česko?
To zatím není jasné. Českým zástupcem v komisi je v současnosti Věra Jourová, která je komisařkou pro spravedlnost, ochranu spotřebitelů a otázky rovnosti pohlaví. Česká vláda ale dosud její pokračování v komisi nepotvrdila, prodlužováním termínu se přitom snižuje šance získat některé z digitálních portfolií, o které má Jourová údajně zájem.
Sama eurokomisařka ve středu ve vysílání Českého rozhlasu Plus řekla, že by v práci v komisi ráda pokračovala. „Ale je to na české vládě, až rozhodne, kdo bude dalším komisařem,“ uvedla Jourová. Nové zprávy o českém kandidátovi prý nemá, ale sama si další spolupráci s von der Leyenovou představit dovede. „Cítím, že by mohla vytvářet dobrý tým komisařů a dávat dohromady společné návrhy,“ dodala česká zástupkyně v dosluhující Evropské komisi.
Podle analytika Českého rozhlasu Filipa Nerada přitom bylo na oznámení českého komisaře pozdě už včera. „Státy, které nominovaly komisaře, je jich zhruba polovina, v Bruselu už za své kandidáty zahájily lobbing,“ uvedl analytik na Plusu s tím, že by si měla česká vláda pospíšit. Pro získání silného portfolia je totiž důležité přímo jméno kandidáta, kterého vláda členského státu vysílá. V podcastu Vinohradská 12 o tom mluvil také zpravodaj Českého rozhlasu v Bruselu Viktor Daněk.
Na co nejvčasnější nominace apelovala v úterý i sama von der Leyenová. „Dnes žádám lídry zemí EU, aby mi nabídli do komise ty nejlepší kandidáty, co nejdříve to půjde,“ prohlásila.
A jak jsou na tom ostatní země?
Lépe. Některé už za portfolia lobbují s konkrétními kandidáty, jasno už má podle médií okolo deseti států. Svého kandidáta už má například Finsko nebo Slovensko, za které by měl jako místopředseda a komisař pro energetickou unii pokračovat Maroš Šefčovič.
V komisi by měl jako místopředseda zůstat i nizozemský zástupce Frans Timmermans, jehož kandidatura na šéfa komise byla trnem v oku státům visegrádské čtyřky. Socialista Timmermans totiž tvrdě postupuje proti Polsku a Maďarsku ve sporu o porušování zásad právního státu, kterých se podle komise konzervativní vlády obou zemí dopouštějí.
Místopředsedkyní komise by se měla stát i dánská liberálka Margrethe Vestagerová.
Co čeká komisaře pak?
Slyšení před europoslanci. Každého z budoucích eurokomisařů čeká slyšení před příslušnými výbory europarlamentu a bývá pravidlem, že někteří neuspějí.
Slyšení by se měla uskutečnit mezi 30. zářím a 8. říjnem. Komisi jako celek by pak měl europarlament definitivně potvrdit, nejspíš na schůzi začínající 21. října.
Jaký program bude mít nová komise?
Na začátku bude nejspíš klást důrazně hlavně na opatření proti klimatickým změnám. V prvních 100 dnech ve funkci navrhnout klimatický zákon, v němž by bylo zakotveno, že k roku 2050 bude Evropa „prvním klimaticky neutrálním kontinentem“. Rozšířit chce von der Leyenová také systém obchodování s emisními povolenkami a zavést uhlíkovou daň.
Politička se mimo jiné vyslovila i pro mechanismus, který by na celoevropské úrovni posuzoval stav právního státu. Chce i nové antidiskriminační zákony, větší transparentnost v odměňování mužů a žen či rovnováhu v obsazení vedoucích pozic ve firmách.
Velké internetové firmy nejspíš bude čekat zdanění. Radovat se mohou studenti, rozpočet výměnného programu Erasmus+ se totiž má ztrojnásobit.
