Obvinění Češi v kauze MUS chtějí švýcarským soudcům vysvětlit situaci v Česku koncem 90. let
Bývalí manažeři Mostecké uhelné dnes poprvé připustili, že jsou ochotni vypovídat před soudem. Ale za zavřenými dveřmi. Formálně však o tuto možnost ještě nepožádali. Soud pokračuje výslechem dalšího experta.
Jeden z šestice obviněných Antonín Koláček dnes řekl, že soud vychází ze zkušeností, které má s fungováním trhu v západní Evropě. Ale nemůže podle něj pochopit, co se v 90. letech v České republice dělo a co tedy mohlo motivovat manažery Mostecké uhelné ke krokům, které se místním expertům zdají přinejmenším zvláštní.
Konkrétně měl na mysli například bankovní krizi, při které z trhu zmizelo mnoho finančních domů nebo divoký kurs koruny, který se na přelomu tisíciletí v průběhu několika let měnil o desítky procent. Ty podle nich ospravedlňují investici 150 milionů dolarů v zahraničí.
Bývalí manažeři MUS nakonec možná budou vypovídat u švýcarského soudu
Číst článek
Zatím ale není jasné, zda o uzavřené jednání obvinění požádají a zda jim soudce vyhoví. I když Koláček tvrdil, že je to velmi pravděpodobné.
U soudu dnes byl expert ze švýcarského ministerstva vnitra. Jeho výslech se točil kolem akvizicí akcií Mostecké uhelné.
Privatizace incestem, aneb nákup Mostecké uhelné za její vlastní prostředky
Fáze 1
Manažeři Mostecké uhelné měli vyvést z firemních fondů na odstraňování ekologických škod více než 2,5 miliard korun do spřízněných firem, ve kterých měli skryté podíly. Za tyto peníze pak nakupovali na burze, ale i na trhu akcie Mostecké uhelné od malých akcionářů, jako byly obce a města. Tímto postupným skupováním přes spřízněné firmy získali v Mostecké uhelné majoritu.
Fáze 2
Došlo opět k vyvedení 150 milionů dolarů z Mostecké uhelné do jiné, jimi ovládané firmy. Těmito prostředky mělo vedení firmy částečně splatit peníze, které byly z MUS vyvedeny ve fázi 1. Dalších zhruba 5 milionů dolarů šlo na úplatky, aby se „dobře povedla“ privatizace zbývajících 46 % akcií, které držel stát. Zbytek peněz bylo použito k nákupu zbylých akcí v privatizaci, ke které došlo za vlády Miloše Zemana v roce 1998. Vláda rozhodla o prodeji státního podílu za 650 milionů korun, což je částka podle švýcarských odhadů šestkrát, podle českých třikrát podhodnocená. Peníze se přelévaly až přes stovku různých firem.
Podle znalcova názoru je velmi nezvyklé, že akciová společnost Ležáky s majetkem v hodnotě 1,5 milionu koupila Mosteckou uhelnou v hodnotě devíti miliard. Ten nepoměr je podle znalce obrovský.
Objasňoval také způsob, jakým počítal škodu, kterou měli obžalovaní způsobit. A svůj postup ohodnotil jako konzervativní, který vlastně nahrává obžalovaným, protože jinými postupy by mohl dospět k mnohem vyšší částce. Naopak čeští vyšetřovatelé spočítali mnohem nižší škodu než Švýcaři.
Časový harmonogram soudu nedokáže nikdo odhadnout. Výslech soudních znalců začal o den dříve, než se plánovalo, takže nebyli přítomní ani všichni právníci, kteří u soudu chtěli být. Lidé z prokuratury spekulovali o tom, že by do konce týdne mohlo dojít na závěrečné řeči.
Právníci některých obžalovaných ale už částečně zformulovali svou žádost a chtějí vyslechnout vlastní klienty. Otázek prý nebude moc a budou krátké. Ale odpovědi mohou být velmi dlouhé. Právě tyto výpovědi by se podle představ obhájců měly odehrávat za zavřenými dveřmi. A není jisté, že jim v tom soud vyhoví.
